STAN expanduje ve všech patrech politiky. Najde recept na úspěch i pro sněmovnu? | info.cz

Články odjinud

STAN expanduje ve všech patrech politiky. Najde recept na úspěch i pro sněmovnu?

ANALÝZA | Základní úkol a cíl nového vedení Starostů a nezávislých (STAN), o kterém rozhodne sobotní sněm, je jasný: najít strategii, která hnutí zajistí zastoupení v dolní komoře i po příštích volbách. Leccos o plánech prozradil  v rozhovoru pro INFO.CZ Vít Rakušan, který Starosty do příštích politických střetů povede z pozice předsedy. O možnostech a limitech případné expanze subjektu, který jako jeden z mála vyrostl v posledních letech z komunální úrovně politiky až na tu centrální, jsme hovořili také s několika politology.

Navzdory malému zastoupení ve sněmovně platí, že se STAN pomalu, leč trpělivě a systematicky zabydluje ve všech patrech české politiky. Činí tak neokázale, postupným růstem zespoda. Zbývá tak jediné: najít cestu, která z hnutí s kořeny v komunální politice učiní také dlouhodobě relevantní sílu v dolní komoře. Je to skoro do očí bijící rozdíl: Zatímco na komunální úrovni STAN raketově roste, do sněmovny při posledních volbách přelezl tím nejtěsnějším způsobem. Pro ilustraci lze zmínit několik čísel, ze kterých je patrný dlouhodobý trend.

V loňských komunálních volbách STAN postavil téměř tisíc kandidátek, celkem se na těchto kandidátkách ucházelo o hlasy voličů téměř dvanáct tisíc kandidátů, což značně převyšuje počet kandidátů hnutí ANO, SPD, TOP 09 nebo Pirátské strany. Tím to ale nekončí: spolu se Starosty pro Liberecký kraj STAN získal přes čtyři tisíce mandátů. Druhá KDU-ČSL obdržela zhruba o 200 mandátů méně. Oproti minulým komunálním volbám v roce 2014 to pro hnutí STAN znamená nárůst počtu zastupitelů o šestatřicet procent.

Hnutí zvítězilo ve volbách na magistrát v Liberci, kde se stal primátorem Jaroslav Zámečník, primátorský post se Starostům podařilo vyjednat s koaličními partnery také v Jihlavě pro Karolínu Koubovou. Součástí zastupitelstev je STAN také v dalších pěti krajských městech: v Praze, Českých Budějovicích, Pardubicích, Olomouci a ve Zlíně – kromě Olomouce dokonce v rámci koalice.

Nadto STAN loni uspěl ve třiačtyřiceti z dvaapadesáti okresních měst, přičemž jeho zástupci obsadili 206 mandátů. Ve třiceti je STAN součástí koalice. Ve vedení okresních měst je čtyřicet radních za STAN, čtyřiadvacet místostarostů a především deset starostů. Kromě toho má STAN aktuálně čtyřiasedmdesát krajských zastupitelů, jedenáct krajských radních, osmnáct senátorů, šest poslanců a jednoho europoslance.

„Příklad hnutí STAN je skutečně v našich poměrech téměř ojedinělou ukázkou toho, že se lze do vysoké politiky dostat zdola a pomalu. Není moc jiných případů, kdy by subjekt vznikl původně na komunální úrovni a postupně se dostal na všechny ostatní úrovně vládnutí,“ uvažuje v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Petr Just.

Základní výhodou Starostů v porovnání s její konkurencí je schopnost generovat nové kádry, z komunální úrovně prověřené osobnosti, jež mají potenciál uspět také na centrální úrovni. Typickým příkladem budiž právě Rakušan, který je již třetí volební období starostou Kolína, přičemž poslední dvoje volby tam jeho Změna pro Kolín zvítězila s málo vídaným výsledkem, v roce 2014 získala 63,95 procent hlasů, loni pak Změně pro Kolín svůj hlas dalo 62,82 procent voličů.

Mezi nevýhody Starostů zase patří například to, že jde spíše o jakousi konfederaci regionálních stran s relativně nevyrovnanou podporou napříč republikou. S tím souvisí jistá ideová rozkročenost. STAN se může pochlubit politiky, které lze na pravolevé ose situovat mírně doleva, zrovna tak ale disponuje osobnostmi, kteří kladou s odkazem na komunální zkušenost důraz na praktickou rovinu politiky a metodu postupných změn. Z logiky věci tak jde spíše o konzervativně laděné politiky středového, případně pravicového typu.

Nakonec s tím vším souvisí možná to vůbec nejpodstatnější: STAN dlouhodobě operuje v politickém středu, který je v české politice již několik let přeplněný. Na místě je tedy otázka, zda vůbec existují systémové – a to jak vnitřní, tak vnější – předpoklady pro nějakou výraznější expanzi subjektu podobného typu. Politolog Lubomír Kopeček v této souvislosti říká, že pro většinu politiků Starostů není příliš podstatná aréna národní politiky a poslanecké sněmovny. „Naopak, mnohem důležitější jsou regionální a hlavně komunální úroveň politiky.“

Podobně to vidí jeho kolega Ladislav Cabada: „Tím, že hnutí vyrůstá z lokální politiky, jeho představitelé logicky nejsou uspěchaní – mají své pozice a činnosti spojené s funkcemi v komunále.“ Souhlasí také s tezí, že jde o relativně volné sdružení regionálních stran, respektive hnutí, což podle něj ovšem znamená i to, že pro volby do parlamentu nebude moci STAN nikdy nabídnout jasný a všemi sdílený komplexní politický program.

Kopeček pak upozorňuje, že komunální ukotvení Starostů se promítá do programového zaměření, kde převažují témata spojená s těmito nižšími politickými úrovněmi. „Na řadu celostátních témat v oblasti zahraniční, hospodářské, vzdělávací, zdravotnické a další politiky nemá STAN žádný vyhraněný názor. Důsledkem je také poměrně velká flexibilita, s kým je možné spolupracovat při parlamentních volbách,“ vysvětluje Kopeček a připomíná, že STAN v minulosti kandidoval společně s TOP 09 a usiloval o alianci s lidovci.

„Vzhledem k těmto spojenectvím i názorům, které prezentují celostátně viditelní politici STAN, bych je neoznačil za středovou stranu, ale vypíchl bych spíš inklinaci do středopravého prostoru,“ uvažuje Kopeček v rozhovoru pro INFO.CZ. Sněmovní volby z roku 2017 přitom podle něj ukazují, že pokus STAN samostatně proniknout do parlamentu sice vyjít může, avšak jde o vysoce rizikový manévr. STAN se do sněmovny nakonec sice dostal, avšak bylo to hodně těsné. „I v průzkumech má STAN dnes podporu jen několik málo procent,“ připomíná Kopeček.

Odhaduje také, že těch několik málo politiků STAN, pro které je podstatná parlamentní aréna, nebude chtít risk se samostatnou kandidaturou opakovat. „Spíše budou – stejně jako v minulosti – hledat opět nějakého jiného partnera, se kterým by se dohodli na nějaké formě volební spolupráce. Vzhledem k tomu, co požadovali vůči lidovcům, budou asi chtít vytvořit volební koalici a nebýt jen přívažek jiné strany jako v minulosti při kandidaturách s TOP 09. Za současného rozložení sil by partner, u kterého není pochybnost, že by volební koalice dvou stran měla potřebných deset procent, mohla být vlastně jen ODS,“ uvažuje Kopeček.

Také Just si všímá, že středo-pravý prostor, ve kterém STAN operuje, patří mezi přeplněné a nejsoutěživější. Avšak pokud jde o výše zmíněnou ideovou nevyhraněnost, jako nevýhodu ji v současné době z čistě praktického hlediska z pohledu voličského chování nevidí. „Ona to je nevýhoda, díváme-li se na to očima politologa, ale voliči evidentně – ať se nám to líbí nebo ne – aktuálně slyší spíše na ideologicky nevyhraněné a prakticky zaměřené subjekty,“ vysvětluje Just.

Podle něj je to realita, kterou je třeba mít na paměti, a s níž stratégové jednotlivých stran a hnutí musí pracovat, pokud chtějí maximalizovat úspěch. „Pokud bych měl jmenovat největší slabinu STAN z pohledu voličského potenciálu, tak spíše než ideologickou nevyhraněnost bych zmínil teritoriálně nevyváženou podporu. Na to by se mělo zaměřit nové vedení,“ dodává Petr Just.

„Osobně nejsem přesvědčený,“ pokračuje v rozhovoru pro INFO.CZ Kopeček, „že pro celostátní úroveň a sněmovní volby může mít STAN v budoucnu ambici nějak výrazněji samostatně volebně uspět – právě proto, jak vypadá jeho profil. Jiná otázka jsou regionální a komunální úroveň, tam naproti tomu růstový potenciál určitě STAN pořád má.“ Politický analytik Lukáš Jelínek nicméně tvrdí, že síla Starostů spočívá právě ve schopnosti integrovat příbuzná lokální hnutí.

„Pokud to dokáže příští rok v krajských volbách, může si vytvořit nadějnou startovní pozici pro volby sněmovní,“ uvažuje Jelínek. Zároveň si nemyslí, že je problém Starostů v jejich středovém ukotvení. „Například lidovci střed opouštějí, a když pomineme neposedné hnutí ANO, tak v této části spektra nalezneme jen Piráty, kteří jsou ale stále dost specifičtí,“ uvažuje Jelínek.

Na rozdíl od Justa spatřuje větší potíž v ideové rozvolněnosti Starostů. „Někteří táhnou doleva, jiní doprava, další opakují hloupou floskuli, že komunální politika není levicová ani pravicová. STAN potřebuje jasnější programové obrysy, ne jen slogany či desatera. Například v přístupu k zahraniční politice je už, myslím, má. Nyní zbývá to těžší – sociální, hospodářská, environmentální, menšinová politika a další,“ vypočítává Jelínek.

Nadějné podle něj je, že dvojice Rakušan-Farský, která STAN povede po sobotním sněmu, je celkem jasně vyprofilovaná. „Bylo by tedy logické, kdyby se její vidění světa odrazilo i na programu hnutí. A to i za cenu, že to některé členy a sympatizanty odradí,“ uzavírá Jelínek. Pro úplnost dodejme, že toho poměrně dost o budoucím programovém profilu hnutí prozradil v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ právě budoucí předseda Vít Rakušan.

Co dodat závěrem? Ladislav Cabada má za to, že příklad Unie svobody, která vznikla na sklonku 90. let jako společenství proevropských liberálů odpadlých z ODS a úspěšných lokálních politiků, jasně ukazuje, že pokud se STANu nepovede vybudovat silné centrální zázemí, pak se může ocitnout v izolaci a úpadku. Krajské volby jsou za rok a půl, ty sněmovní rok na to. Rakušan a spol. tak mají relativně dost času, aby dostatečný počet voličů přesvědčili o tom, že je bez nich budoucnost české politiky stěží představitelná stejně, jako ta v Kolíně.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud