Skotští nacionalisté využívají chaos kolem brexitu. Vysněná nezávislost už ale není tak výhodná | info.cz

Články odjinud

Skotští nacionalisté využívají chaos kolem brexitu. Vysněná nezávislost už ale není tak výhodná

„Jsem přesvědčena, že argumenty pro nezávislost jsou silnější než kdy dříve,“ prohlásila včera skotská premiérka Nicola Sturgeonová, když oznamovala poslancům záměr vypsat nové referendum o skotské nezávislosti, pokud skutečně dojde na brexit. Přestože Sturgeonová tvrdí, že Skotové „mají na víc“, nezávislost na Velké Británii by pro region nebyla tak výhodná jako na přelomu desetiletí. Snahy o vyvolání referenda navíc mohou zkomplikovat už tak složitou situaci na britské politické scéně, která se kvůli sporům o podobu brexitu zmítá v chaosu.

V době, kdy má britská premiérka Theresa Mayová plné ruce práce s vyjednáváním o odchodu Spojeného království z Evropské unie, přichází další rána, kterou bude muset Londýn řešit. Nicola Sturgeonová se nechala slyšet, že systém rozdělení moci mezi Londýnem a Edinburghem nefunguje a jde proti skotským zájmům, a proto by Skotové měli dostat příležitost se k nezávislosti vyjádřit v referendu.

Zákon, který to umožní, chce prosadit do konce roku, ale jen v případě, že Spojené království odejde z Evropské unie. „V současné době máme příležitost pomoct zastavit brexit pro celé Spojené království – a měli bychom se této příležitosti chopit. Ale pokud toho nebudeme moct dosáhnout, nevyhnutelně se budeme muset vypořádat s následky brexitu a čelit jeho výzvám,“ prohlásila včera Sturgeonová, podle které nastal čas hájit zájmy Skotska.

Podle původního plánu měla být Británie pryč už koncem března, kvůli rozhádanému britskému parlamentu se však nenašel dostatek poslanců pro brexitovou dohodu a odchod země z EU tak byl na nedávném summitu v Bruselu odložen až na konec října. 

Snahy o odtržení nejsou pro Skotskou národní stranu, která je s 35 poslanci třetí nejsilnější v dolní komoře britského parlamentu, nic nového. Proč ale tamní premiérka oživuje problematiku referenda právě dnes, když jednání o brexitu nejsou uzavřena a na stole jsou stále všechny možnosti včetně zrušení brexitu? „Spíš než snaha ovlivnit proces v Londýně je jejich hlavním záměrem docílit nezávislosti Skotska. To, že se v současnosti britská politická scéna zadrhla a nedaří se najít řešení brexitu, je ze strany skotských nacionalistů bráno jako jedna z dalších příležitostí otázku referenda znovu nastolit a snažit se ji prosadit. Svou roli pak může hrát také fakt, že se Británie připravuje na volby do Evropského parlamentu, může být tedy i vzkaz směrem k voličům,“ říká pro INFO.CZ Kryštof Kruliš, odborník na Velkou Británii z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Skotsko nechce jít cestou „trucreferenda“

O odtržení měli Skotové možnost hlasovat naposledy před necelými pěti lety. V referendu v září roku 2014 ale lidé na otázku „Má být Skotsko nezávislou zemí?“ většinou odpověděli „ne“ – pro nezávislost se vyslovilo 44,7 procenta voličů, proti bylo lehce přes 55 procent. Ani poté se ale Skotská národní strana nevzdala.

Sturgeonová začala s přípravami na nový plebiscit těsně po referendu o brexitu, ve kterém Britové v červnu roku 2016 rozhodli o odchodu z Evropské unie. Přes 60 procent Skotů tehdy brexit zamítlo, Skotská národní strana proto přišla s návrhem vypsat druhé referendum o skotské nezávislosti. Argumentovala tím, že s rozhodnutím o brexitu je situace jiná než v roce 2014 a Skotové by měli dostat příležitost se k odtržení od Anglie, Walesu a Severního Irska znovu vyjádřit.

Pak ale přišla studená sprcha ze strany premiérky Theresy Mayové, která konání referenda o nezávislosti Skotska odmítla. Šéfka konzervativců zdůrazňovala, že není možné hlasování vypsat, dokud nebude jasné, jak Británie z EU odejde a jakým způsobem budou nastaveny vztahy s unií – v opačném případě by totiž Skotové hlasovali o věci, o které neví, jak dopadne.

Jak tento týden naznačil premiérčin mluvčí, na postoji britské vlády se nic nezměnilo. A podobně se dnes vyjádřil i šéf britského úřadu vlády David Lidington, podle kterého neexistují důkazy o tom, že by si lidé ve Skotsku přáli revidovat rozhodnutí z roku 2014. Zatím tedy Skotsko může v plebiscit o nezávislosti jen doufat. Sturgeonová však trvá na tom, že pokud podpora pro referendum poroste, nemůže britská vláda skotskému lidu bránit, aby se k odtržení od zbytku Spojeného království vyjádřil.  

„Z formálního hlediska je to tak, že referendum samozřejmě může vyhlásit pouze centrální vláda zákonem. Pokud to srovnáme s referendem v Katalánsku, v tomto případě si ho Katalánci vyhlásili sami, a proto ho španělská vláda ani ústavní soud neuznaly. Touto cestou jakéhosi ‚trucreferenda‘ ale skotská vláda nikdy jít nechtěla – když se hlasovalo v roce 2014, bylo to legální referendum vyhlášené zákonem,“ říká Kruliš.

„Takové referendum tedy nelze uznat, ale ve chvíli, kdy nastane situace jakéhosi ústavního vakua, ve které se Velká Británie také právě dnes nachází, je to pro Skoty příhodný čas na to tlačit na centrální vládu, aby vyhověla požadavku na referendum. Mohou přitom hrát kartu: ‚Pokud nám to nepovolíte legální cestou, vyhlásíme si ho sami a uděláme to jako Katalánci‘, ale to by přineslo další chaos a rozviklání stavu, který dnes v Británii je,“ dodává odborník na vztah EU s anglofonními zeměmi.

Jak by Skotové rozhodli?

Přestože Sturgeonová tvrdí, že se nálada Skotů od roku 2014 změnila, je těžké odhadovat, jak by nové referendum dopadlo. Podle průzkumu zveřejněného na webových stránkách What Scotland Thinks bylo v prosinci loňského roku pro odtržení 45 procent respondentů a 51 procent proti.

Jak navíc upozorňuje Kruliš, britské průzkumy veřejného mínění se v poslední době ukázaly jako fiasko, je proto nutné je brát s rezervou. Dodává navíc, že za současných podmínek osamostatnění Skotska dává menší smysl než na přelomu desetiletí – a i to by podstatná část voličů ve Skotsku zřejmě brala v potaz.

„Nezávislost Skotska měla své opodstatnění v době, kdy se cena ropy pohybovala nad 100 dolary za barel a vzhledem k tomu, že podstatná část (produkce) těžebních věží v Severním moři směřuje do Skotska, mohlo na tom Skotsko ekonomicky profitovat. V té době to mohlo dávat smysl, ale vzhledem k tomu, že cena ropy je dnes úplně někde jinde, z ekonomického hlediska by byla samostatnost pro Skotsko velmi nákladná a pravděpodobně těžko udržitelná – i s ohledem na velkorysé projekty sociálního státu, které skotští nacionalisté chystají,“ vysvětluje Kruliš.

Podle něj by tak při rozhodování skotských voličů hrálo velkou roli hlavně to, jak budou nastaveny budoucí vztahy mezi Británií a Evropskou unií – zda Londýn například setrvá v celní unii, jak požadují opoziční labouristé. „Pokud by došlo na tvrdý brexit a vztah s EU by se řídil spíš podle pravidel Světové obchodní organizace, pak by možná mohlo ve Skotsku převážit argument, že by si samostatné Skotsko dokázalo s EU vyjednat lepší podmínky nebo do unie vstoupit. Ale to má smysl řešit až ve chvíli, kdy bude jasné, jakým způsobem brexit dopadne,“ míní odborník.

Podle Kruliše je navíc otázka, jak by se k případnému členství Skotska v EU stavělo například Španělsko, které řeší podobný problém s Katalánskem. „Všechny tyto státy, které musí řešit separatistické tendence na svém území, jsou samozřejmě velice zdrženlivé vůči členství státu, který vznikl právě na základě separatismu. Z toho důvodu nelze předpokládat, že by se Skotové dokázali tímto krokem vyhnout problémům, které by mohly nastat v důsledku nezdařených jednání s Evropskou unií,“ uzavírá Kruliš.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud