Očkování v Evropě drhne. Unijní strategie na nákup vakcín má vážné trhliny

Zuřivá slovní válka se rozhořela mezi Evropskou komisí a britským výrobcem očkovací látky proti covidu-19, firmou AstraZeneca. Exekutiva EU ji obviňuje ze zlé vůle, protože její ředitel Pascal Soriot tvrdí, že se vůči EU zavázal pouze k „co největšímu úsilí“ o splnění dohodnutých dodávek, nikoli tedy k pevnému dodání očkovací látky v daném termínu. Podle komisařky Stelly Kyriakidesové to není „ani pravdivé, ani přijatelné“. EK podle ní uzavřela s firmou smlouvu už v srpnu, aby jí umožnila vybudovat výrobní kapacitu a vytvořit dostatečnou zásobu vakcíny k okamžité distribuci, jakmile bude látka schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA). Všeobecně se toto schválení očekává v pátek 29. ledna.

Spor svědčí o rostoucím napětí kolem dodávek vakcín v okamžiku, kdy se v Evropě šíří nakažlivější „britská“ mutace koronaviru a státy dál zpřísňují karanténní opatření. Každé zpoždění očkování se dá promítnout do počtů nakažených a mrtvých, a také do časového skluzu návratu k normálnímu životu, po kterém lidé stále náruživěji touží. Jde tedy o vysoce vznětlivou politickou hádku, která vyvolává mimo jiné pochyby o tom, zda bylo správné svěřit vyjednávání s farmaceutickými firmami a nákup vakcín centrálně Evropské komisi. Tím spíš, že Velká Británie, sotva opustivší Evropskou unii, si vede s očkováním podstatně lépe.

Evropská komise připomíná, že pro firmu AstraZeneca bylo vyčleněno 336 milionů eur právě na to, aby výrobu spustila navzdory tomu, že její vakcína nebyla ještě v EU schválena. Většinu těchto peněz už dostala a spotřebovala. Přesto tvrdí, že její továrna na belgickém území nemá dostatečnou kapacitu a britské provozovny vyrábějí přednostně pro Spojené království. Důvodem je podle ředitele Soriota fakt, že smlouva s britskou vládou byla uzavřena dřív a povolení, byť dočasné, jí bylo také uděleno rychleji než na kontinentu. To všechno povede podle Soriota k tomu, že AstraZeneca dodá do EU jen asi čtvrtinu dávek oproti předpokladu.

„Odmítáme logiku, že kdo dřív přijde, ten dřív mele,“ prohlásila Kyriakidesová. „To může fungovat u řezníka na rohu, ale nikoli ve smlouvách o budoucích dodávkách,“ dodala. Smlouva podle ní neobsahuje žádnou klauzuli, která by upřednostňovala dodávky pro Británii či kohokoli jiného. AstraZeneca také nemá podle ní žádný důvod, aby dávky vyrobené ve dvou provozech na britských ostrovech rezervovala výlučně pro tamní spotřebu. Belgická léková agentura provedla na žádost Evropské komise prověrku ve výrobním závodu ve valonském Seneffe, která má zjistit, zda tam skutečně došlo k poklesu výroby, a pokud ano, pak v čem spočívá a jak může být odstraněn. Komise se také netají úmyslem prověřit zásoby ve všech evropských provozovnách firmy (dvě v Británii, jedna v Belgii a jedna v Německu).

Tato krajní nedůvěra nevěští mnoho dobrého pro další spolupráci komise s tímto výrobcem, ale i dalšími. Na jejich žádost jsou všechny smlouvy přísně tajné a jejich přesná ustanovení nezná nikdo kromě jednacích stran; nebyly poskytnuty ani poslancům Evropského parlamentu, ačkoli o to naléhavě žádali. Rodí se tak podezření, že komise nevyjednala dobré podmínky, nebo naopak že protistrana nedodržuje závazky. Zároveň je všem jasné, že se musejí vyvarovat jakýchkoli soudních sporů v době, kdy je důležitý každý den.

Vakcína od firmy AstraZeneca, vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, byla a je v Evropě netrpělivě očekávána. Zaprvé proto, že ji lze přepravovat a skladovat za normálních teplot, na rozdíl od látky Pfizer/BioNTEch vyžadující teplotu pod mínus 70 stupňů, ale i Moderna přepravovaná při mínus dvaceti. Očkování by se tak výrazně usnadnilo, protože by se mohli zapojit i praktičtí lékaři. Zadruhé je tato látka mnohem lacinější – jedna dávka přijde podle zdrojů v Bruselu na dvě až čtyři eura. Například velmi pomalý rozjezd vakcinace v Nizozemsku je vysvětlován právě tím, že tamní úřady spoléhaly na tyto levné dodávky ve velkém množství od příštího týdne, což se evidentně nestane.

Po středeční večerní schůzce evropského řídícího orgánu pro nákup vakcín s vedením AstraZeneky se tón sice maličko uklidnil, ale k žádnému průlomu nedošlo. „Je nám líto, že stále není jasno kolem harmonogramu dodávek. Žádáme, aby AstraZeneca předložila jasný plán (...) pro první čtvrtletí,“ řekla Kyriakidesová po jejím skončení. Zdálo se, že všichni byli nakonec rádi, že se vůbec sešli, protože zástupci firmy během dne napřed svou účast odvolali a posléze zase potvrdili. Její mluvčí pozdě večer slíbil „těsnou koordinaci“ vedoucí k dodávkám vakcíny „v příštích měsících“, nic přesnějšího však neřekl. 

Společný nákup vakcín pro 27 členských států se pomalu stával symbolem evropské spolupráce a solidarity. Evropská komise si od něj slibovala relativně hladké a harmonické zásobování všech zemí; vytyčila dokonce jako cíl naočkovat do léta 70 procent z necelé půl miliardy obyvatel EU. Poté, co napřed Pfizer, a nyní daleko vážněji AstraZeneca oznámily výrazný pokles dodávek, se množí pochybnosti o správnosti evropského postupu, který byl pomalejší a byrokratičtější než třeba ten britský. Členské země, zejména ty velké a bohaté, to může svádět k zamyšlení, zda by na tom nebyly lépe, kdyby se zásobily vakcínami na vlastní pěst.

SDÍLET
sinfin.digital