Evropská unie pohrozila v noci na dnešek Rusku dalšími „masivními sankcemi“, aniž by ovšem sdělila, jaké to budou a za jakých podmínek je hodlá spustit. Nejvyšší představitelé členských zemí se neshodli na zavedení „matky všech sankcí“, tedy na zastavení nákupu ruského plynu a ropy, které prosazovaly nejen Polsko a baltské státy, ale také Finsko; Česká republika by nebyla proti. Takový krok by ovšem měl drtivé ekonomické důsledky pro část zemí EU a je tudíž předčasné se k němu uchylovat, vysvětlovali například německý kancléř Olaf Scholz či nizozemský premiér Mark Rutte. Jeho belgický protějšek Alexander De Croo vyložil, že EU by neměla zavádět taková opatření, která jí způsobí větší škodu než zemi, proti které jsou namířena.
Schůze Evropské rady navázala v Bruselu na summit Severoatlantické aliance a setkání nejvyšších představitelů G7, tedy sedmi nejvyspělejších světových ekonomik. Takováto „koncentrace summitů“ nemá obdoby a svědčí o tom, že západní demokratický svět je skutečně vyděšen ruským zločinným počínáním na Ukrajině a chce světu ukázat své rozhořčení a svou jednotu. „Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ shodli se šéfové „sedmadvacítky“.
Ukrajině vzkázali, že pro ni vytvoří „fond solidarity“ a budou se starat o poválečnou obnovu země, včetně svolání dárcovské konference. Vzhledem k vývoji na bojišti jde však spíš o vzdálenější perspektivu. Ukrajinci by byli od EU rádi slyšeli konkrétnější příslib perspektivy členství v EU. Usnesení opakuje formulaci z neformálního summitu ve Versailles z minulého týdne, že se ukrajinskou přihláškou bude zabývat Evropská komise, která připraví zprávu jako výchozí bod přístupového procesu. Středoevropské státy včetně Česka by bývaly uvítaly vstřícnější gesto, které by podle českého premiéra Petra Fialy nabízelo jednoznačnější „naději“.
Nic nezmohl ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který si pro EU připravil jednoznačně nejemotivnější ze tří projevů, které ve čtvrtek bruselským summitům adresoval. Vyložil sedmadvaceti lídrům, že ukrajinská válka je také střetem dvou hodnotových světů a že Ukrajina si za měsíc chrabré obrany pro své počínání a chování členství v unii prostě zaslouží. „Oni a my, to jsou dva vzdálené světy. Rozdílné hodnoty. Rozdílný přístup k životu. Ruští vojáci nevědí, co je to lidská důstojnost. Nevědí, co je to svědomí. Nechápou, proč si tolik vážíme své svobody. A to je určující, jak bude která země žít. A také kdo by měl být v Evropě,“ vyložil Zelenskyj.
