Články odjinud

Uprchlíci mají v Rakousku nárok na stejnou sociální podporu jako „domácí“. Rozhodl to Evropský soud

Uprchlíci mají v Rakousku nárok na stejnou sociální podporu jako „domácí“. Rozhodl to Evropský soud

Podle Evropského soudního dvora nemůže stát při vyplácení sociální pomoci rozlišovat mezi občany státu a uprchlíky s právem na dočasný azyl. Rakouské vládě se tak značně zkomplikoval plán na omezení finanční pomoci migrantům.

Vláda složená z lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) se totiž loni ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že migranti budou dostávat menší sociální podporu než Rakušané. „Lidé, kteří pracují nebo dlouhodobě přispívají Rakousku, by měli být lépe zajištěni než ti, kteří to nedělají nebo nedělali,“ píše se na sté straně v programovém prohlášení vlády.

Vzorem pro budoucí snížení příspěvku některým migrantům mělo být opatření, platné od roku 2016 ve spolkové zemi Horní Rakousy. Zemské zastupitelstvo, v němž mají většinu také lidovci a Svobodní, rozhodlo o tom, že omezí sociální dávky těm uprchlíkům, kteří získali v Horních Rakousích zatím jen statut takzvané dočasné ochrany nebo dočasného azylu.

Zatímco rakouští občané nebo lidé s trvalým azylem mohou získat na dávkách takzvaného minimální sociálního zajištění až 900 euro (23 tisíc korun) měsíčně, u lidí s dočasnou azylovou ochranou to mělo být 400 euro (10 300 korun). K tomu ale mohli tito uprchlíci získat ještě speciální integrační bonus. Pokud plnili takzvaný program integrace, tedy třeba navštěvovali předepsané jazykové a rekvalifikační kurzy, připadala jim země ještě 155 eur. Celkově si tak ale mohl člověk s dočasnou ochranou přijít na dávkách životního minima na maximálně 555 euro (14 000 korun). Hornorakouští radní toto opatření zdůvodňovali snahou omezit atraktivitu země z hlediska takzvané ekonomické migrace.

Evropský soudní dvůr však minulý týden rozhodl, že snížení příspěvku uprchlíkům s dočasnou ochranou oproti stálým azylantům nebo domácím žadatelům není přípustné. A hornorakouské opatření zrušil. „Tato změna je totiž v rozporu s evropským právem,“ uvedl advokát Helmut Blum. Právě tento právník z Lince totiž dosáhl toho, že „dočasní“ azylanti budou mít i nadále nárok na stejnou sociální podporu jako „domácí“.

Zažaloval totiž u zemského soudu zemi Horní Rakousy kvůli tomu, že podle jeho názoru neoprávněně snížila sociální příspěvek jedné afghánské rodině žijící se statutem dočasné azylové ochrany nedaleko Lince. Podle deníku Kurier dostávala rodina pro redukci příspěvku na celkových dávkách 1 575 euro (40 tisíc korun). V rodině žije s rodiči sedmnáctiletý, těžce postižený syn, který neslyší ani nevidí a navíc trpí diabetem. Vedle něj rodiče vychovávají ještě osmiletou dceru. Nejstarší už dospělý syn se v mezidobí odstěhoval.

Zemský soud v Linci požádal o prověření toho, zda měla země Horní Rakousy právo snížit této afgánské rodině sociální dávky, právě Evropský soudní dvůr. A ten dospěl k závěru, že veřejná správa nemůže při vyplácení těchto dávek rozlišovat, zda je jejich příjemce „trvalý“ či „dočasný“ azylant nebo občan státu. Afghánská rodina s dočasnou ochranou tedy musí dostávat stejnou sociální podporu jako Rakušané ve stejné sociální situaci.

Toto soudní rozhodnutí nepříjemně překvapilo nejen radní v Horních Rakousích, ale i rakouskou vládu. Ta se totiž na základě svého programového prohlášení chystala příští týden zveřejnit plán na sjednocení pravidel pro minimální příjem v celé zemi. Součástí tohoto plánu mělo být po vzoru Horních Rakous i snížení příspěvku uprchlíkům s dočasnou ochranou. Ti měli dostávat nově „pouze“ 300 euro sociální podpory a k tomu „integrační bonus“ podle toho, jak se budou snažit plnit program integrace. Evropský soud však tuto vládní „vizi“ předem odsoudil k zániku. „Pokud vláda bude chtít i nadále rozlišovat při vyplácení podpory mezi dočasnými azylanty a domácími, bude muset najít jiný právní způsob,“ řekl INFO.CZ komentátor lineckého deníku Neues Volksblatt Manfred Maurer.

V Rakousku je dnes vyplácení dávek životního minima (mindestsicherung) v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Proto se také částky, na které mají žadatelé o podporu nárok, liší podle místa jejich bydliště. V Horních Rakousích je to až 900 euro, ve Vídni může samostatně žijící člověk získat po splnění všech podmínek na sociální pomoc na těchto dávkách až 844 euro, ve Štýrsku o 10 euro méně. V případě rodin se pak dávky počítají a krátí na základě životní situace a počtu nezletilých dětí.

 

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud