Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skála je věrný žák Grebeníčka. A jen drobně umírněnou verzí Semelové, říká politolog

Skála je věrný žák Grebeníčka. A jen drobně umírněnou verzí Semelové, říká politolog

Zveřejňujeme další materiál z rozsáhlého předsjezdového cyklu Vratislava Dostála na téma současnost a budoucnost Komunistické strany Čech a Moravy. Tentokrát je to rozhovor s politologem Ladislavem Cabadou, který upozorňuje, že hlavní vyzyvatel Vojtěcha Filipa v boji o post předseda strany, Josef Skála, je věrným žákem Aloise Grebeníčka a jen velmi drobně umírněnou verzí Marty Semelové. „Stěží odhadovat, s jakými tématy by mohl jako předseda strany přijít, ale osobně bych jeho zvolení viděl spíše jako potvrzení dalšího poklesu podpory strany,“ říká politolog exkluzivně pro INFO.CZ.

KSČM patří k nejstabilnějším prvkům české politiky po roce 1989. Přitom se jí opakovaně vyčítá, že se nereformovala, případně, že se dostatečně nevyrovnala se svou minulostí. Není to ale nakonec tak, že předpokladem jejího relevantního postavení byl právě fakt, že si aspoň částečné zachovala identitu předlistopadové KSČ a něco, co bychom mohli označit za konzervativní ráz?

Plně souhlasím s tím, že KSČM je konzervativní, nostalgická strana a její přežití bylo založeno na tom, že oslovuje právě tuto „nostalgickou“ část společnosti. Na druhé straně netušíme, jak by se strana případně vyvíjela, pokud by uspěl pokus jejího předsedy Jiřího Svobody o sociáldemokratizaci v letech 1990-1992, jenž měl být formálně završen jejím přejmenováním.

Mohla to být i tato strana, jež by hrála roli hlavní levicové a opoziční strany. V této souvislosti připomeňme, že ČSSD v roce 1992 byla stranou malou, vnitřně rozkolísanou. Nicméně vnitrostranické referendum v KSČM rozhodlo o zachování názvu a tedy i charakteru nostalgické strany, což po odchodu předsedy Svobody ještě posílila volba Aloise Grebeníčka, hardlinera s názory mnohdy blízkými neostalinismu.

Komunisté loni na podzim výrazně ztratili pozice ve sněmovně. Čím si to vysvětlujete?

Jako hlavní vysvětlení se samozřejmě nabízí postupné vymírání nejstarších podporovatelů a neschopnost oslovit mladší generace, na něž logicky nelze příliš aplikovat osvědčené modely vychvalování režimu před rokem 1989. Současně se objevily formace, jež dokázaly oslovit část bývalých voličů KSČM – jednak ANO, které akcentuje některá témata, jež jsou pro část komunistických voličů atraktivní.

Jmenovat mohu například rozvoj venkova a velkopodnikatelsky pojaté zemědělství podobné bývalým JZD, akcent na české potraviny včetně soběstačnosti, rétorický eurtoskepticismus nebo „ochranu státní suverenity“. Část bývalých voličů komunistů mohla přilákat také SPD, především ty silně xenofobní, kterých není zase tak málo.

Přestože má KSČM nejslabší parlamentní zastoupení od voleb v roce 1992, roste její vliv. KSČM deklaruje ochotu tolerovat vznik vlády Andreje Babiše. Co tím podle vás sleduje, co tím získá a jak to může zapůsobit na její voliče?

Oslabení KSČM v parlamentu může být vyváženo mimo jiné právě jejím rostoucím významem v reálné politice – KSČM se tak posouvá z párijské role do středu dění, což by jí například mohlo přitáhnut zpět část voličů, kteří přešli k jiným stranám. Současně si vedení myslím dobře uvědomuje, že nechat prostor pouze ČSSD jako případnému dominantnímu partnerovi ANO by ji mohlo u voličů spíše poškodit. Ziskem může být posílení vlastní pozice, a také zisk některých „prestižních“ pozic ve státní správě. Rizik příliš nevidím, voličské jádro strany je velmi pragmatické a současně loajální.

Komunisté mají dlouhodobě problém s věkovou strukturou členů i voličů. Proč se jim nedaří oslovovat mladší voliče?

Již dříve jsem naznačil, že KSČM je hlavně nostalgická strana, voliči ji volí setrvačně. Volili ji dříve, respektive minule, proto i dnes. Strana nicméně není schopna uchopit některá nabízející se nová témata, jak to pozorujeme u radikálně-levicových subjektů v jiných zemích – například ekologii, pacifismus, problém nového proletariátu a další. Nedaří se jí ani nové formy politického marketingu, nemá nějakou výraznou a mediálně atraktivní mladší figuru, jež by byla magnetem na mladší voliče.

A jak hodnotíte program komunistů a jak jejich reálnou politiku?

Program KSČM je plný frází a základních hesel, z nichž mnohá připomínají hesla z období před rokem 1989. Navíc jako analytik vidím rozpor mezi programovými deklaracemi a realitou – strana se například staví proti vojenským blokům, ale současně vidíme její podporu pro diktátory typu Vladimíra Putina či dokonce severokorejských komunistů.

Program hodně cílí na otázku materiální rovnosti, státního přerozdělování, obecně posílení moci státu. Co se týče reálné politiky strany, pak v parlamentu dlouhodobě dokáže tvořit ad hoc koalice, vzpomenout mohu volby prezidenta, podporu návrhů předsedy vlády Jiřího Paroubka, nebo současnou hlasovací koalici s hnutím ANO a SPD.

Mítinková podoba strany je ale jiná, agresívní, mnohdy vskutku neostalinská, podobně jako projevy některých spřátelených spolků a občanských sdružení (Klub českého pohraničí, Komunistický svaz mládeže). Na druhé straně nelze přehlédnout, že v mnoha malých obcích tvoří komunisté významnou část zastupitelů včetně starostů a že se jim poměrně dobře daří udržovat komunitní život.

O KSČM se dlouho v odborné literatuře psalo jako o antisystémovém subjektu. Vím, jde o spornou věc už kvůli teoretickému ukotvení pojmu, přesto: jak byste popsal pozici komunistů v současném českém stranickém systému? Jde už o standardní politickou sílu, která má legitimní nárok na vládnutí?

Již jsem naznačil, že problémem jsou dvě tváře KSČM – ona parlamentní či mediální, která je podle mne v souladu s konformním vnímáním radikální, ale demokratické politiky. A pak ona mítinková, případně ta z uzavřených schůzí strany, která v mnoha případech a tématech z tohoto demokratického rámce vybočuje. Otázkou je, kdy se KSČM přetvařuje: před kamerami nebo před členy a sympatizanty? Proto ji stále vidím jako subjekt balancující na hraně antisystémovosti.

Vojtěch Filip nemá po dlouhé době jisté, že post předsedy obhájí. Jeho hlavním vyzyvatelem je na blížícím se sjezdu nejspíš Josef Skála. Jak byste Skálu politicky charakterizoval a co by znamenalo jeho zvolení do čela strany pro budoucnost KSČM?

Josef Skála je věrným žákem Aloise Grebeníčka a jen velmi drobně umírněnou verzí Marty Semelové, tedy vnímám jej spíše jako možné posílení antisystémovosti strany. Stěží odhadovat, s jakými tématy by mohl jako předseda strany přijít, ale osobně bych jeho zvolení viděl spíše jako potvrzení dalšího poklesu podpory strany.

Co tedy musí KSČM naopak učinit pro to, abychom o ní jako o relevantním a stabilním prvku české politiky mohli hovořit i třebas za deset let?

Nutně musí změnit program, strategii, politickou komunikaci a v konečném důsledku i velkou část voličů, což je dáno vysokým věkem členů i sympatizantů. Právě tento faktor nicméně naznačuje, že pokud za deset let uvidíme KSČM jako relevantní politickou formaci, bude výrazně jiná než dnes.

Více o Josefu Skálovi se dočtete zde >>>

Kdo je to Josef Skála? Jeho podrobný profil čtěte zde>>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1