Evropská unie vyhlásila dnes celkem tvrdé sankce proti Rusku za to, že v pondělí večer jednostranně uznalo nezávislost území na východě Ukrajiny, kde povstalci za pomoci Moskvy vyhlásili před osmi lety „lidové republiky“, doněckou a luhanskou. Po celodenním horečném jednání v nejrůznějších formátech EU nakonec sdělila, že potrestá 351 poslanců ruské Státní dumy (ze 450), kteří pro uznání zvedli ruku, plus dalších 27 vysokých představitelů zapojených do protiukrajinského tažení, včetně například ministra obrany Sergeje Šojgua. Podrobnosti zatím nebyly zveřejněny, ale obvykle jde o zákaz vstupu do zemí EU a zmražení vkladů těchto lidí v EU či obstavení jejich majetku.
Ekonomické sankce se týkají hlavně čerstvě uznaných a de facto okupovaných území, se kterými nesmí být udržovány žádné ekonomické styky, a také některých ruských bank a finančního sektoru. Podrobnosti budou zveřejněny patrně dnes v noci. EU dala jasně najevo, že výrazně přitvrdí, pokud bude prezident Putin v protiukrajinském vojenském tažení pokračovat. Požádala také vlády členských zemí, aby si povolaly ruské velvyslance a tlumočily jim protest proti počínání Kremlu.
Evropská unie, podobně jako Spojené státy, Velká Británie či Kanada, označila ruský krok za nepřijatelné porušení mezinárodního práva, za hrubé narušení ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti, za pošlapání ruských mezinárodních závazků včetně „minských dohod“, které v letech 2014-15 podepsal sám prezident Putin. Vstup ruských jednotek do Doněcku a Luhansku znamená podstatné vyhrocení napětí, které v posledních dnech narůstalo kvůli bezprecedentní koncentraci ruských vojsk na ukrajinské hranici. Poslední odhady se pohybují kolem 200.000 vojáků.
Možnými sankcemi se hned po ránu zabývali velvyslanci členských zemí EU, kterým byly předloženy alternativní „balíčky“ připravené Evropskou komisí a Evropskou vnější službou; už v pondělí se o nich radili ministři zahraničí. Nyní je bylo třeba přizpůsobit ruskému agresivnímu kroku ohlášenému v pondělí večer a nastavit je tak, aby byly citelné, ale zároveň obsahovaly hrozbu dalšího zostření. Otázku probírali ministři pro evropské záležitosti a po nich také znovu ministři zahraničí, kteří se sešli „neformálně“ na okraji schůze s partnery z Asie a Tichomoří konané v Paříži. Od nich dostal tento „balíček“ politické posvěcení.
Na půli cesty
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell po schůzi potvrdil, že výsledek je obtížně vyjednaným kompromisem. „Není snadné se dohodnout v sedmadvaceti a navíc koordinovat se spojenci. Někteří chtěli tvrdší kroky, jiní více odstupňovanou odpověď. Sešli jsme se na půli cesty,“ uvedl. Připustil, že sankce nemusí znamenat účinné odstrašení. „Není to červená, ale bolí to.“ Rusko nyní podle něj ví, že pokud bude pokračovat, přijdou další tresty. „Nechtěli jsme všechno vystřílet najednou.“
