Migranti jako zbraň. Lukašenko ztratil veškeré zábrany, toxické chování se mu ale může vymstít

Ještě nedávno by představa, že nejvíce migrantů bude do EU směřovat z Běloruska, působila fantasticky. Už několik měsíců se ale Litva potýká s nevídaným přílivem migrantů pocházejících hlavně ze zemí Blízkého východu a severní Afriky. Na rozdíl od migrační krize v roce 2015 se ale nejedná o spontánní pohyb lidí postižených válkou, nýbrž o záměrnou politiku Lukašenkova režimu, který se tím pokouší destabilizovat situaci v EU.

Jen tuto neděli překročilo 680 km dlouhou litevsko-běloruskou hranici rekordních 287 osob, přičemž od počátku letošního roku už jejich celkový počet dosáhl 4000, většinu z nich tvoří migranti z Iráku. Pro srovnání, za celý minulý rok zadržela Litva na svých hranicích pouhých 81 osob. Podle zpráv z místa je jasné, že přesun migrantů organizuje přímo běloruský režim, což je zřejmé jak z výpovědí samotných migrantů, tak i důkazů zveřejněných Litvou. Už dříve navíc sám běloruský diktátor Lukašenko vyhrožoval EU tím, že Bělorusko nebude zastavovat pohyb migrantů a drog. Paradoxem přitom je to, že pohyb vlastních občanů Minsk od loňského roku úspěšně omezuje částečným uzavřením pozemních hranic pod záminkou boje proti pandemii. V kombinaci s omezením letů mezi EU a Běloruskem po únosu novináře Ramana Prataseviče jsou Bělorusové v tomto směru ve skutečně nezáviděníhodné situaci.

Zároveň ale nemá smysl srovnávat situaci v Litvě s obrovskými počty migrantů z období krize v roce 2015, která měla úplně jiné rozměry. Už jen samotný fakt, že se migranti přesouvají do Běloruska letecky, jasně svědčí o omezeném potenciálu této „zbraně proti EU“; připomíná to spíše ruské pokusy o „posílání“ migrantů do Norska a Finska. I proto sice současná krize na bělorusko-litevských hranicích určité lokální problémy působí a Litva nyní musí rychle rozšiřovat kapacity pro migranty, ale nejedná se o problém, který by mohl jakýmkoliv způsobem destabilizovat EU. 

Samotnou hranici lze v relativně krátkém výhledu poměrně výrazně utěsnit, protože zde na rozdíl od Středozemního moře neexistují žádné zásadní přírodní překážky, které by znemožňovaly její efektivní kontrolu. Nejčerstvěji navíc také začala být aktivnější i litevská pohraniční stráž, která od počátku tohoto týdne nepustila do země stovky osob. Ve výsledku tak po rekordní neděli poklesl počet zadržených migrantů na nejnižší úroveň od konce června. Zároveň už také navzdory předchozím zprávám o rozšiřování leteckých spojení došlo k dohodě o dočasném pozastavení letů z nejproblematičtějšího Iráku do Minsku. Je tudíž velmi pravděpodobné, že se celá situace v poměrně blízké době uklidní. Spíše než nějaké velké ohrožení bezpečnosti EU a přímo Litvy, což by si bezpochyby Lukašenko přál, se tedy jedná o další z mnoha incidentů, kvůli kterému jsou vztahy mezi EU a Běloruskem na bodu mrazu. Kromě toho současná situace evidentně odhaluje, že běloruský režim dokáže znepříjemňovat život nejen svým sousedům, ale zdaleka nemá sílu k tomu, aby EU výrazně poškodil.

Alexandr Lukašenko a jeho nejbližší spojenec Vladimir Putin
Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč Lukašenko posílá migranty zrovna do Litvy?
  • Jak přitvrdil proti svým odpůrcům?
  • A proč se mu může jeho toxické chování vymstít?
sinfin.digital