Články odjinud

Šéfa kontrarozvědky po vyhazovu povýšili. Merkelová i koalice se znovu otřásají, SPD je v krizi

Šéfa kontrarozvědky po vyhazovu povýšili. Merkelová i koalice se znovu otřásají, SPD je v krizi

Německá koalice Angely Merkelové se potýká s další – letos už druhou – vážnou krizí, která její budoucnost ohrožuje. Jablkem sváru se stal spor o šéfa německých tajných služeb Hanse-George Maassena, který byl kvůli kontroverzním výrokům o situaci v Chemnitz sice odstraněn z vlivné funkce, namísto toho se však dostal na ještě lépe placenou pozici na ministerstvu vnitra. Celá kauza oslabila nejen kancléřku Merkelovou, ale celou její koalici. Vyvstávají znovu otázky, zde se jí podaří udržet kabinet až do konce funkčního období.

„Angela Merkelová je v mnoha koutech kontinentu považována za ‚královnu‘ Evropy, doma ale vypadá stále víc jako císařovna bez šatů.“ Tak začíná dnešní článek bruselského serveru Politico mapující aktuální krizi v těžko sestavované německé koalici. Důvodem rozporů je kauza kolem šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, který se stal terčem kritiky poté, co zpochybnil pravost videa z města Chemnitz zachycující útok na přistěhovalce, čímž nahrál protiimigračním, krajně pravicovým hlasům zaznívajícím na německé politické scéně.

Později se ukázalo, že pro své výroky ohledně pravosti videa neměl pětapadesátiletý šéf kontrarozvědky žádné důkazy. Sám musel připustit, že video je autentické. Kauza však rozpoutala mezi členy koalice bouři – zatímco sociální demokraté (SPD) hlasitě volali po sesazení Maassena z funkce, ministr vnitra a šéf Křesťanskosociální unie Horst Seehofer se jej zastával. Pro vyhazov však byla i kancléřka z CDU.

Následovala série třístranných jednání, kdy se koaliční strany snažily na osudu Maassena dohodnout a v úterý padlo rozhodnutí – šéf Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) musí ve funkci skončit. Místo potrestání za neuvážené výroky se však řešení celé kauzy pro Maassena jeví spíš jako odměna. Čeká ho totiž povýšení. Podle dohodnutého kompromisu má z čela úřadu zamířit na post státního tajemníka ministerstva vnitra, kde si platově o 2600 eur polepší. Ve funkci, kde bude mít mnohem větší zodpovědnost než nyní, navíc dostane na starost oblast vnitřní bezpečnosti i dohled nad policií.

Dojednaný kompromis se stal téměř okamžitě terčem ostré kritiky – především ze strany opozice a SPD, která jako jedna z koaličních stran volala po odstranění Maassena nejhlasitěji. Místopředseda sociálních demokratů Ralf Stegner ji označil za „katastrofu“, bývalý šéf SPD Sigmar Gabriel za „šílenost“ a Natascha Kohnenová z vedení strany zase prohlásila, že ve funkci má skončit i sám ministr vnitra z CSU Horst Seehofer.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbách

Podle Politica tak kauza opět rozproudila pochybnosti, zda vláda Merkelové přežije až do konce svého mandátu. Jde navíc už o druhou krizi, která činnost německé koalice ochromila – poprvé se tak stalo začátkem léta, kdy se Seehofer pustil do boje s Merkelovou a SPD kvůli odmítání migrantů na německých hranicích.

„Celá koalice se tím oslabila a prohrála – to je beze sporu,“ popisuje současnou situaci pro INFO.CZ odborník na německou politiku z Fakulty sociálních věd UK Vladimír Handl. „Samozřejmě to je oslabení Merkelové, protože nebyla schopná se prosadit. Je to už druhá letošní krize, kterou vyvolal Horst Seehofer z CSU a ona opět neuměla prosadit rychlé a přijatelné řešení, takže se to táhlo dlouhou dobu a poškodilo to celkový obraz vlády,“ říká pro INFO.CZ s tím, že kvůli řešení těchto krizí se vláda nemůže věnovat klíčovým tématům, jako je bezpečnost.  

„Určitě je to projev oslabení Merkelové, ale také projev problematického působení ministra vnitra Seehofera, který se sice v tomto případě dokázal prosadit, ale popudil proti koalici další část veřejného mínění. Výsledkem toho je, že všichni ztrácejí,“ dodává odborník na německou politiku s tím, že nejhůř z celé situace vycházejí sociální demokraté.

Ti přitom podle Handla udělali jednu velkou chybu. „SPD udělala ve vládě poměrně dost pozitivních kroků, ať už v oblasti bytové a důchodové politiky nebo zkvalitnění zařízení pro děti. Tyto pozitivní kroky ale nejsou vidět, protože se koalice utápí v bojích a v této konkrétní krizi to SPD navíc nepojala úplně prakticky – to, co se mělo vyjednat za zavřenými dveřmi, bylo příliš viditelné,“ tvrdí expert s tím, že kompromis je obecně vnímaný jako porážka SPD.

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítě

Podle odborníka navíc kauza prohlubuje vnitřní rozdělení SPD v čele s Andreou Nahlesovou, do které byly jako do nové lídryně strany vkládány velké naděje. Loňské parlamentní volby, které skončily historickým propadem SPD, totiž sociální demokracii zasadily tvrdou ránu. Nahlesová proto měla za úkol stranu pozvednout, zajistit prosazování programu SPD v koalici a přilákat jí voliče zpět. Ne vše se ale daří a situace je pro Nahlesovou o to horší, že právě její strana musela Maassenovi na ministerstvu vnitra uvolnit místo, aby měl být kam po vyhazovu z čela BfV „uklizen“.

Podle Handla se navíc Nahlesová hlasitým voláním po odchodu Maassena sama dostala do pasti a ukazuje se, že její strana není schopná se v koalici tří stran prosadit. „Nedaří se dosáhnout toho, co Andrea Nahlesová slibovala a mezi členy SPD skutečně roste zuřivý odpor vůči celé koalici. Je tedy otázka, jestli to není nějaký předstupeň rozpadu vlády,“ varuje expert FSV UK.

Krize v Německu však může mít podle Politica negativní vliv na celou Evropskou unii, kde je právě Německo spolu s Francií považováno za hlavní motor jejího budoucího směřování. „V době, kdy mnozí v Evropě od Berlína očekávají vedení a řeší se další směřování EU, přináší oslabení Merkelové na domácí půdě do kontinentální politiky další element nestability,“ píše bruselský server s tím, že vedle Merkelové čelí hlubokým problémům doma i francouzský prezident Emmanuel Macron. Na řešení reformy Evropské unie jim proto nezbývá čas.   

 

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud