Zeman plíživě mění režim. Budeme hledat někoho aspoň trochu normálního, klidně i s ODS, říká Ferjenčík | info.cz

Články odjinud

Zeman plíživě mění režim. Budeme hledat někoho aspoň trochu normálního, klidně i s ODS, říká Ferjenčík

Piráti v posledních týdnech plní mediální prostor především kvůli nebývale velkému vnitřnímu sporu, kdy se hádají přední tváře strany. Co se navenek jeví jako určitý precedent, není podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ve skutečnosti tak vyhrocené. V rozhovoru pro INFO.CZ říká, že stojí za místopředsedou Jakubem Michálkem. A rozkrývá úvahy Pirátů a dalších opozičních stran ohledně hledání prezidentského kandidáta.

Umíte si představit, že by Piráti vedli kampaň za společného prezidentského kandidáta s lidovci nebo s ODS?

Mám vcelku bujnou představivost, takže si to představit umím. Ale vážně: dokážu si představit, že by Piráti, lidovci, ale třeba i ODS podporovali stejného kandidáta. A pokud se potkávám se zástupci stran z politického středu, případně z pravého středu, tak myslím, že mohu říct, že už dávno neprahnou po tom, aby byl prezidentem jejich člověk. Ta ambice je jiná, aby tam byl už konečně někdo aspoň trochu normální.

Ty požadavky myslím realisticky odpovídají funkci prezidenta. V určitém smyslu je to lepší, než když ODS trvala na svém kandidátovi a nominovala Přemysla Sobotku. Sice tak ukázala, že má svého pravicového kandidáta, ten ale (v roce 2013 – pozn. redakce) získal nějaká tři procenta hlasů. Chci tím říct, že se jednotlivé strany posunuly v tom smyslu, že má prezident specifickou roli v českém politickém systému, z čehož plyne, že je hlavně důležité, aby respektoval základní pravidla. Typicky třeba v situaci, kdy bude mít vláda většinu 101 hlasů, tak ji jmenuje.

Anebo že bude schopný na post ombudsmana nominovat kandidáta, který bude průchozí v parlamentu, že bude ochotný domluvit se na obsazení Ústavního soudu, a nebude tudíž hrozit scénář, který se stal na Slovensku, kde došlo k paralýze Ústavního soudu. Těch věcí je mnoho, ale to, aby prezident patřil do nějaké ideologické stáje, ustupuje do pozadí. A to je směr uvažování nejen Pirátů, ale také ostatních opozičních stran.

První schůzky se zástupci těchto stran už máte za sebou. Jaký z nich máte dojem?

Základní dojem je jasný: panuje velká shoda v tom ohledu, že potřebujeme lepšího prezidenta, než je Miloš Zeman. Základní problém Zemana spočívá v tom, že se snaží nastolit prezidentský systém. I kdybychom s ním v tomto ohledu nebyli v rozporu, je to věc, kterou musí schválit parlament. Museli bychom si odhlasovat ústavní změny a nejspíš by to chtělo i referendum. Prezident Zeman ale nic podobného neplánuje, on tak činí plíživým způsobem. Chce nastolit prezidentský systém, aniž by o tom ostatní aktéři hlasovali. A to je špatně.

Další Zemanův problém spočívá v tom, že se čím dál víc dostává do vleku podnikatelských skupin, které přispěly k jeho zvolení. Ať už jde o byznysmeny, kteří mají své zájmy v Číně nebo v Rusku, o podivné právníky anebo o partičku lidí, která se motá okolo kancléře Vratislava Mynáře. Třeba ty věci týkající se Lánské obory jsou opravdu hodně podivné.

Toto všechno si opoziční strany kromě SPD, která je horlivou podporovatelkou Zemana, uvědomují a snaží se najít cestu k tomu, aby byl příští prezident z hlediska těchto kritérií lepší než Zeman.

Hypotetická situace: Miloš Zeman o Vánocích národu oznámí, že ke konci roku abdikuje. Volby by v takovém případě byly nejpozději někdy na konci března. Bylo by v silách roztříštěné opozice na takovou situaci bleskově reagovat?

Moc se mi nechce zabrušovat do hypotetických scénářů ohledně zdraví prezidenta. Asi bych na to řekl pouze to, co poměrně přesně řekl Vít Rakušan. Pro opozici by bylo snadnější se domluvit na předčasné volby, než na ty řádné. Ten časový tlak by všechny nutil se domluvit. Myslím si tedy, že by ta situace nebyla natolik odlišná od termínu řádných voleb, se kterým já osobně stále počítám. Pro opozici spíše jednodušší.

Druhá věc spočívá v tom, že kdyby byly předčasné prezidentské volby, role politických stran bude větší. Zvnějšku i zevnitř budou pod výrazně silnějším tlakem, aby se domluvily na racionálním postupu. Pokud jde o řádný termín, je zde vysoká pravděpodobnost, že na nějaké takové dohodě nebude mnoha aktérům tolik záležet. Což je také věc, kterou bych chtěl zmínit, pokud jde o dosavadní jednání. Všichni si tento moment uvědomují. Všichni také vědí, že podpora politických stran může být pro konkrétního kandidáta koulí na noze.

Pro někoho mohou být kontroverzní Piráti, pro někoho jiného lidovci nebo ODS. Podpora politických stran se zkrátka může ukázat jako nevýhoda. Rozhodně bychom tedy kandidáta nebo kandidáty, kteří budou splňovat kritéria, o kterých jsem hovořil, neradi poškodili nebo diskvalifikovali. Můžeme se třeba domluvit na tom, že nenominujeme vlastní kandidáty. Stejně tak můžeme jen pomoct zmapovat terén. Je toho více.

Umíte si představit, že by za ten konkurenční blok – za blok Zemana a Babiše – kandidoval samotný Andrej Babiš?

Tak k tomu člověk nepotřebuje ani nějak velkou představivost…

Dobře. Za jak realistický takový scénář tedy považujete?

Netuším. Přiznám se, že vlastně motivacím Babiše moc nerozumím. S výjimkou toho, že je evidentní, že chce zlepšit podmínky pro svůj byznys. To je jednoznačné. Ale netuším, zda považuje funkci prezidenta za ideální k tomu, aby zlepšil podmínky pro svůj byznys.

Agentura Median tento týden zveřejnila výstupy z dalšího předvolebního šetření. Jsme v polovině volebního období a co zaujme na první pohled, je stabilita v podpoře jednotlivých stran. Až na malé odchylky jsou na tom všechny stejně, jako ve volbách před dvěma roky. Čím si tuto stagnaci vysvětlujete?

Hlavní příčina je podle mě v tom, že se nezměnila společnost a že máme velmi stabilní ekonomické podmínky. Což jsou faktory, které obecně příliš nenahrávají velkým politickým změnám. Proto je situace stabilní, všichni mají v zásadě ty samé voliče, kteří je volili před dvěma roky. Říct je ale potřeba také to, že Piráti posilují ze všech stran nejvíce.

No, ale o nějaké tři, možná čtyři procentní body…

Což může být v našem volebním systému deset poslanců navíc. Jasně že bychom byli rádi, pokud by to bylo víc. Nicméně se prostě ukazuje, že společnost zatím nemá důvod výrazněji přehodnocovat svou volbu z roku 2017. Je to také tím, že se všechny politické strany, snad s výjimkou sociální demokracie, chovají předvídatelně.

Pokud se ale Ivan Bartoš nebo Petr Fiala pasují do role příštího premiéra, na některé voliče to může působit dost komicky. Vždyť Piráti a ODS mají v součtu horko těžko tolik, co samotné hnutí ANO…

Jasně. Já si ale myslím, že ty velké změny přijdou během předvolební kampaně, kdy jsou voliči mobilizování a věnují se politice. Dnešní podpora tudíž nic moc neříká o tom, jak ty volby reálně dopadnou. Ostatně třeba na jaře 2017, tedy půl roku před volbami, málokdo tipoval, že ČSSD skončí pod deseti procenty. Zrovna tak Miloš Zeman ukázal mezi prvním a druhým kolem druhé přímé volby prezidenta, že je možné mobilizovat šest až osm procent voličů, kteří v prvním kole nevolili a otočili poměr sil.

A pak je tady další faktor: vzhledem k tomu, jaké zdroje mají opoziční strany v mediálním světě, je logické, že nemohou jet dlouhodobou kampaň. Nemáme podobně jako hnutí ANO třeba exkluzivní vztah s televizemi Prima a Nova. Jde o věc, kterou lze označit za jeden z pilířů moci Andreje Babiše. Nezbývá nám tedy, než si počkat na předvolební kampaň. Z hlediska Pirátů je třeba ty dva roky do voleb využít k tomu, abychom měli reálný plán pro rozvoj naší země.

Babiš není schopen řešit výstavbu infrastruktury, totální závislost našeho státního rozpočtu na zdanění práce nebo problém exekucí, který se systémově nikam neposouvá. Těch strukturálních problémů je hodně. A já si myslím, že je lepší připravit jasný plán, který pak prodáme před volbami, než se teď stresovat tím, jaké máme preference.

Když už jste zmínil televizi Nova. Jak hodnotíte, že ji kupuje PPF Petra Kellnera?

Ta televize se už delší dobu chovala, jako kdyby ji vlastnil. Neočekávám nějaký velký zlom.

V jakém ohledu šla doteď Nova na ruku Babišovi, jak zmiňujete?

Tak třeba před volbami v roce 2017 uspořádala duel Babiše se Zaorálkem proti předvolební debatě České televize. Stejně tak vnímám některé reportáže. A mimochodem, řada z nich je zaměřena proti Pirátům. Ostatně za jednu se už musela Nova Pirátům omluvit. Vymysleli si informace o zahraničních cestách pražských zastupitelů a vynásobili částku pěti a následně to odprezentovali jako fakta. Pokud jde o Kellnera a Babiše, vůbec netuším, jaké mají vztahy. Z vnějšku to ale působí tak, že mají dohodu o neútočení.

V posledních týdnech nelze přehlédnout spory a hádky ve vaší straně. Někteří novináři už roky předpovídají, že se Piráti začnou hádat, štěpit a rozpadat. Nepřišla ta chvíle právě teď?

Já si myslím, že ne. Ten, kdo Piráty sleduje delší dobu, musí vědět, že nějaké fáze větších vnitrostranických emocí se objevuje pravidelně. Vždy po období velkého růstu je potřeba, aby si to sedlo. A to je přesně i tato situace. I třeba z atmosféry v poslaneckém klubu mohu říct, že to není vůbec tak vyhrocené, jak by se mohlo jevit z médií.

Jaký je vlastně váš vztah se šéfem poslaneckého klubu a místopředsedou Pirátů Jakubem Michálkem, který je jedním z ústředních aktérů těch rozepří? Aktuálně běží jednání o jeho odvolání z místopředsednické funkce kvůli údajné šikaně a arogantnímu chování vůči kolegům, což on sám odmítá…

Známe se dlouho, pouze přes Piráty. V tomto aktuálním sporu jsem na jeho straně. Podnět na jeho odvolání považuju za nespravedlivý.

Neukazuje tato záležitost přece jen limity vaší transparentnosti? Neměly by se některé věci vyřešit doma v „kuchyni“ a teprve pak prezentovat na veřejnosti?

Myslím, že je daleko důležitější vnitřní politická kultura. V transparentnosti problém nevidím. Řada stran nefunguje vnitřně transparentně, přesto si o jejich vnitřních problémech přečteme v novinách.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud