Je jádro zelené? Evropu čeká zásadní rozhodnutí, selhání Němců by dopadlo i na Čechy | info.cz

Články odjinud

Je jádro zelené? EU čeká zásadní rozhodnutí, selhání Němců by dopadlo i na Čechy

ANALÝZA | Nástup nové Evropské komise vyvolává očekávání i obavy, předně v otázce boje proti změnám klimatu. Předsedkyně budoucí Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla do sto dní představit „Zelenou dohodu pro Evropu“, tedy aktualizovanou myšlenku přechodu EU k „uhlíkově neutrální“ ekonomice. A je jasné, že zásadním bodem střetu bude otázka, zda se do této představy „zelené“ Evropy vejdou i jaderné reaktory.

Jen málo otázek, snad jen s výjimkou migrace, rozděluje Evropu tak jako pohled na budoucnost jaderné energetiky. Němka Von der Leyenová pochází ze země razící společně s Rakouskem a další státy myšlenku „zeleného kontinentu“, který se v budoucnu obejde nejen bez spalování fosilních paliv, ale i bez využívání energie z jádra. Další skupina států, mezi které patří kromě Francie, Velké Británie či Finska i Česká republika, sice také formálně souhlasí s přechodem evropské ekonomiky na „bezemisní“ zdroje, ovšem pouze za podmínky, že mezi nimi zůstanou i atomové reaktory.

„V podstatě nejsme schopni se do budoucna bez jádra obejít,“ tvrdí současný ministr průmyslu Karel Havlíček. A prakticky tak opakuje to, co v různých podobách opakovali i jeho předchůdci v úřadě. Česko nemá vzhledem ke své geografické poloze podmínky k tomu, aby mohlo reaktory zcela nahradit obnovitelnými zdroji. Na rozdíl od Německa nemůže využít tolik potenciál větru ani Slunce, navíc nedisponuje ani „německými penězi“.

Už dnes Češi podle Havlíčka dotují obnovitelné zdroje částkou 46 miliard ročně, z toho 28 miliard připadá na sluneční elektrárny. A přitom ze Slunce i s touto podporou získává Česko podle Havlíčka jen tři procenta elektřiny. Jinými slovy: pokud má Česko splnit své klimatické závazky, nezbývá mu nic jiného než investovat do dalších jaderných zdrojů. Jinak nemá šanci, aby svůj dosavadní podíl výroby elektřiny z uhlí (téměř 50 %) snížilo na plánovaných 15 % v roce 2040. Podobnými argumenty obhajují další rozvoj jaderné energetiky i Francie či Finsko.

Bezjaderná Evropa?

Jenže Evropskou komisi nyní povede žena ze země, která se naopak rozhodla jádra zcela vzdát. Německo po jaderné havárii v japonské Fukušimě vyhlásilo, že do konce roku 2022, tedy už do tří let, uzavře všechny své jaderné reaktory bez výjimky. Zatím mají Němci v provozu ještě sedm atomových elektráren, které zajišťují zhruba 13 % německé spotřeby. Kolem 40 % pak připadá na uhlí a zhruba stejný podíl na obnovitelné zdroje. Otázkou tedy zůstává, zda Německo opravdu v tak krátké době dokáže zvýšit výrobu z obnovitelných zdrojů na úroveň, která by zcela nahradila jádro. Německá vláda je stále „skálopevně“ přesvědčena, že plán dodrží. Ačkoli o tom panují pochybnosti.

„Osobně se domnívám, že Německo nakonec prodlouží provoz v některých jaderných reaktorech i po roce 2022. A to proto, aby mělo ještě rezervu na výstavbu dalších obnovitelných zdrojů,“ řekl INFO.CZ energetický expert ekologického hnutí Calla Eduard Sequens. To ale podle něj neznamená, že by Němci svůj plán přechodu na uhlíkově neutrální a zároveň bezjadernou ekonomiku v základu nedodrželi. „Jen to může trvat trochu déle, než původně očekávali,“ říká Sequens.

Pokud Německo za necelé tři roky skutečně oznámí, že konec „jádra“ přece jen ještě o pár let odkládá, může to mít podle odborníků velký psychologický dopad na celou debatu o energetické změně. „Kdyby nic jiného, ukáže se, zda je odchod od jaderné energetiky skutečně tak snadný, nebo přece jen o trochu složitější, než se předpokládalo,“ řekla INFO.CZ předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

INFOGRAFIKA: Jaderná energie v Evropě

Politické proklamace versus realita

Důvěra ve schopnosti Německa být jakousi vůdčí a následováníhodnou silou v oblasti přechodu k „zelené ekonomice“ v celé Evropě by mohla být značně otřesena, což by ve výsledku mohlo ještě víc vyhrotit debatu o koncepci „Zelené Evropy“. Když zklamali i Němci, která koncepce je vlastně lepší? Ta česká? Nebo francouzská? Celou situaci navíc komplikuje fakt, že i členové současného „jaderného klubu“ jako právě Francie, Finsko či v neposlední řadě Česko mají už dnes velké potíže se stavbou nových jaderných zdrojů. Jedna věc jsou totiž jaderné plány a druhá jejich realizace.

Dokončení nových reaktorů ve francouzském Flamanville a finském Olkiluoto se neustále odkládá, stavba se prodlužuje i prodražuje. A do toho zaznívají hlasy, které tvrdí, že ani v Česku se vlastně ve skutečnosti do stavby nových atomových bloků za nejistých okolností nikomu příliš nechce. Pro české politiky je mnohem výhodnější, když se mohou před voliči donekonečna bít v prsa a obhajovat „jádro“, než by se pustili do politického rizika a přijali v oblasti jaderné energetiky zásadní rozhodnutí. Jenže, jak dlouhodobě tvrdí Dana Drábová, čím déle se bude rozhodnutí o možné renesanci jádra odkládat, tím těžší a třeba i nemožná pak tato renesance ve skutečnosti bude.

Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová není v lehké pozici. Při přípravě aktualizovaného scénáře přechodu EU ke klimaticky neutrální ekonomice musí pracovat hned s několika neznámými, z nichž ale ty nejzásadnější pochází z její domovské země. Určitě se i v Česku najde hodně lidí, kteří si toužebně přejí, aby plán německé energiewende bez jaderné energetiky selhal a oni mohli hlasitě prohlašovat, že došlo na jejich slova. Nejistotu, kterou by německé selhání nepochybně vyvolalo, si ale zřejmě nepřeje vůbec nikdo. A to včetně mnoha českých politiků, kteří tvrdí, že by za „jádro“ položili život.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud