Smrky na odpis: Až 15 milionů stromků z lesních školek skončilo na kompostu | info.cz

Články odjinud

Smrky na odpis: Až 15 milionů stromků z lesních školek skončilo na kompostu

Provozovatelé lesních školek v Česku neuspěli u státních orgánů s návrhem, aby byly přebývající sazenice smrku ve školkách použity jako přípravná dřevina na zalesnění vykácených holin. Desítky milionů zdravých smrků tak byly zlikvidovány, další miliony to ještě čeká.

Zdánlivě paradoxní likvidace smrkových sazenic má svůj svůj reálný základ. Česko zasáhla katastrofální kůrovcová kalamita, k níž přispělo nejen sucho a změny klimatu, ale také vysoký podíl smrkových monokultur v polohách, v nichž smrk není přirozenou dřevinou. Na vykácených holinách se proto stát i soukromí vlastníci snaží místo dosavadní smrkové monokultury sázet větší podíl lesů smíšených či listnatých. A to znamená, že pro sazenice smrku, předpěstované ve školkách, chybí využití.

„Kvalifikovaným odhadem jsme celkově museli zlikvidovat za poslední tři roky 10 až 15 milionů smrků, které skončily na kompostu nebo v ohni,“ řekl INFO.CZ předseda Sdružení lesních školkařů ČR Přemysl Němec. Smrky ve školkách je nutné ve věku maximálně tří nebo čtyř let vytáhnout a použít k běžné lesní výsadbě. Jestliže o ně ale majitelé lesů nemají zájem, jinou možnost uplatnění než jako přísada na kompost stromky v tak mladém věku nemají.

Problém je údajně v tom, že snížení poptávky po smrčcích přišlo velmi náhle, a to až v souvislosti s celostátní kůrovcovou kalamitou. Do té doby stát varování, že se musí druhová skladba lesů změnit, nebral příliš vážně. Školkařům tak prakticky ze dne na den zbyly miliony nepotřebných smrků, zatímco enormně vrostla naopak poptávka zejména po sazenicích listnatých dřevin, jakými jsou buky či duby.

A co s přebytečnými smrky? Školkaři se neúspěšně pokoušeli navrhnout státu i dalším vlastníkům lesů, aby sázeli smrky i tam, kde by měl být v budoucnu smíšený nebo listnatý les. Smrk by po určitou dobu sloužil jako takzvaná přípravná, pionýrská dřevina, která by vytvářela zastínění pro postupnou výsadbu jiných dřevin. A když by bylo smrkům mezi dvaceti až třiceti lety, pokácely by se a mohly být využity třeba ke štěpkování a energetice. Letos v březnu tak školkaři nabídli státu a soukromým lesním hospodářům k tomuto využití zhruba 6 milionů smrčků. „Nikdo ale o ně neprojevil zájem, proto musely být také zlikvidovány,“ uvedl Němec.

Proti sázení smrčků jako přípravné dřeviny se totiž postavilo nejen ministerstvo zemědělství, ale i ekologické organizace. A to mimo jiné kvůli obavě, že z přípravné by se snadno mohla stát dřevina stálá. Nikdo by totiž nechtěl kácet třicetiletý zdravý smrk. Navíc jako přípravné dřeviny jsou údajně mnohem vhodnější například rychle rostoucí břízy a jeřáby.

Školky vlastní i Agrofert

Další budoucnost českého školkařství každopádně představuje tak trochu věštění z křišťálové koule. Záleží jak na budoucích dotačních programech, tak především na tom, jaké lesy se budou v Česku v příštích letech sázet. Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého mohou už dnes školkaři čerpat nejrůznější státní i evropské dotace například na nákup technologií či závlahových systémů. „Jejich obor se totiž pohybuje na pomezí zemědělské výroby a lesního hospodářství,“ vysvětlil INFO.CZ Bílý.

V této souvislosti se tak znovu nabízí otázka možného střetu zájmů. Přemysl Němec INFO.CZ potvrdil, že zhruba pětinu lesních školek v Česku buď vlastní, nebo provozuje v nájmu prostřednictvím svých firem skupina Agrofert, patřící do svěřenského fondu, do kterého převedl svůj majetek premiér Andrej Babiš.

I ostatní školkaři ale tvrdí, že dotace, určené přímo jim, nejsou pro vývoj jejich byznysu to zásadní. „Zásadní je a bude poptávka, tedy zda budou mít vlastníci lesů peníze na to, aby lesy obnovovali a kupovali od nás sazenice. Pokud je od nás nikdo nekoupí, jsou nám dotační tituly k ničemu,“ míní Němec. Záleží tedy také na tom, zda a jak se stát v blízké budoucnosti rozhodne podpořit obnovu českých lesů. „Školkaři dnes vypěstují kolem 140 milionů sazenic různých druhů, maximální kapacita se v současnosti pohybuje kolem 200 milionů,“ řekl Němec.

Přirozená obnova?

O budoucí poptávce po sazenicích přitom může rozhodnout i spor mezi ministerstvem zemědělství a některými ekologickými organizacemi a odborníky o to, nakolik by se měly české lesy obnovovat přirozenou cestou. Současný lesní zákon totiž nařizuje, že vlastník lesa musí vykácenou holinu zalesnit (tedy osázet) nejpozději do dvou let, ve výjimečných případech katastrofálně poničených lesů pak maximálně do pěti let, případně zcela výjimečně ještě déle. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha to přitom není ve všech případech nutné.

„Na mnoha místech, kde jsou k tomu vhodné podmínky, což je takřka všude v republice, by se mohly holiny nechat třeba deset let bez zásahu člověka, vystavené pouze přirozenému náletu. A teprve poté by se začaly pod tyto nálety sázet dřeviny s požadovanou druhovou skladbou,“ řekl INFO.CZ Bláha. Ministerstvo ale podle něj nepochopitelně trvá na zákonné povinnosti umělého zalesnění za každou cenu a na každém lesním pozemku. „A za tím může být opravdu školkařská lobby,“ tvrdí Bláha. Mimoprodukční funkce lesa, který se za čas zase sám přirozenou cestou zalesní, je podle něj přitom stejná, jako kdyby ho vysázel člověk.

Odpověď na otázku, která koncepce nakonec zvítězí, je ale velmi složitá, A to zejména kvůli tomu, že o budoucnosti českých lesů zřejmě nerozhodnou jen peníze a zákony. I kdyby stát měl dostatek  prostředků na okamžité zalesnění všech holin po kůrovcové kalamitě, urgentně chybí lidská kapacita. „Pokud by se zvýšila razantně poptávka po sazenicích, nebude dostatek lidí, kteří by je sázeli,“ upozorňuje Němec. Ačkoliv tak stát nadále trvá na povinnosti zalesnit holé lesní pozemky nejpozději do pěti let, podle některých odborníků se může stát, že se o obnovu přes veškerá nařízení bude muset v mnoha případech postarat sama příroda.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud