Ilegálních migrantů přibývá, i když za evropský sen platí krvavé peníze pašerákům. Unie ani rok po návrhu „migračního paktu“ nemá jednotná pravidla

Evropská unie si stále neujasnila, jak zacházet s migranty a žadateli o azyl. Jednotná pravidla pro členské státy chybí i rok po slavnostním vyhlášení tzv. migračního paktu Evropskou komisí. Jednání se za tu dobu nepohnula z místa a komise byla tento týden nucena konstatovat, že pokrok je „bolestně pomalý“, zatímco „migračních výzev přibývá, a to ve staré i nové podobě“.

Největší překážka leží ve střední Evropě. Představují ji země Visegrádu včetně Česka, které odmítají přijímat uprchlíky z muslimských zemí a podílet se na repatriaci odmítnutých žadatelů o azyl. „Je to jako bychom měli všechno na dosah ruky, ale přesto na to nemohli dosáhnout,“ posteskl si místopředseda komise Margaritis Schinas.

Jeho kolegyně komisařka Ylva Johanssonová upozornila, že zatímco covidová pandemie způsobila značný propad počtu legálních žadatelů o azyl, těch ilegálních ubylo jen nepatrně a jejich počty nyní rostou. Přicházejí z Tuniska, Libye a Turecka přes Itálii, z Afriky přes španělské Kanárské ostrovy, z Turecka přes západní Balkán, na Kypru z turecké části ostrova.

Jen ve Středomoří se letos utopilo kolem 1400 lidí. Novinkou je nahánění migrantů běloruským režimem na hranice s Litvou, Polskem a Lotyšskem. Na konci června hlásily země sedmadvacítky 700 tisíc nevyřízených žádostí o azyl. Devadesát procent všech přicházejících ilegálních migrantů platí za vidinu života v Evropě „krvavé peníze“ dokonale organizovaným pašeráckým gangům.

Tvrdě proti pašerákům

Komise proto žádá členské země, aby věnovaly prvořadou pozornost zpřísnění postihu pašeráků, převaděčů a obchodníků s lidmi. Má se na to dbát při všech obchodních či jiných stycích se třetími zainteresovanými zeměmi. Příslušné evropské i mezinárodní normy mají být účinněji uplatňovány. Johanssonová upozornila, že jde o dokonale organizované skupiny, schopné rychle reagovat na měnící se situaci – uvedla například, že jakmile Litva pustila na své území větší počet běženců přicházejících přes Bělorusko, okamžitě začali na jejím území rejdit „průvodci“ nabízející další cestu do západní Evropy.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč míří zloba Bruselu i na zaměstnavatele?
  • A jaký políček dostalo kvůli migrantům Polsko?
sinfin.digital