Německo slibuje unijní dohodu o azylu a migrantech. Co to znamená pro vzpurné Česko?

ANALÝZA KARLA BARTÁKA | Podaří se ještě letos, kdy Evropské unii předsedá Německo, dosáhnout dohody 27 členských států ohledně azylové a migrační politiky? Tedy ohledně nejcitlivějšího a nejspornějšího tématu, které by zároveň zasloužilo co nejrychlejší komplexní řešení? Německý ministr vnitra Horst Seehofer se tváří relativně optimisticky. „Byl bych rád, kdybychom za našeho předsednictví našli aspoň politickou shodu ohledně nejdůležitějších bodů,“ řekl minulý týden. Co si od těch slov slibovat v praxi?

Nebude to vůbec snadné. Snaha překopat systém udělování azylu a nakládání s migranty se bezvýsledně vleče už pět let, od doby, kdy za tzv. migrační krize zkolabovalo dodržování stávajících pravidel a země EU se rozdělily na znesvářené skupiny. Zatímco Německo se snažilo, víceméně úspěšně, zajistit co nejrychlejší integraci více než milionu migrantů, především země Visegrádu se jim nekompromisně odmítly otevřít. Následoval spor o tzv. kvóty pro přijímání běženců, kde se Česko a další státy V4 opět ocitly v ostré opozici vůči zbytku unie a ačkoli je za to o pět let později odsoudil Evropský soudní dvůr, trvají dodnes na svém a jejich postoj musí ostatní brát na vědomí. Včetně nejzasaženějších jižních států – Řecka, Itálie, Malty, Španělska – které na společné řešení opakovaně naléhají. Smířit tyto dva krajní postoje v podstatě nejde.

Počet lidí, kteří přicházejí ilegálně do EU přes Středozemní moře, ať už z Turecka, Libye nebo Maroka, od roku 2016 celkově klesal, především proto, že unie uzavřela kontroverzní dohodu s tureckým prezidentem Erdoganem, jemuž za zadržování kandidátů na azyl platí nesmírné peníze. Přesto se letos za první půlrok, navzdory paralyzující koronavirové krizi, přeplavilo do jižní Itálie po tzv. střední středomořské cestě 7200 migrantů, což je o 86 procent víc než za stejné období loni. A nebude to lepší. Nejen války a nestabilita v Sýrii či Libyi, ale také demografický vývoj, zhoršující se životní podmínky, dlouhodobé sucho jako důsledek globálního oteplování jsou faktory, které budou čím dál tím víc podněcovat obyvatele řady zejména afrických zemí, aby hledali obživu a nový život v Evropě.

Evropská komise předloží nový návrh a Německo ho bude prosazovat

Návrh nazvaný „Nový pakt o migraci a azylu“ měl spatřit světlo světa už na jaře, ale kvůli pandemii byl odložen. Komisařka Ylva Johanssonová nyní čeká na schválení sedmiletého rozpočtu EU, aby mohla jeho přípravu dokončit, tedy podepřít ho příslušnými finančními prostředkyOčekává se, že bude schválen a zveřejněn v září a že Německo bude zařizovat jeho projednání členskými státy.

Schmarcz: Proč civilizace zachraňují barbaři a kdo zachrání tu naši?

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital