Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Globální oteplování zhoršuje spánek, tvrdí studie Harvardu. Nebezpečí hrozí i těm, kdo dobře spí

Globální oteplování zhoršuje spánek, tvrdí studie Harvardu. Nebezpečí hrozí i těm, kdo dobře spí

Nemůžete v noci spát? Dost možná za to může globální oteplování. Týmu vědců vedenému Nickem Obradovichem se podařilo dokázat vztah mezi špatným spánkem a vysokou okolní teplotou. V bezpečí přitom nejsou ani ti, kdo nyní spí bez problémů. „Globální oteplování může situaci zhoršit i pro ně,“ říká Obradovich ve své studii. 

Studie vycházela ze vzorku dat 765 tisíc Američanů, kteří odpovídali na otázky ohledně kvality spánku v letech 2002 až 2011. Vědci poté spojili tato data s hlášením teplot tamních meteorologických stanic a nalezli spojitost mezi vysokou okolní teplotou a mírou nevyspanosti. Následně do rovnice zakomponovali fenomén globálního oteplování aby věděli, co lidstvo v příštích sto letech čeká.

Podle studie znamená zvýšení noční teploty o jeden stupeň Celsia tři noci nedostatečného spánku na sto obyvatel za měsíc navíc. „V průměru očekáváme, že klimatická změna může způsobit šest dalších nedostatečných nocí na sto obyvatel za měsíc v roce 2050 a 14 nocí na sto obyvatel za měsíc v roce 2099,“ uvádí studie. Nejvíce jsou podle studie ohrožení lidé starší než 65 let a ti, kteří vydělávají méně, než 50 tisíc dolarů ročně.

„Když lidé spí špatně, tak jsou náchylnější k tomu dělat opravdu velké kognitivní chyby, ať již jde o špatná rozhodnutí v práci či třeba v dopravním provozu,“ varuje pro agenturu Bloomberg Solomon Hsiang, vědec, který se zabývá studiem vlivu klimatických změn na lidské chování. „Mladí lidé se při nedostatku spánku například špatně učí a chronická nespavost nejen je vede k dalším zdravotním problémům. Spánek naše každodenní životy ovlivňuje do té míry, že nechat globální oteplování, aby nám způsobovalo více bezesných nocí je reálnou hrozbou, se kterou se musíme vypořádat,“ doplňuje Hsiang.

Je však možné, že žádné globální oteplování nakonec ani neexistuje. Mezi skeptiky tohoto fenoménu patří například americký prezident Donald Trump, který místo snah o trvale udržitelný rozvoj sází především na ekonomické jistoty a zvyšování teplot důsledkem lidské činnosti popírá. „Konstrukt globálního oteplování vymysleli Číňané proto, aby zneefetivněli americkou ekonomiku,“ uvedl Trump na sociální síti Twitter.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1