V evropských zemích se rozhořívá debata o podobě víceletého finančního rámce Evropské unie pro léta 2021 až 2027. Nejožehavější otázkou je, jak bude zaplněna díra po odchodu Velké Británie z EU, kdy unijní kasa přijde asi o 13 miliard eur ročně. Objevují se úvahy, že země především střední a východní Evropy, kam dnes přitéká nejvíce evropských peněz, o citelnou část prostředků z unijního rozpočtu přijdou, což může rozdmýchat další euroskeptické nálady. Ekonom Petr Zahradník však pro INFO.CZ upozorňuje, že čím víc země do rozpočtu přispějí, tím víc z něj dostanou. Výpadek způsobený brexitem podle něj nemusí být nijak fatální překážkou.
Budoucí rozpočet je jedním z témat, která v současnosti nejvíc hýbou evropskou politikou. První nástřel toho, jak by dlouhodobý finanční plán EU po roce 2020 měl vypadat, minulý týden nastínila Evropská komise. Začátkem tohoto týdne se takzvaným víceletým finančním rámcem zabývali také ministři financí zemí EU a v pátek ho budou mít na stole lídři 27 unijních zemí, kteří se sejdou na neformálním summitu v Bruselu.