Vláda musí mít jasnou koncepci. Nemůže se řídit podle toho, jak se Babiš vyspí, říká Rakušan | info.cz

Články odjinud

Vláda musí mít jasnou koncepci. Nemůže se řídit podle toho, jak se Babiš vyspí, říká Rakušan

Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan v rozhovoru pro INFO.CZ hodnotí vládní opatření, která mají lidem a firmám pomoct překlenout nouzový stav. Premiér Andrej Babiš sice dává najevo, že chce s opozicí spolupracovat, nakonec to ale podle Rakušana dopadne jako vždycky: vláda na návrhy opozice ohled nebere. Kritizuje mimo jiné i návrh, dle kterého by lidé mohli odložit platby za nájemné. „Záměr pomoci těm nejpotřebnějším musí být promyšlený a je třeba se na to podívat také z druhé strany. Zákon dává zelenou i neférovým nájemníkům odůvodnit neplacení nájmu koronakrizí,“ říká Rakušan.

S čím jste šli na úterní a středeční jednání sněmovny? Jaké byly vaše základní cíle? Co jste chtěli prosadit?

Šli jsme tam s nadějí, že schválíme dobré zákony na podporu české ekonomiky, které můžou zmírnit dopady současné pandemické krize. To se ale nestalo. Jsem rád, že se vláda, byť se zpožděním, rozhodla představit různá opatření. Ta jsou však dle mého nedostatečná, protože podniky, které jsou teď zavřené, budou potřebovat opravdu výraznou pomoc. Krize je pro ně likvidační a hrozí masivní propouštění.

To, s čím přišla vláda, zcela jistě pomůže přežít velkým firmám. Ty mají našetřené vysoké rezervy, a když jim stát výpadek částečně uhradí, tak těch pár měsíců i při snížené poptávce přežijí. Malým podnikům a drobným živnostníkům ale nestačí říct: tady máte pár korun a nějak to musíte zvládnout. Přitom právě tyto lidi – kadeřnice, opraváře, řemeslníky, provozovatele hospod na vesnici a mnoho dalších by si měl stát hýčkat a výrazně jim pomoci. Protože právě drobní živnostníci tvoří většinu nabídky služeb na českém venkově.

Měli jsme pro vládu řešení. Svolali jsme ekonomickou expertní skupinu zástupců opozičních stran. Tam vznikla opatření, kterými jsme chtěli pomoci právě drobným živnostníkům a rodinným firmám. Vláda to nicméně odmítla.

Vláda přitom deklarovala, že chce s opozicí táhnout za jeden provaz. Zatím to ale vypadá jako vždycky: opozice celý den vznáší námitky a návrhy, načež přijde řada na hlasování, a kolice si protlačí své původní návrhy…

Je to pokaždé stejné. Premiér Andrej Babiš do televize prohlásí, že všichni společně úžasně spolupracujeme, a přitom skutečnost je diametrálně odlišná. Když totiž přijde na hlasování o konkrétních návrzích o pomoci živnostníkům, matkám samoživitelkám, lidem v exekucích, z úst ministryň Schillerové nebo Benešové neslyšíte nic jiného než „nesouhlasím“, „nesouhlasím“, „nesouhlasím“…

Přitom STAN má od začátku stávající krize jasný cíl – díky našim zkušenostem pomoci vládě najít potřebná a jednoduchá řešení na podporu ekonomiky a k udržení nízké nezaměstnanosti. Jsme konstruktivní, ale Babišovi ministři každý návrh, který nevytvoří úředník na ministerstvu, považují za kritiku jejich práce.

Koalici jste jako opozice vyčítali především chaotičnost přijímaných opatření a neexistenci realistického vládního plánu pro nejbližší dny a týdny v krizi. Avšak ruku na srdce: není koronavirová krize natolik dynamická a nepředvídatelná, že je prostě nemožné mít jasný a jednoznačný plán?

Tato doba je rychlá a dynamická pro všechny. Nelze se ale neustále vymlouvat na to, že situace je unikátní. Ano, to nikdo nezpochybňuje. Zkušenosti ze zahraničí ale například ukazují, že jsou země, které zvládají situaci daleko lépe než my i bez tak výrazných omezení svobod. Vyhlašování některých opatření jsou chaotická, některé vláda dokonce oznámila v noci jen pár hodin předtím, než začala platit. Jeden ministr tvrdí něco, druhý to popírá. Chybí mi tu jasné a srozumitelné vysvětlování toho, co se děje a co se bude dít.

Vláda by ale měla mít jasnou koncepci, jak bude postupovat za různých podmínek. To znamená, co bude dělat v případě, že bude vysoký nárůst nakažených, nebo jaké zákazy zruší, pokud nárůst nakažených poklesne. Český stát, jeho ekonomika, vzdělávací systém, nemůžou fungovat v dlouhodobém strachu z toho, co se stane zítra. Vláda musí mít strategickou koncepci krizového řízení, aby její kroky byly alespoň částečně předvídatelné.

Nemůže se to řídit podle toho, jak se vyspí pan premiér, a co se mu zrovna ten den bude zdát fajn. „30. duben se mi líbí,“ vyhlašoval do světa, když se ho novináři ptali, proč by zrovna do tohoto data měl platit nouzový stav. Uvědomuje si vůbec premiér, že pro živnostníky je v současné době každý den, kdy budou blíže uvolnění restrikcí, darem z nebes?

Faktem ale je, že pokud jde o prodloužení nouzového stavu, koalice prohrála. Nakonec prošel návrh komunistů. Jak hodnotíte tento kompromis?

Nepovažuji to ani za prohru opozice. Došlo ke kompromisu, který se některé opoziční strany rozhodly podpořit. Od počátku tvrdíme, že chceme po vládě znát důvod prodloužení nouzového stavu. Nedostali jsme ale žádné odpovědi na to, proč je potřeba nouzový stav prodloužit na takovou dobu.

Na veřejnosti se často pletou dvě věci dohromady a vládě to hraje do karet. Nouzový stav neznamená, že se všechno otevře a lidé začnou běhat po ulicích bez roušek. Je to změna právního režimu, který dává vládě vyšší možnosti rozhodování. Optimální by bylo prodloužit nouzový stav na kratší období a v případě potřeby ho kdykoli dále prodloužit.

Opozice chtěla podpořit OSVČ částkou třiceti tisíc. Nakonec prošel původní vládní návrh, tedy podpora ve výši 25 tisíc…

Návrh opozice nebyl jen o navýšení o pět tisíc. Naše společné návrhy obsahovaly řadu komplexních a skutečně efektivních opatření, které živnostníci prostě potřebují. Za STAN jsme prosazovali namísto jednorázového příspěvku vyplácet 500 korun na každý den, kdy bude živnostníkům omezeno vykonávat jejich činnost. K čemu bude hospodskému, kdy mu tady vláda dá pár korun, a pak mu hospodu nechá zavřenou několik měsíců? Tihle lidé potřebují podporu po celou dobu omezení, aby měli z čeho uživit svou rodinu.

Požadovali jsme ale celou řadu změn úhradu nájemného po dobu krizového stavu, podporu i pro lidi na DPP nebo DPČ, což jsou většinou invalidé, důchodci, studenti, tedy ti, kteří dneska potřebují každou korunu. Bylo toho skutečně dost, ale vláda zkrátka nedokáže překousnout, že by opozice mohla pomoci potřebným. Je to škoda, protože kdy jindy než dnes bychom neměli hrát na to, kdo návrh předkládá, ale soustředit se na jeho obsah a potřebnost.

Ve středu dopoledne jste projednávali novelu zákona o ČNB. Novela má centrální bance umožnit kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy včetně těch s delší splatností. Jaká byla vaše pozice k tomuto návrhu?

Tento návrh jsme samozřejmě odmítli. Zavádí absolutně nepřípustné instrumenty nákupu korporátních dluhopisů, což je pro nás neakceptovatelné.

Emoce budí návrh, dle kterého budou moct lidé, kteří přišli vinou koronavirových opatření prokazatelně o příjem, odložit placení nájemného až do května 2021…

On je totiž návrh zákona předkládaný ministerstvem skutečně nešťastně formulovaný. Pouze přehazuje následky současné krize z nájemníka na pronajímatele. Záměr pomoci těm nejpotřebnějším musí být promyšlený a je třeba se na to podívat i z druhé strany. Zákon dává zelenou i neférovým nájemníkům odůvodnit neplacení nájmu koronakrizí.

Nemožnost podat výpověď pro neplacení nájemného až do 30. září může reálně využít mnoho nepoctivých nájemníků, kteří se jen vymluví na současnou krizi. My podáváme mnoho pozměňovacích návrhů, které se snaží co nejvíce zmírnit tento návrh, aby nenadělal více škody než užitku. Měli bychom se ale na problém s vysokým počtem nájemního bydlení podívat v širší perspektivě. Cena bydlení v naší zemi posledních několik let rostla závratným tempem a vláda tento problém celkem obstojně přehlížela.

A nyní v době krize samozřejmě podpora tolika lidí bude stát bolet. Stát bude doplácet na svou nečinnost v předchozím desetiletí. S tím je potřeba hned po skončení krize začít něco dělat. Protože dokud většina lidí svým platem nemá šanci na vlastní bydlení, tak každou krizi bude muset stát garantovat střechu nad hlavou z veřejných rozpočtů.

Velké téma jsou dluhové pasti, lidé v exekucích a způsob, jak předejít tomu, aby lidí v těchto problémech nepřibývalo. Otázka zní: jak takovému scénáři předejít?

Současná opatření budou mít negativní aspekty na ekonomickou kondici naší země. A pokles ekonomiky vždy nejvýrazněji zasáhl ohroženou skupinu lidí, která se pohybuje na hranici chudoby. To jsou lidé, kteří žijí „od výplaty k výplatě“, v České republice je bohužel tato skupina velmi početná. Stejně jako oni nejsou připraveni snížení nebo úplný výpadek příjmů zvládnout, protože nemají rezervy, vlastní bydlení ani šanci na rychlou změnu zaměstnání, tak ani stát není připravený na dobu, kdy bude takový počet lidí potřebovat podat pomocnou ruku. Proto je třeba předejít tomu, aby jejich výdaje výrazně převýšily příjmy.

Náš poslanec a první místopředseda Jan Farský se problematice pomoci lidem ve finanční tísni věnuje dlouhodobě. Připravil hned několik návrhů, na kterých panuje shoda napříč sněmovnou. To nám dává naději, že by lidé v exekucích i matky samoživitelky mohli přicházející krizi zvládnout. Jedná se například o odklad zabírání nemovitostí v době krize, umožnění nejprve splácet jistinu dluhu, pak až jeho příslušenství, vyjmutí daňového bonusu a odstupného nebo zavedení zálohového výživného po dobu krize.

To může matkám samoživitelkám výrazně pomoci, protože v současné době, kdy soudy jednají v omezeném režimu, hrozí, že plátci alimentů, kterým vypadnou příjmy, situaci zneužijí a začnou v první řadě šetřit na alimentech. Je to nesmírně důležitá agenda, protože nechat na holičkách ty nejslabší by byla cesta do pekel. Věřím, že poslanci si tuto odpovědnost uvědomují a lidem ve finanční tísni dají naději, že krizi s jejich pomocí zvládnou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud