Česko s partnery prosadilo mírnější verzi normy Euro 7

Česku se podařilo dát dohromady většinu pro kompromisní návrh nařízení o snížení emisí ze silničních vozidel, který podstatně zmírňuje původní přísnou propozici Evropské komise. Zvláště pro osobní auta se limity pro zplodiny vypouštěné z výfuků v podstatě nebudou měnit. Posunuje se také časový harmonogram pro zavedení nových pravidel.

Euro 7 patří do seznamu 13 nových norem, které EU postupně schvaluje v rámci balíku Fit for 55. Jejich naplňováním chce dosáhnout bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Ve většině případů jde o nařízení, tedy normy, které po schválení ve stanoveném termínu platí okamžitě v celé EU; národní parlamenty se na jejich schvalování nepodílejí. Evropská komise ve většině případů předkládá velmi ambiciózní návrhy, které slouží jako podklad pro konečné kompromisy mezi členskými státy a posléze mezi nimi a Evropským parlamentem.

V tomto konkrétním případě se Česko postavilo na stranu automobilového průmyslu, který text předložený komisí kritizoval jako zbytečně přísný, ba neproveditelný. Jeho představitelé argumentovali také tím, že nedává smysl dnes nákladně zdokonalovat spalovací motory, jejichž výroba a prodej v EU má stejně skončit do roku 2035. Automobilky vytvářejí v Česku deset procent HDP, podílejí se 20 procenty na celkovém exportu a zaměstnávají půl milionu lidí.

Ministr dopravy Martin Kupka zprvu hledal pomoc a podporu v sousedním Německu, kterému však šlo spíše o nařízení o útlumu spalovacích motorů než o Euro 7. Po počátečním lavírování se soustředil na hledání spojenců napříč Evropskou unií; do tohoto úsilí se zapojili na nižších úrovních také diplomaté ze Stálého zastoupení ČR při EU. Postupně se podařilo vybudovat skupinu osmi „stejně smýšlejících“ států, jejichž tlak přiměl předsedající Španělsko vyrukovat s kompromisním návrhem, který se blíží původním českým požadavkům. Ten byl nyní schválen.

Konec idylky, polsko-ukrajinské vztahy se prohýbají pod tíhou sporů a jedna teorie střídá druhou. Nastane klid aspoň po volbách?

Je to poprvé, co se u takto důležité evropské normy Praha postavila do čela snah o dosažení výsledku, který se podstatně liší od původního záměru komise. Dokázala získat na svou stranu Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a také Francii a Itálii, což bylo vzhledem k jejich váze při hlasování rozhodující. Španělsko jako „předseda“ pak muselo hledat společného jmenovatele blízko postoji těchto zemí. Životaschopnost kompromisu potvrdily i Německo nebo Nizozemsko, které se hlasování zdržely.

Česko se vyznamenalo při schvalování norem z balíku Fit for 55, když Evropské unii předsedalo ve druhém pololetí roku 2022. Tehdy vyjednávači předvedli především diplomatické schopnosti s cílem dosáhnout kompromisů přijatelných pro všechny; tentokrát naopak bojovali za český národní zájem. V obou úlohách dokázali, že se dovedou na evropském kolbišti pohybovat.

Schválený výsledek znamená, že evropské automobilky nebudou muset investovat značné prostředky do vylepšování spalovacích motorů, protože pro výfukové plyny zůstane v podstatě v platnosti norma Euro 6. Podstatně se zpřísní limity pro zplodiny vytvářené brzdami a pneumatikami, proti čemuž česká strana nebrojila. Automobilkám tak teoreticky zbude víc peněz na vývoj a investice do elektrických aut, což je čím dál tím naléhavější potřeba vzhledem k americké a zejména čínské konkurenci.

„Podařilo se vyhnout negativním dopadům normy, ať už z hlediska dosažitelnosti mobility pro běžné občany, tak s ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu,“ uvedl po hlasování ministr Kupka. Prvotní návrh by podle něj znamenal další investice do technologií, které už jsou „fakticky zastaralé“. Jak dodal, automobilky a celý automobilový průmysl by se přitom měly nyní zaměřit zejména na investice do dalšího vývoje. Realizace původního návrhu komise by podle něj také vedla k navýšení stáří vozového parku v celé řadě evropských zemí, což by mělo významně negativní dopad na životní prostředí.

Italové a Němci „už nejsou přátelé“. V Evropské unii to znovu vře, zejména kvůli ilegální migraci

Nařízení Euro 7 nahrazuje nařízení Euro 6 pro osobní vozy; podle dnešního kompromisu by mělo být zavedeno nikoli v roce 2025, jak chtěla komise, ale 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů (tedy nejdříve konec 2026) a 42 měsíců u stávajících modelů. Pro nákladní auta střídá Euro 7 normu Euro VI – lhůty pro její zavádění jsou zde ještě delší, 48 měsíců pro nové a 60 měsíců pro stávající modely.

Po vládách členských zemí se bude nyní nařízením zabývat evropský parlament. Zpravodaj pro tuto věc Alexandr Vondra (ODS) bojuje ve výborech za co nejmírnější variantu, ale naráží na značný odpor. Hlasovat v plénu se bude v listopadu. Pokud se text schválený parlamentem bude lišit od toho dnešního, naváží takzvané trialogy, ve kterých zástupci parlamentu, Rady EU a komise budou usilovat o dohodu o konečném znění.

sinfin.digital