Brexit – hodina pravdy ještě nenastala

Karel Barták

16. 10. 2020 • 11:38
Evropská unie a Velká Británie nedodržely termín 15. října, který premiér Boris Johnson vytyčil jako nejzazší pro dosažení široké obchodní dohody, jíž by se řídily vzájemné vztahy po 31. prosinci, kdy skončí přechodné období navazující na loňský odchod Británie z EU. Šéfové států a vlád sedmadvacítky na summitu v Bruselu konstatovali, že jednání nedosáhla „dostatečného pokroku“ pro dosažení dohody. Požádali vyjednávače Michela Barniera, aby v rozhovorech pokračoval, a vyzvali britskou stranu, aby „učinila nezbytné kroky“. Jasně tak naznačili, že podle nich je na tahu Londýn, od kterého čekají ústupky.

To se na druhém břehu Lamanšského průlivu hrubě nelíbilo. „Jsme překvapeni a zklamáni,“ nechal se slyšet ministr zahraničí Dominic Raab. Usoudil, že „nemůže být správné“, žádá-li EU všechny ústupky po britské straně. Nechal zároveň prostor pro další postup. „Jsme už blízko (dohodě). S dobrou vůlí na obou stranách to můžeme dokázat.“

Summit, který měl být klíčový, se tak stal jen další z dlouhé série epizod ságy zvané brexit. „Evropská unie si přeje dohodu, ale ne za jakoukoli cenu,“ opakoval jako poškozená gramodeska předseda Evropské rady Charles Michel i další představitelé. Nebo „pokrok je značný, ale zbývá ještě hodně práce“. Kolik se jí ale dá stihnout za dva týdny, pokud se jednání vůbec obnoví?

Všichni vědí, že skutečný předěl nastane na konci října, protože k převedení případné dohody do legislativní podoby, její přeložení do 24 jazyků, schválení v Evropském parlamentu a případné ratifikaci v parlamentech 27 členských států, v závislosti na právní podobě dokumentu, budou potřeba právě ty dva měsíce, které zbývají do konce roku. A ačkoli britský premiér Boris Johnson již mnohokrát sliboval, co následně nedodržel, ohlášený odchod jeho země z evropského integračního projektu k 31. prosinci mu všichni věří.

Co by se muselo v příštích dvou týdnech stát, aby se EU a Spojené království nakonec domluvily? Spor se vede už jen ohledně tří témat – dodržování obchodních pravidel pro bezcelní zónu, hospodářské soutěže a státní pomoci a rybolov. Pokud britské podniky chtějí mít nadále volný přístup na evropský trh, musí dodržovat standardy platné pro tento trh, nesmějí se dopouštět dumpingu a využívat nepovolené veřejné podpory. Z hlediska EU jde o logické požadavky, které by Londýn měl pochopit a respektovat, protože je to i v jeho zájmu – do EU směřuje 43 procent britského vývozu. Z Johnsonových prohlášení se však zdá, že jeho lpění na „obnovení suverenity“ je důležitější než pragmatický výpočet. A to navzdory tomu, že ekonomický propad vyvolaný brexitem bez dohody jen umocní krizi způsobenou dopady epidemie koronaviru.

„Nedohoda uprostřed kovidové krize by byla katastrofální pro EU a ještě víc pro Spojené království,“ řekl minulý týden po schůzi ministrů zahraničí EU německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth. Německo jako momentální předseda EU stojí podle něj o jednání do posledního dechu, zároveň však urychlí přípravu na možný krach jednání. Lídři v usnesení ostatně vyzvali členské státy, instituce EU a všechny zainteresované subjekty, aby zintenzivnily přípravu „na všechny možné výsledky, včetně nedohody“.

Jak v Bruselu, tak v Londýně se spekuluje o tom, zda se ještě dočkáme skutečného jednání o podstatě, nebo zda už budeme jen svědky politické gestikulace s cílem vytvořit dojem, že za fiasko může druhá strana. Podle diplomatů si unie možná nechává v záloze jako poslední trumf ústupky v oblasti rybolovu, tedy přístupu rybářů z kontinentu do britských vod, výměnou za pevné britské závazky ohledně dodržování evropských pravidel pro vzájemný obchod. Vyjednávač Michel Barnier v každém případě dostal od premiérů plnou důvěru. Má dva týdny na to, aby se pokusil překonat nejen britskou tvrdohlavost a nepředvídatelnost, ale také evropskou frustraci, skepsi a rozladěnost, které tyto poslední fáze brexitu doprovázejí stále intenzivněji.

SDÍLET