Nulové znečištění vzduchu v Evropě do deseti let, nic více a nic méně. Tuto metu oprášila pro země „sedmadvacítky“ tento týden Evropská komise. Její „akční plán“ pro životní prostředí obsahuje řadu dalších mimořádně ambiciózních cílů pro rok 2030, kterými bude postupně naplňována dalekosáhlá „zelená dohoda“. Jeho prezentace prošla bez velkého povšimnutí, možná právě kvůli pocitu z opakování přehnané ctižádosti nepodložené novou legislativou. Jenže politikové a úředníci dobře vědí, že jakmile Evropská komise vyhlásí nějaké cíle, byť vypadají trochu fantasticky, bude vzápětí následovat sondáž poměrů a nálad jako předzvěst návrhů směrnic a nařízení.
Evropu nadále velmi sužují odpady všeho druhu, znečištění vzduchu, kontaminace vody či zhoršování kvality půdy, konstatovala komise. Ano, v posledním desetiletí jsme viděli jistá zlepšení, ale není to dost. V některých regionech si se znečištěním nedokáží poradit ani ekosystémy, ale ani lidský organismus. „Jedním z velkých poučení covidové krize je těsné provázání zdraví lidí a zdraví planety. A ani jedno není dobré,“ řekl k tomu komisař pro životní prostředí Litevec Virginijus Sinkevičius. Připomněl statistiku, že znečištění tak či onak způsobuje každé osmé úmrtí v EU, nejčastěji v ohrožených skupinách, jako jsou děti, senioři nebo sociálně slabé skupiny.
Životní prostředí je oblast, kde se EU angažuje tradičně a mimořádně. Naprostá většina naší legislativy v této oblasti pochází z dílny unie, jejíž ekologičtěji smýšlející členové postupně prosadili světově nejpřísnější limity emisí nebo koncentrací, ekologické normy pro zboží, přísná hlediska pro nakládání s odpady a pro recyklaci. Nyní komise hlásí, že to nestačí. Tím spíš, že právě v této oblasti každoročně spouští nejvíce procedur pro porušení práva, protože evropské předpisy se ne vždycky plní.
Takže se komise rozhodla přitvrdit, také s odkazem na nové, stále přesnější vědecké poznatky a analýzy. V rámci putování k „bezuhlíkové Evropě“ vyhlášené na rok 2050 vytkla sérii etapových cílů, kterých má být dosaženo už v roce 2030, tedy bratru za devět let. Počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním (dnes 400.000 ročně) má klesnout o 55 procent. Plastů znečišťujících mořské vody ubude o 50 procent a o 30 procent se sníží množství mikroplastů uvolňovaných do přírody. Používání chemických pesticidů má klesnout o 50 procent a zároveň se má o polovinu zvýšit nutriční hodnota půdy. O třetinu méně lidí než dnes má snášet přemíru hluku, který dnes trápí 16 procent evropské populace. Objem komunálního odpadu se má zmenšit o polovinu.
