Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zavření hranic už nepomůže, lidé potřebují zbraně k obraně, říká pro INFO.cz bezpečnostní expert

Zavření hranic už nepomůže, lidé potřebují zbraně k obraně, říká pro INFO.cz bezpečnostní expert

Série posledních teroristických útoků ve Velké Británii může mít dalekosáhlé důsledky. Na přísnější migrační politiku je už ale pozdě. V rozhovoru pro INFO.CZ to alespoň říká bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. „I kdybychom absolutně zavřeli hranice, už je pozdě. Většinu útoků totiž nepáchají čerství imigranti, ale naopak členové již existujících komunit a jejich potomci, tedy lidé, kteří tady žijí už dlouho,“ vysvětluje. Proto je podle něj nutné začít se na takové komunity dívat jako na prostředí, ze kterého přicházejí hrozby. Zároveň je přesvědčený, že lidem pomalu, ale jistě dochází trpělivost. „Budou požadovat daleko tvrdší postupy a opatření, a pokud se politici etablovaných stran neodhodlají k jejich zavedení, tak se voliči začnou obracet k jiným stranám,“ varuje Visingr.

Lze podle Vás vůbec podobným útokům předejít?

Obecně samozřejmě platí, že čím menší skupina, tím těžší je ji odhalit, takže asi nelze doufat, že se podaří zastavit sto procent plánovaných útoků, zejména pokud je páchají „osamělí vlci“ či velmi malé skupiny lidí. Ale efektivní zpravodajské služby, připravené obyvatelstvo a předběžná opatření vůči rizikovým osobám mohou nebezpečí významně snížit. A není potřebné takříkajíc vynalézat kolo, stačí se inspirovat tam, kde to funguje, zejména v Izraeli.


Co mohou stále častěji se opakující útoky znamenat ve vztahu k bezpečnosti v budoucnu?

Naprosto nevyhnutelně poroste tlak většinové veřejnosti zejména na opatření právě proti skupinám osob, z nichž takové útoky vycházejí. Opravdu nemá cenu pořád jen opakovat politicky korektní řeči, dle kterých je potřeba si říct, že jsme ve válce, a podle toho se taky chovat. Naprostou většinu útoků páchají radikální muslimové, a tudíž nakonec nezbude nic jiného, než zavést opatření proti muslimským komunitám, a to bez ohledu na protesty kohokoli. USA za druhé světové války také musely sledovat a internovat „svoje“ Němce a Japonce.


Lze tedy očekávat kroky, které by nějakým způsobem posílili represivní složky a zpřísnili kupříkladu bezpečnostní opatření?

Ano, to je jeden z faktorů, ale samo o sobě to zdaleka nestačí. Zkrátka nemůžete mít vojáky, policisty či agenty zpravodajských služeb na každém metru, jednak by to byla totalita a jednak by to stejně nestačilo. Jak jsem již říkal, je potřebné na takové situace připravit široké obyvatelstvo, které by navíc mělo mít možnost nosit legální zbraně a dobře s nimi zacházet. Snaha Evropské unie a řady států odzbrojit své občany je absurdní a sebevražedná a Česko jí musí čelit všemi prostředky, i kdyby to mělo znamenat otevřenou vzpouru proti EU.

Mohou mít útoky dopady na imigrační politiku Velké Británie a průběh jejího vystoupení z EU?

Očekávám, že bude znít volání po tvrdší imigrační politice, což je určitě správná věc, ale opět to nestačí. Dá se očekávat, že po vojenské porážce Islámského státu v Sýrii a Iráku sem zamíří řada jeho bojovníků. Ale i kdybychom absolutně zavřeli hranice, už je pozdě. Většinu útoků totiž nepáchají čerství imigranti, ale naopak členové již existujících komunit a jejich potomci, tedy lidé, kteří tady žijí už dlouho.

Proto je podle mého názoru nutné se na takové komunity dívat jako na prostředí, ze kterého přicházejí hrozby. Podotýkám, že v tom nejsou žádné emoce, to je čistě racionální kalkul. Vzhledem k počtu muslimů v Evropě a počtu radikálů mezi nimi je naprosto nepochybné, že už nyní tu jsou minimálně tisíce, spíše i desetitisíce lidí, kteří jsou více než ochotni provést teroristické útoky.

A jak hodnotíte zákrok policie, které se podařilo útočníky relativně rychle dopadnout?

Podle dostupných informací byl sám tento zákrok efektivní a zaslouží si pochvalu, ale opět musím říci, že to nestačí. Ve spoustě podobných případů se pak uvádí, že policie či zpravodajské služby o útočníkovi věděly. Ptám se, proč potom nekonaly? Chápu, že někdy nemohly konat, protože chtěly rozkrýt celou síť, ale zdá se, že v mnoha případech nekonaly, protože neměly důkazy, které by uspěly u soudu, ačkoli podle zdravého rozumu bylo zřejmé, že ta osoba je nebezpečná. V tom případě bude samozřejmě nezbytné příslušné zákony změnit a dát těmto institucím pravomoc podobné osoby zavčas zneškodnit, internovat apod.

A nakonec: jak může útok podle Vás ovlivnit průběh a výsledky parlamentních voleb, které se ve Velké Británii konají příští týden?

Záleží pochopitelně na tom, jak to úřady a politici zvládnou. Zatím se zdá, že to zvládají dobře, takže vládě a premiérce Mayové, respektive Konzervativcům, by to mohlo spíše pomoci. Ale každopádně jsem přesvědčen, že lidem pomalu, ale jistě dochází trpělivost. Budou požadovat daleko tvrdší postupy a opatření, a pokud se politici etablovaných stran neodhodlají k jejich zavedení, tak se voliči začnou obracet k jiným stranám.

Ostatně to vidíme po celé Evropě, ale to je nejspíš pouze začátek, protože ty strany, jimž se často nepřesně říká „krajně pravicové“, mohou nabírat podporu s každým dalším teroristickým útokem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1