Španělsko se chce stát po Německu a Francii dalším lídrem Evropy. Jaké má šance? | info.cz

Články odjinud

Španělsko se chce stát po Německu a Francii dalším lídrem Evropy. Jaké má šance?

Velká Británie odchází z Evropské unie, v Itálii vládne euroskeptická vláda, která se kvůli rozhazovačnému rozpočtovému plánu dostala do vážného sporu s Bruselem, a neshody o migraci a stav právního státu kazí také unijní vztahy s Polskem. Situace v Evropě není ideální, nová španělská vláda ji však vidí jako šanci, jak posílit vlastní roli v unii a přiblížit se k vedoucí pozici tradičních lídrů EU – Německa a Francie.

Je to téměř půl roku, co se vlády ve Španělsku chopil nový socialistický kabinet Pedra Sáncheze, kterého jako prvního v historii země vyneslo do úřadu vyslovení nedůvěry předchozí vládě Mariana Rajoye. Sánchez se doma těší poměrně velké popularitě a za jeho působení se postupně uklidňuje i situace kolem Katalánska. Bohatému regionu se separatistickými tendencemi totiž 46letý socialistický politik nabízí dialog o lepším autonomním statusu, o kterém Rajoy nechtěl ani slyšet.

Sánchézovo vládnutí není jednoduché – jeho socialisté drží v dolní komoře parlamentu jen 84 křesel z celkových 350 – přesto zatím slaví na domácí půdě úspěchy. To mu ale nestačí. Rád by posílil roli Španělska také na evropské a mezinárodní scéně. Podle Sáncheze by se Španělsko mělo posunout směrem k Německu a Francii – tradičnímu motoru Evropy – a ujmout se role silné evropské země.  

Jak uvedl pro bruselský server Politico, Španělsko by mělo převzít otěže i s ohledem na poslední vývoj v Evropě, kdy Velká Británie z EU odchází a v dalším silném státě kontinentu – Itálii – nastoupila euroskeptická vláda Hnutí pěti hvězd a Ligy, která unii prezentuje spíš jako nepřítele, než spojence.

„Jsem přesvědčen, že výzva, které EU čelí, je sepsat novou společenskou smlouvu, kterou nejsme schopni budovat nebo psát na úrovni členských států – musíme to udělat na společné úrovni, na úrovni EU. A v tomto smyslu – s ránou způsobenou brexitem a antievropanstvím, které nyní ukazuje italská vláda – věřím, že … osa, která by měla být nově artikulována – je Berlín, Paříž a Madrid, ke kterým bych také přidal Lisabon,“ řekl Sánchez pro server Politico.

INFOGRAFIKA: Muslimové v EvropěINFOGRAFIKA: Muslimové v Evropěautor: INFO.CZ

Ambice španělského premiéra, který se v rozhovoru prohlašuje za „militantně proevropského“ politika, jsou podle odborníka z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Kováře pochopitelné – jedná se o jednu z největších a nejvíce klíčových zemí Evropy, snahy o to dostat se do popředí evropské politiky ale v Madridu zatím vidět nebyly. Španělsko se poslední dekádu dívalo spíš dovnitř na své vlastní problémy,“ říká pro INFO.CZ s tím, že slova Sáncheze lze vnímat jako posun, zatím jde ale jen o prohlášení, které má ke konkrétním činům daleko.

„Španělsko má k odpovídající pozici k tomu, aby mohlo v Evropě hrát vedoucí úlohu. Vždy patřilo do skupiny pěti velkých států spolu s Německem, Francií, Itálií a samozřejmě Velkou Británií a u nich se vždy předpokládalo, že budou takovouto roli hrát. Pokud se na to ale podíváme z historického hlediska, na rozdíl od těchto čtyř zemí Španělsko roli motoru Evropy nikdy příliš nehrálo. Chápu jejich ambici, ale teď je otázka, jestli budou schopni přijít s nějakou pozitivní agendou,“ říká Kovář.

Odborník na evropskou politiku přitom připomíná takzvaný Genscher-Colombův plán, který v 80. letech prosazovala Itálie spolu s Německem. Roli silné evropské země přitom v minulosti hrála i Velká Británie, která se nikdy nebála jít se svými prioritami proti zbytku unie. „U Španělska ale ambice týkající se evropské integrace nikdy vidět nebyly,“ dodává Kolář, podle kterého vstřícná migrační politika, kterou Madrid na rozdíl od ostatních zemí unie razí i po uplynulé uprchlické krize, nestačí.

„Španělsko by určitě takovou ambici mělo mít, a pokud jde o fungování v rámci eurozóny a zadlužení, má i lepší pozici než Itálie. Ale to, že mají v porovnání s ostatními zeměmi Středomoří osobitý přístup k migraci, nestačí,“ říká Kovář a dodává, že pokud chce Madrid proměnit ambici stát se jedním z lídrů Evropy ve skutečnost, musí přijít s vlastní politickou vizí.

„To je to, co vždy dělaly státy, které Evropu táhli kupředu – přicházeli s nějakou vizí fungování Evropské unie nebo posunu evropské integrace. Musí tedy přijít s nějakým konkrétním pozitivním plánem pro Evropu,“ uzavírá odborník ÚMV.

Přesto Španělsko jasnou vizi pro Evropu zatím nenabídlo, posun v evropské politice vládě Pedra Sáncheze nelze upřít. Jak podotýká server Politico, rozdíly v porovnání s jeho předchůdcem Marianem Rajoyem, který neměl pro evropskou politiku větší zápal a kvůli nedostatečné úrovni angličtiny se necítil před zahraničním tiskem zrovna komfortně, jsou poměrně citelné.

Naopak Sánchez se na mezinárodní scéně cítí jako ryba ve vodě. V minulosti žil v New Yorku, vystudoval politologii a ekonomii na Svobodné univerzitě v Bruselu, pracoval jako asistent v Evropském parlamentu a působil také jako poradce vysokého představitele OSN v Bosně během kosovské války. Sánchez má k Evropě má tedy blízko a Brusel má zase blízko k Sánchezovi.

„Jako šampión silnější spolupráce v oblasti migrace, reformy eurozóny s větší integrací měnové politiky a dalších středo-levých politik, kterých mnohé státy napříč Evropou vzdaly, se Sánchez stal – prakticky přes noc – nejvýznamnějším sociálnědemokratickým politikem v Evropě,“ poukazuje Politico na fakt, že zatímco preference sociálnědemokratických stran v Evropě uvadají, nový španělský premiér se hřeje na výsluní. Zda jeho straně popularita vydrží, však příští rok prověří regionální volby.  

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud