Velká reforma evropské azylové politiky se vleče roky, nyní ale nečekaně pokročila. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody se svižně vyslovil hned pro několik opatření. Je pro, aby evropské státy ještě podrobněji informovaly o tom, kolik běženců jsou ochotny přijmout. Především ale podpořil to, že pokud by některé země byly vystaveny náhlému přílivu běženců, může Evropská komise spustit mechanismus povinného přerozdělování. Tato eventualita se za určitých okolností rovná návratu povinných kvót zadními vrátky.
Zmíněný výbor nečekaně hladce schválil návrhy tří nařízení, která jsou pilířem evropského „migračního paktu“. Právě jehož přijetím bude provedena zásadní reforma migrační a azylové politiky EU.
Normálně nebývá hlasování ve výborech europarlamentu pozorně sledováno, pozornost se soustřeďuje až na plénum. Jenže tady jde o reformu, která se vleče už tři roky. Je jasné, že pokud se ji nepodaří dotáhnout do konce během jednoho roku, bude odložena. Nový europarlament, který bude zvolen příští rok na jaře, a následně ustavená nová Evropská komise by po takovém fiasku zřejmě musely začít od nuly.
Při hlasování ve výboru také zaujalo, že pro byly všechny tři silné politické kluby v EP, tedy lidovci, socialisté a liberálové, což by se mohlo opakovat i na dubnovém plenárním zasedání.
Legislativní texty navržené komisí v roce 2020 a nyní pozměněné europarlamentem přinášejí zaprvé výrazné urychlení azylové procedury na hranicích v prvním státě EU, kam migranti přijdou. Prověrka totožnosti a „míry zranitelnosti“ má trvat pouhých pět dní. Po jejich uplynutí má být vydáno rozhodnutí, zda daná osoba splňuje podmínky po poskytnutí azylu. Pokud úřad dospěje k závěru, že tomu tak není, bude rozhodnuto o jejím vyhoštění, které bude vzápětí vykonáno.
