Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Že by šla ČSSD vládě po krku? O tom se nepovede ani diskuse, říká Foldyna

Že by šla ČSSD vládě po krku? O tom se nepovede ani diskuse, říká Foldyna

Podle poslance sociální demokracie a jednoho z kandidátů na místopředsedu Jaroslava Foldyny je takřka vyloučené, že by delegáti nedělního sjezdu strany stihli vše, co si naplánovali. Podle něj je ve straně tolik napětí a rozličných očekávání, že budou rádi, pokud zvolí předsedu a jeho statutárního zástupce. Pokud jde o debatu ohledně případné účasti sociálních demokratů ve vládě hnutí ANO, nemůže být dle jeho názoru řeči o tom, že by šla strana podobně jako za předsednictví Miloše Zemana před pětadvaceti lety vládě po kroku. Foldyna nám to řekl v exkluzivním rozhovoru těsně před zahájením sjezdu.

Začíná sjezd ČSSD. Co od něj čekáte?

Očekávání je jistě hodně. Časový prostor, který máme, je ale bohužel malý. Obávám se, že napětí, témata, která budeme muset probrat a celková očekávání jsou tak velká, že se za nimi realita bude pokulhávat. Pokud se zvolí předseda a snad i statutární místopředseda, tak se obávám, že to bude asi tak všechno. Očekávám totiž dlouhou diskusi, každý se bude chtít k situaci vyjádřit, zdaleka nebudou hovořit pouze kandidáti do vedení.

Jaký signál tím vyšlete veřejnosti, pokud si nebudete schopni zvolit ani kompletní vedení? 

Netrápil bych se teď tím, jaký signál vyšleme veřejnosti. Myslím si, že si to musíme nejdřív vyříkat mezi sebou. Pro veřejnost bude signálem to, pokud zvolíme předsedu s nějakou vizí a představou, kam dál, s nějakým jednoduchým heslem, které bude odpovídat na řadu otázek, které nám bude veřejnost pochopitelně klást. To znamená třeba, jak se postavíme k vládě. Musíme si ale především vyhodnotit, proč jsme se dostali na sedm procent a zda je politika, kterou děláme, správná. Zda způsob, kterým představujeme naše priority a program, je správný a srozumitelný. Měli bychom odsud jít s tím, že jsme pochopili, že se někde stala chyba. 

Přijede prezident Miloš Zeman…

Jsem rád, že Miloš Zeman přijede. Toto je historická budova, Miloš Zeman sem už jednou přijel a my jsme potom šli do „Strakovky“ čelem (sjezd se ČSSD se koná na stejném místě, kde byl v roce 1993 Miloš Zeman zvolen předsedou strany, pozn. redakce). Myslím, že se to v ideálním případě může povést i teď.

Tehdy Miloš Zeman kandidoval na předsedu s tím, že by ČSSD měla jít vládě po krku. Chtěl, aby ČSSD ztělesňovala radikální opozici vůči tehdy dominantní ODS. Letos vás bude nejspíš naopak nabádat k dohodě s nejsilnější politickou a vládní stranou. Co si o tom myslíte?

Tak situace se výrazně změnila. Tehdy vláda privatizovala, přičemž to ze všeho nejvíc znamenalo, že nechala rozdrancovat český národní majetek. Dnes je jiná situace, je jiná vláda. Uvedu příklad: představitelé současné vlády říkají, že chtějí přidat penzistům 900 korun. A my můžeme těžko postupovat tak, že se postavíme před veřejnost a řekneme, že jsme ostře proti vládě, která chce přidat peníze důchodcům. Myslím si zkrátka, že je ČSSD v tuto chvíli ve zcela jiné situaci, než byla v roce 1993. Samozřejmě ji musíme ale nejprve vyhodnotit. O tom, že bychom šli vládě ostře po krku, tady asi nemůže být diskuse. Ani nejsme v té kondici…

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1