Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Volba předsedy ČSSD: Sobotka chce silný mandát, hranice úspěchu je 65 procent

Volba předsedy ČSSD: Sobotka chce silný mandát, hranice úspěchu je 65 procent

V 10 hodin dopoledne začal hymnou v areálu brněnského výstaviště devětatřicátý sjezd sociální demokracie. Hlavním bodem pátečního programu je volba nového vedení, v sobotu si pak sociální demokraté schválí aktualizovanou verzi dlouhodobého programu. Post předsedy obhajuje Bohuslav Sobotka, tak jako před dvěma roky v Praze nemá vyzyvatele. Všeobecně se očekává, že bude zvolen hned v prvním kole, otázka ale je, jakou získá podporu. Podle zjištění INFO.CZ by se mohla pohybovat okolo pětašedesáti procent.

Jasno by mělo být už po poledni. Přestože počet nominací, které obdržel od většiny krajských organizací až na jednu, naznačuje, že má stranu na své straně, v zákulisí se spekuluje také o divokém scénáři.

„Sobotka nemá hlasy delegátů z jižní a severní Moravy, také jižní Čechy ho nepodpoří. Spolehnout se tak bude muset především na delegáty z Prahy a středních Čech,“ řekl nám zdroj dobře obeznámený se situací ve straně. Klíčem ke zvolení je přitom podpora z regionů, které na sjezd vyslaly nejvíce delegátů, tj. Praha, střední Čechy, jižní a severní Morava. Ty společně tvoří polovinu všech delegátu, kteří budou Sobotku volit. On má ale na své straně jenom dva z nich, a možná ani to ne.

„Volba předsedy podle mého odhadu nedopadne pro Sobotku špatně. Obávám se ale, aby pak delegáti neměli tendenci vyvažovat Sobotkovo zvolení při volbě prvního místopředsedy,“ uvedla v rozhovoru pro INFO.CZ místopředsedkyně strany a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. Na post prvního místopředsedy kandiduje Sobotkův spojenec ve straně Milan Chovanec, který pozici druhého může ČSSD obhajuje, tak jako před dvěma roky je jeho vyzyvatelem poslanec Jeroným Tejc. Pokud Sobotka obdrží při volbě předsedy výraznou většinu hlasů, může se pak podle Marksové vcelku vysoký počet delegátů přiklonit k Tejcovi.



Navzdory mírné nervozitě delegátů se přesto v zákulisí sjezdu počítá spíše s poklidným a dopředu naplánovaným průběhem volby předsedy i prvního místopředsedy. Sjezd se přece jenom koná půl roku před zásadním střetem sociálních demokratů s Andrejem Babišem a ČSSD by mohla jen stěží počítat s úspěchem v případě, že by byla sama vnitřně rozpolcená. Ostatně Sobotka v této souvislosti v úvodním projevu vyslovil přání, aby ČSSD ze sjezdu odjížděla naopak semknutá a jednotná.  

Pokud jde o volby řadových místopředsedů, Sobotka by měl rád ve vedení Lubomíra Zaorálka, Jana Birkeho, Jana Hamáčka, Michaelu Marksovou a Petra Dolínka. Avšak pokud Tejc neuspěje ve volbě prvního místopředsedy, nelze vyloučit, že do nejužšího vedení ČSSD pronikne při volbě řadových místopředsedů.

Dění na sjezdu sledujeme živě zde.




 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1