Rusku se podařilo vnést do evropských řad zmatek. EU neví, jak nakupovat ruský plyn, neporušovat u toho sankce a zároveň vyhovět Putinovi

Evropská unie se chová pozoruhodně zmateně. Téměř týden poté, co Kreml zavřel kohouty ruského plynu proudícího do Polska a Bulharska, dovozci této suroviny z ostatních evropských zemí stále nevědí, co přesně mají dělat, pokud chtějí v importu pokračovat, nevystavit se přitom podobnému zacházení, jaké dopadlo na polské a bulharské firmy, ale zároveň také neporušovat sankce, které vůči Rusku zavedla a uplatňuje Evropská unie jako celek. Tedy jak to mají udělat, aby platili za plyn v eurech nebo v dolarech, jak stojí v podepsaných kontraktech, ale případně také v rublech, jak žádá prezident Putin. Nic na tom nezměnila pondělní narychlo svolaná schůze ministrů energetiky „sedmadvacítky“.

Evropská komise zatím zcela neobjasnila, v jakém případě budou platby za ruský plyn porušovat evropské sankce, vyložil po schůzi český ministr Jozef Síkela. Podobně mluvili i jeho kolegové – Evropská komise nedokázala na schůzi jasně vysvětlit, kde leží hranice, za kterou by postup evropských dovozců znamenal už porušení sankcí. Zmatení potvrdil v Evropském parlamentu italský premiér Mario Draghi. „Je velmi důležité, aby Evropská komise dala jasné právní stanovisko, zda placení v rublech představuje porušení sankcí nebo ne. Pokud není takový návod, každá země se bude chovat po svém,“ varoval Draghi.

Zmatení způsobily instrukce, které Evropská komise zveřejnila minulý týden. Stojí v nich, že evropské společnosti nesmějí platit Rusku za plyn v rublech. Mohou si však otevřít účet u Gazprombanku, bance zřízené Gazpromem za tímto účelem, a tam převádět eura či dolary. Jakmile to provedou, mají transakci považovat za ukončenou a očekávat ruské plnění. Z textu však není jasné, zda mohou jít ještě dál, tedy si u Gazprombanky otevřít také rublový účet, na který by jejich platby byly převáděny podle kurzu stanoveného ruskou centrální bankou. Komise to na jedné straně explicitně nevylučuje, na druhé však varuje, že poskytnutí plnění ruské centrální bance v časovém úseku převodu z deviz na rubl by mohlo být považováno za svého druhu půjčku, čímž by protiruské sankce byly jasně porušeny.


Česko si povídá. Zapojte se do diskuze s těmi, kdo svět vidí jinak než vy, a vystupte ze své názorové bubliny. 

Stačí odpovědět na pár otázek. Informace o projektu zde.

Komise uvedla, že zatím neví, zda bude Rusům stačit, když evropští dovozci složí peníze u Gazprombanku na jeden účet a dál už neudělají nic; převod na rubly by podle ní měli nechat na Rusech. To je ovšem právě to, co učinily polské a bulharské subjekty – a jejich platby byly odmítnuty a peníze jim byly vráceny s výtkou, že se nepodřídily Putinovu dekretu a nezaplatily v rublech. Protože se řada kontraktů na plyn, zásadně neveřejných, ba pečlivě tajených, blíží ke konci, nemá v Bruselu nikdo přehled o tom, kolik firem si pro budoucnost otevřelo účty u Gazprombanku a zda tyto jsou pouze v eurech a v dolarech, nebo také v rublech.

Z popsaného vyplývá, že se Putinovi podařilo vnést do evropských řad pěkný zmatek. Maďarsko oznámilo, že mu placení v rublech nedělá řádný problém, a italský ministr pro ekologickou transformaci Roberto Cingolani požádal, aby se mohlo platit v rublech aspoň po nějakou dobu, než se to vyjasní. Evropská jednota se drolí tváří v tvář Putinovým „žertíkům“, což bude zřejmě hlavní smysl této kremelské operace. Ekonomové poukazují na to, že převod deviz na rubly sice podporuje kurs ruské měny, ale k tomu by mohlo docházet i bez toho, aby se na tom byly západní firmy nuceny přímo podílet.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co by mělo být v šestém balíku unijních sankcí proti Rusku?
  • Proč bude pro EU složité se odstřihnout od ruské ropy?
  • A jak tento kro zasáhne Rusko?
sinfin.digital