Ruská armáda je nyní oficiálně na ukrajinském území. Prezident Vladimir Putin uznal v pondělí večer nezávislost Luhanské a Doněcké „lidové republiky“ a poslal tam vojáky. V podstatě tak formálně potvrdil stav, který trval od roku 2014, kdy tyto dvě enklávy obsadili ukrajinští separatisté a od té doby je drželi s přímou ruskou podporou, včetně vojenské. Moskva to však oficiálně popírala, takže mohla tvrdit, že jde o spřátelené povstalce, a nutit ukrajinské vedení, aby s nimi napřímo jednalo – což byla ruská interpretace minských dohod z let 2014-15. Uznáním svrchovanosti těchto samozvaných enkláv Rusko o tuto páku přišlo – minské dohody od pondělka ztratily jakýkoli smysl a platnost.
Opakované západní hrozby „masivními“ a „nebývalými“ sankcemi neodradily ruského prezidenta Vladimira Putina, aby učinil tento zásadní krok, kterým porušil vedle minských dohod také – a především – základní normy mezinárodního práva obsažené v Chartě OSN. Evropská unie, Spojené státy, Británie, Kanada, Austrálie a další státy pak vypálily první salvu sankcí, které postihují rekordní počet protagonistů ruského režimu a také ruské finanční instituce a jejich prostřednictvím finanční zájmy ruského státu. Od prvního okamžiku je ovšem zřejmé, že si nikdo nedělá iluze o jejich případném zásadním vlivu na další Putinovo rozhodování. Proto západní spojenci doplnili zveřejněný „balík“ o hrozbu dalších, pro ruskou ekonomiku daleko citelnějších sankcí. Nikdo se však neodvažuje optimisticky předpovídat, že zaberou.
