Evropská unie a Velká Británie nedodržely termín 15. října, který premiér Boris Johnson vytyčil jako nejzazší pro dosažení široké obchodní dohody, jíž by se řídily vzájemné vztahy po 31. prosinci, kdy skončí přechodné období navazující na loňský odchod Británie z EU. Šéfové států a vlád sedmadvacítky na summitu v Bruselu konstatovali, že jednání nedosáhla „dostatečného pokroku“ pro dosažení dohody. Požádali vyjednávače Michela Barniera, aby v rozhovorech pokračoval, a vyzvali britskou stranu, aby „učinila nezbytné kroky“. Jasně tak naznačili, že podle nich je na tahu Londýn, od kterého čekají ústupky.
To se na druhém břehu Lamanšského průlivu hrubě nelíbilo. „Jsme překvapeni a zklamáni,“ nechal se slyšet ministr zahraničí Dominic Raab. Usoudil, že „nemůže být správné“, žádá-li EU všechny ústupky po britské straně. Nechal zároveň prostor pro další postup. „Jsme už blízko (dohodě). S dobrou vůlí na obou stranách to můžeme dokázat.“
Summit, který měl být klíčový, se tak stal jen další z dlouhé série epizod ságy zvané brexit. „Evropská unie si přeje dohodu, ale ne za jakoukoli cenu,“ opakoval jako poškozená gramodeska předseda Evropské rady Charles Michel i další představitelé. Nebo „pokrok je značný, ale zbývá ještě hodně práce“. Kolik se jí ale dá stihnout za dva týdny, pokud se jednání vůbec obnoví?
Všichni vědí, že skutečný předěl nastane na konci října, protože k převedení případné dohody do legislativní podoby, její přeložení do 24 jazyků, schválení v Evropském parlamentu a případné ratifikaci v parlamentech 27 členských států, v závislosti na právní podobě dokumentu, budou potřeba právě ty dva měsíce, které zbývají do konce roku. A ačkoli britský premiér Boris Johnson již mnohokrát sliboval, co následně nedodržel, ohlášený odchod jeho země z evropského integračního projektu k 31. prosinci mu všichni věří.
