Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většina lidí věří, že firmy do Česka posílají horší potraviny. Zákazníci podle nich neznají svá práva

Většina lidí věří, že firmy do Česka posílají horší potraviny. Zákazníci podle nich neznají svá práva

Skoro tři čtvrtiny Čechů mají pocit, že jako spotřebitelé nemají stejné postavení jako obyvatelé jiných evropských zemí. Většina z nich považuje za příčinu špatného postavení horší kvalitu zboží oproti například německému či rakouskému trhu. Vyplývá z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK. „Mezi více kritické patří spotřebitelé mezi 45 až 59 lety a také lidé žijící v Praze,“ uvedli analytici.

Pocit, že Češi jsou spotřebitelé druhé kategorie, má 73 procent respondentů. Pětina lidí zastává názor, že „všude je to tak nějak stejně“ a dvě procenta dotázaných si myslí, že v Česku mají zákazníci lepší podmínky.

Důvodem horšího postavení je podle 81 procent oslovených horší kvalita prodávaného zboží a 55 procent Čechů rovněž soudí, že pro nadnárodní firmy je český trh druhořadý. Polovina účastníků průzkumu vyjádřila přesvědčení, že horší postavení českého spotřebitele může být také dáno nízkou mírou znalosti spotřebitelských práv.

Už menšina dotázaných souhlasila s názorem, že za to může nezájem státních institucí, nedostatečná právní úprava nebo fakt, že firmy nedodržují zákonné normy.

Autoři průzkumu uvedli, že většina českých zákazníků projevila poměrně radikální postoje v případě klamání ze strany firem. Dvě třetiny respondentů by okamžitě odešly k jiné značce či produktu. Stížnost státní instituci by neváhali poslat tři z pěti spotřebitelů, třetina by uvažovala o podání žaloby na výrobce, uvedl STEM/MARK.

Problém dvojí kvality především potravin na evropském trhu se v poslední době řeší i v rámci Evropské unie. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska považují za nepřijatelné, aby se lidem v jednom státě nabízelo zboží stejné značky ve stejném balení, ale v horší kvalitě než ve státu druhém. Na společné schůzce začátkem března vyzvali Evropskou komisi, aby věnovala větší pozornost problému rozdílné kvality potravin v různých unijních zemích. Okrajově se problémem zabýval i poslední summit EU.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1