Evropská komise se snaží zbavit nálepky břídila a převzít iniciativu v dalším boji proti covidu-19

 „Inkubátor HERA“ nazvala poeticky Evropská komise balíček opatření, díky kterým bude Evropa prý dobře připravena na budoucí mutace covidu-19. Prvním se propojí vědecko-výzkumná pracoviště, farmaceutický průmysl a národní orgány v EU i mimo ni, aby se urychlily vývoj a výroba nových vakcín nebo variant těch stávajících. Druhým se zkrátí lhůty pro schvalování těchto vakcín Evropskou lékovou agenturou (EMA). A spuštěním toho třetího se komise postará o navýšení kapacity farmaceutických závodů, které očkovací látky vyrábějí.

Exekutiva EU tak reaguje na vlnu kritiky, která se na ni snesla za dosavadní průběh očkování v Evropě. Vlády členských zemí si stěžují, že objemy dodávek vakcín neodpovídají původním slibům a že se kvůli jejich nedostatku očkování zpožďuje. Protahuje se tím platnost a vymáhání stále více neoblíbených restrikcí všeho druhu a oddaluje se návrat k „normálu“, který může přinést jedině masová proočkovanost obyvatelstva. Nehledě na hospitalizace a úmrtí, kterých by nemuselo být, kdyby lidé byli už po injekci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden v Evropském parlamentu přiznala, že se nechala ošálit sliby farmaceutických společností. Omluvila se členským státům za to, že je předem neupozornila na možné výkyvy a výpadky dodávek. Zároveň obhajovala princip společných objednávek, slibovala nápravu a také nové iniciativy.

Středeční obsáhlé sdělení zahrnuje několik kroků. Komise oznámila, že dá 75 milionů eur na vývoj speciálních testů, které umožní odhalovat nové varianty koronaviru, a dalších 150 milionů na výzkum těchto mutací a na výměnu dat mezi vědeckými pracovišti. Propojí také pracoviště provádějící klinické zkoušky vakcín, zprvu v 16 zemích EU a pěti dalších včetně Švýcarska a Izraele. Vedle výměny dat mají postupně rozšířit testování na děti a mladistvé. Vakcíny upravené tak, aby byly účinné proti novým mutacím, budou schvalovány rychleji než ty docela nové, a EMA se spokojí s menším množstvím údajů.

Pokud jde o výrobní kapacity v zemích EU, jejichž nedostatek je v počátečním období vakcinace ten hlavní problém, komise je chce ošetřit už ve smlouvách o budoucím nákupu očkovacích látek. Připouští možnost importu dávek z provozů mimo EU za podmínky, že budou odpovídat evropským bezpečnostním kritériím. Slibuje také těsnou spolupráci s výrobci, aby se včas předcházelo úzkým hrdlům, a navrhuje dobrovolné sdílení výrobních licencí umožňující navýšení výroby v dodatečných provozech.

Dosavadní praxe plus tato opatření připraví podle komise půdu pro nový úřad zvaný HERA, anglicky European Health Emergency Preparedness and Response Authority, který by se měl do budoucna zabývat předvídáním rizik, jejich sledováním v globálním měřítku, transferem technologií, výrobní kapacitou firem, stejně jako výzkumem a vývojem očkovacích látek. Úřad má být podle komisařky Stelly Kyriakidesové pracovištěm spojujícím odhalování mutací přes jejich identifikaci až po schvalování vakcín a podporu jejich výroby, a to pro případ jakékoli příští epidemie.

Smělý plán svědčí o snaze Evropské komise zbavit se loserské nálepky a převzít iniciativu. Proto ve středu také jedním dechem oznámila, že předběžně objednala dalších 300 milionů dávek vakcíny od americké firmy Moderna, takže celkový objem zakázek pro EU stoupl na 2,6 miliardy. Zároveň firma Johnson a Johnson požádala EMA o schválení své vakcíny, která by tak po vakcínách společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca byla čtvrtá v pořadí. V očkovacích střediscích by se měla objevit v dubnu.

A aby se nezapomnělo na její roli strážce smluv a zákonů, zahartusila komise na Belgii a Německo za uzavírky na hranicích, včetně těch, které znemožňují nebo ztěžují vstup do Německa řidičům přijíždějícím z ČR. V dopisech adresovaných hřešícím vládám komise připomněla, že volný pohyb osob patří k základním právům a hodnotám v EU a že tvrdá německá i belgická opatření jí připadají nepřiměřená. Schengenská dohoda o volném pohybu umožňuje členským zemím v odůvodněných případech zavést kontroly na hranicích na dobu 10 dnů a pak je o dalších maximálně 20 dnů prodloužit. Otázka přiměřenosti je samozřejmě sporná, ale zatím žádná ze stran neoznámila záměr se v této věci obracet na Evropský soudní dvůr. Třicetikilometrové včerejší kolony na české straně společné hranice s Německem vyvolaly v každém případě povytažené obočí, aspoň v médiích. „Takové představení jsme na bývalé hranici Evropské unie už dlouho neviděli,“ napsal belgický Le Soir.

SDÍLET
sinfin.digital