Jak bojovníci islamistického hnutí Tálibán dobývají v posledních dnech jednu afghánskou provincii za druhou, množí se v Evropě obavy z masového exodu afghánských civilistů, z nichž mnozí by mohli zamířit právě do zemí EU. Překotný odchod amerických vojáků a kontingentů dalších zemí NATO z Afghánistánu po dvacetileté operaci může znamenat humanitární a politickou komplikaci, která hrozí narušit křehký evropský klid nastolený po migrační krizi z let 2015-16. Podle listu New York Times opustilo od května svá bydliště 330.000 Afghánců a každý týden jich prchá přes hranice kolem 30.000. Pokud bude ofenziva Tálibánu úspěšně pokračovat, je to jenom slabý začátek.
Afghánci jsou už několik let po Syřanech druhou nejsilněji zastoupenou národností mezi nelegálními migranty přicházejícími do EU; momentálně jich na vyřízení žádosti o azyl v zemích EU čeká 44.000. Podle agentury Frontex, která má na starosti ochranu vnějších hranic unie, se jich v období březen-květen měsíčně vydávalo cestou východního Středomoří, po moři nebo po souši, 150 až 200. Takzvanou balkánskou cestou přicházelo ve stejném období kolem 400 migrantů. Mluvčí Frontexu uvedl, že v první polovině letošního roku bylo hlášeno 3200 případů ilegálního překročení vnějších hranic EU osobami z Afghánistánu. To je zatím málo, ale vzhledem k vývoji událostí lze předpovídat „daleko větší tlak“, uvedl. Frontex podle něj očekává, že Afghánci budou také hledat další alternativní trasy.
Evropská unie se zatím odmítá uprostřed prázdnin znepokojovat. Polemika se vede jen kolem toho, zda je či není morální za stávající situace pokračovat v nucených návratech odmítnutých žadatelů o azyl zpět do Afghánistánu. Ministři vnitra Německa, Rakouska, Belgie, Nizozemska, Řecka a Dánska v dopise vyzvali Evropskou komisi, aby navzdory nové situaci návraty nezastavovala, protože by to „vyslalo špatný signál“, čímž mínili, že by to kandidáty na migraci motivovalo a inspirovalo. Komise ovšem váhá – nejmenovaný vysoký úředník podle serveru Politico řekl, že nuceně vracet migranty do Afghánistánu za stávající situace je „obtížně představitelné“. Oznámil, že afghánské úřady vzhledem k okolnostem požádaly EU, aby vracení odmítnutých azylantů zastavila. Konečné rozhodnutí je však na každé evropské vládě. Německo ve středu oznámilo, že deportace pozastavuje.
Bělorusko-pobaltská cesta
Napětí se podle posledních zpráv zmírňuje na takzvané bělorusko-litevské cestě poté, co Evropská komise a zejména vysoký představitel pro zahraniční politiku Josep Borrell úspěšně přesvědčili iráckou vládu, aby prozatím učinila přítrž početným letům z Bagdádu a dalších iráckých měst do Minsku, odkud byli migranti odvážení přímo na litevskou a v některých posledních případech také na lotyšskou a polskou hranici, kterou pak pěšky překračovali a žádali o azyl. Jde nepochybně o úmyslnou operaci běloruského režimu s cílem destabilizovat maličké baltské státy, poškodit tak EU a vyvolat tlak na zmírnění jejích sankcí vůči Bělorusku.
Terčem této operace byla zprvu jen Litva za to, že poskytuje útočiště běloruské politické opozici a podněcuje unii k tvrdšímu postupu vůči režimu prezidenta Lukašenky. Od začátku roku přišlo takto do Litvy přes 4000 ilegálních migrantů, vesměs z Iráku; loni to bylo za stejnou dobu 74. Od 6. srpna se pak začaly množit Běloruskem organizované přechody lotyšské hranice, přes kterou přišlo do této země za necelý týden 283 lidí; od začátku roku spočítali 343 migrantů. Zatím není jasné, zda režim v Minsku spolupracoval s iráckou vládou, nebo zda šlo o spontánní příliv adeptů o azyl v EU, jakmile se o této možnosti dověděli. Jisté je naopak to, že běloruské orgány transfer těchto lidí buď organizovaly, nebo aspoň monitorovaly.
