Společně se STAN a TOP 09 do eurovoleb? Lidovcům se nechce a vadí jim vzkazy přes média | info.cz

Články odjinud

Společně se STAN a TOP 09 do eurovoleb? Lidovcům se nechce a vadí jim vzkazy přes média

Po spojení sil a vytvoření společné kandidátky do voleb do Evropského parlamentu, které proběhnou na jaře příštího roku, nejvíce touží Hnutí Starostové a nezávislí (STAN). To se před nedávnem s nabídkou obrátilo na TOP 09 a také na KDU-ČSL. Zatímco topce se podle vyjádření některých jejích představitelů nápad zamlouvá, lidovci váhají a velké nadšení neprojevují. Europoslanci KDU-ČSL si sice spolupráci s oběma stranami, která už pátým rokem s většími či menšími úspěchy funguje na úrovni Evropského parlamentu, pochvalují, společné předvolební tažení je ale neláká. Bojí se, že by jejich voliči spojení nepřijali a lidovečtí kandidáti by na to ve výsledku doplatili.

„Výzvu STAN především považuji za snahu o mediální zviditelnění. Takto přes média se vyzývá ministr k rezignaci, ale ne partner ke spolupráci,“ myslí si český europoslanec Pavel Svoboda, který vedl lidoveckou kandidátku do voleb do Evropského parlamentu před více než čtyřmi lety. Jedničkou bude i letos, KDU-ČSL je totiž zatím jedinou českou stranou, která už má jasno o kandidátce do eurovoleb. Ty proběhnou příští rok v květnu.

S tím, aby lidovci šli do předvolebního klání společně ještě s TOP 09, přišlo oficiálně Hnutí starostů a nezávislých (STAN) na začátku října. V tiskové zprávy starostové uvedli, že mají k oběma osloveným partajím programově blízko, a proto věří, že spojením osloví více voličů. „Již dlouho se ukazuje, že středové spektrum liberálních politických stran, hájících demokratické principy, je roztříštěné a voliči často nevědí, které straně svůj hlas přidělit,“ uvedlo tehdy hnutí.

Předseda STAN Petr Gazdík vysvětloval, že význam výzvy ke spojení sil je o to důležitější v době, kdy mnoho stran zpochybňuje roli Evropské unie. „Pokud chceme tvořit zodpovědnou politiku pro liberální voliče, musíme občas ustoupit ze svých postojů ve prospěch občanů této země,“ uvedl.

I když z TOP 09 zatím nepřišla oficiální odpověď, minimálně se zdá, že výzva STAN by tu mohla padnout na úrodnou půdu. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil na Twitteru uvedl, že společná kandidatura je logický krok, a kladně se k ní postavila i místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) redakci řekl, že on sám k tomu předsedy všech tří stran v minulosti několikrát vyzýval. „Vždy jsem byl pro, aby tyto tři strany kandidovaly společně i vzhledem k tomu, že naše dosavadní spolupráce v Evropském parlamentu ukazuje, že to jde. Nejdůležitější to je u sněmovních voleb, ale platí to i pro volby evropské. Rozhodnutí v tom není na mně, ale vím, že se o této možnosti šéfové stran baví,“ řekl INFO.CZ na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.

„Diskutujeme o tom už několik měsíců“

U lidovců podobné nadšení však v žádném případě nepanuje. Vedení strany krátce po oznámení výzvy STAN pouze potvrdilo, že bude o věci přemýšlet a jednat.

Mnohem jasněji ale mají lidovečtí europoslanci. „Usnesení Celostátní konference z března 2018 i převažující mínění v KDU-ČSL je jít do eurovoleb samostatně s tím, že v případě změny okolností tento postoj lze revidovat,“ vysvětluje již citovaný europoslanec Pavel Svoboda, který také potvrzuje, že myšlenka spojit síly před volbami do Evropského parlamentu není nová. „Diskutuje se už několik měsíců.“

Samostatná kandidátka pouze se jmény z KDU-ČSL vyhovuje i dalšímu europoslanci Tomáši Zdechovskému, který do květnových voleb půjde jako stranická dvojka. Jako důvod Zdechovský vidí rozdílné názory na některá témata, která se diskutují v Evropském parlamentu. „V klíčových hlasováních, například ohledně migrace, Maďarska nebo i Istanbulské úmluvy, jsme prostě hlasovali jinak než kolegové ze STAN a TOP 09,“ říká k tomu. „Jsme prounijní, ale uvědomujeme si různé nedostatky EU, které chceme odstranit. Osobně proto chci reformu EU, v čemž nemyslím, že budu mít od TOP 09 i STAN přímou podporu. Rozhodnutí je však na vedení strany, budu ho respektovat,“ doplňuje Zdechovský.

Rozdílné postoje na důležitá témata jsou překážkou také pro třetí europoslankyni z KDU-ČSL Michaelu Šojdrovou, která bude v eurovolbách kandidovat ze třetí pozice. „Vidím to jako problematické směrem k našim voličům. Spolupráce v politické frakci Evropské lidové strany (EPP; zastoupeny jsou tu všechny tři zmiňované strany; pozn. red.) je dobrá, ale zároveň platí, že tato skupina je názorově širší než je záběr voličů KDU-ČSL,“ myslí si Šojdrová. „Vysvětlit voličům, že kandidujeme spolu s kolegy, kteří mají na některé klíčové otázky jiný názor a jinak o nich hlasují i v Evropském parlamentu, by bylo velmi těžké,“ dodala.

Šojdrová je ale zároveň přesvědčena, že pokud by bylo potřeba se spojit – například kvůli tomu, že by se na české politické scéně sjednotily strany a uskupení, které vystupují proti EU nebo dokonce volají po vystoupení země z unie, tak by voliči lidovců blok s TOP 09 a STAN pochopili a akceptovali. „Každý z nás kandidátů (KDU-ČSL; pozn. red.) by v takovém případě rozuměl tomu, že se na kandidátní listině posune na nějaké jiné místo, než které má dnes. Technicky to tedy proveditelné určitě je,“ vysvětlila europoslankyně.

I přesto, že společná kandidátka se STAN a TOP 09 oslovené politiky KDU-ČSL neláká, pokračování spolupráce po volbách po vzoru té, kterou europoslanci znají z evropské úrovně, problém nepředstavuje. Naopak. „Pokud nepůjdeme do voleb společně, tak jistě z naší strany bude možná povolební spolupráce, například zmíněná česká národní delegace v EPP,“ uvedl Pavel Svoboda. „Spolupráci poté si dokážu představit už poměrně snadno. Frakce je totiž něco jako koalice a nevidím důvod, proč opět nebýt v jedné národní delegaci a vzájemně si vyměňovat informace například z výborů,“ dodává k tomu Tomáš Zdechovský.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud