Evropská unie už nemíní být ekonomickým obrem a politickým trpaslíkem, jak zní otřepané klišé, ale vybaví se strategickou vojenskou koncepcí, která bude realistická, konkrétní a opřená jak o politickou vůli členských států, tak o vyčleněné finanční prostředky. Návrh „strategického kompasu“ EU byl v posledních dnech pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu výrazně pozměněn. Zmizely poslední smířlivé či váhavé formulace ve vztahu k Rusku a hrozby pro Evropu byly přesně popsány. Zatímco do letošního února se dokument utvářel pod vlivem zhoršujícího se mezinárodního prostředí, od začátku Ruskem vyvolané války padly poslední ohledy. Důkazem budiž zlomové rozhodnutí použít rozpočet EU na nákup smrtících zbraní pro Ukrajinu.
„Strategický kompas“ předložila Evropská komise ministrům zahraničí loni v listopadu. Od té doby se vede diskuse o analýze společných hrozeb, přičemž počínání Ruska mimořádně rychle odstraňuje dosud obtížně překročitelné červené čáry. Ještě na začátku zimy bylo vidět, jak vzdálené jsou třeba postoje „jestřábů“, tedy Polska či baltských států, a „trojských koňů“, za něž byly považovány Maďarsko, Kypr a také Řecko. A jak kdesi uprostřed mezi těmito extrémy lavírovaly Německo či Francie nebo Itálie, velké státy dlouho přesvědčené o tom, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se nakonec vždycky bude možné nějak rozumně dohodnout.
Dnes se ukazuje, že to nejde, a Evropská unie tak má vzácnou příležitost se nejen sjednotit na společné strategické vizi, ale také na jejím praktickém naplňování. Poslední mutací „kompasu“ se budou zabývat příští týden ministři obrany a posléze i šéfové států a vlád na řádné březnové schůzi Evropské rady, kteří by ho měli schválit. Přijde však také na přetřes už tento týden na neformálním summitu ve Versailles.
„Tento dokument sám o sobě nevybuduje evropskou vojenskou kapacitu. Ze strategického hlediska je však prvořadě důležité, aby ‚sedmadvacítka’ měla společnou analýzu hrozeb a představu, jak bude bránit a prosazovat kolektivní zájmy EU ve světě ovládaném multipolárními tenzemi,“ řekl pro INFO.CZ Steven Blockmans, ředitel bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS). Poukázal na to, že to je první úplný dokument svého druhu v EU, který se týká obrany a vojenské kapacity; vlastně první „bílá kniha“ v této oblasti (tak se v žargonu EU nazývají strategické dokumenty vytvářející podstavec, na němž se pak budují evropské politiky). „Je v tom úplně všechno. Komplexní a všezahrnující přístup k obraně.“
