Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová studie: Jedna ze 3 pacientek s rakovinou prsu podstupuje chemoterapii zbytečně

Nová studie: Jedna ze 3 pacientek s rakovinou prsu podstupuje chemoterapii zbytečně

Podle nové dánské studie jedna ze tří žen, u kterých byla zjištěna rakovina prsu, podstupuje léčbu zbytečně. Screeningové testy totiž detekují i takové nádory, které rostou velmi pomalu a jsou v podstatě neškodné, pacientka tak operaci a následné ozařování nebo chemoterapii vůbec podstupovat nemusí. Naopak jí to může škodit. Neléčit nádor je ale příliš velký hazard, tvrdí lékař. 

Výsledky dánské studie, která byla v úterý publikována v zavedeném zdravotnickém deníku, ukazují nepříjemnou pravdu. Jak tvrdí vedoucí lékař Americké společnosti pro boj s rakovinou Otis Brawly, některé ženy, které věří, že jim zachránil život mamograf, byly ve skutečnosti screeningem poškozeny. Po vyšetření totiž musely podstoupit operace, ozařování nebo chemoterapie, které ale nepotřebovaly. Ozařování může navíc způsobit další zdravotní komplikace nebo dokonce výskyt nového nádoru.

Ne všechny nádory jsou totiž smrtelné a vyžadují léčbu – některé rostou velmi pomalu nebo vůbec a jsou pro ženy v podstatě neškodné. Zda je nádor „neškodný“, ale lékař během vyšetření na mamografu nepozná. Jak moc je nádor agresivní, určí až rozbor vzorku, který se ze zasažené oblasti odebere.

„O problematice takzvaného ‚overtreatment‘ neboli tzv. přeléčování a ‚overdiagnosis‘ víme, ale jsou to jednotlivé případy, které nelze nijak paušalizovat,“ řekl pro INFO.CZ primář Mamocentra EUC Kliniky v Ústí nad Labem Petr Váša.

Žádná studie totiž zatím neprokázala, že se určité typy nádoru léčit vůbec nemusí a lékaři jsou proto opatrní. „Pokud nalezneme na mamografu nebo jinou metodou nádor, žádný lékař si netroufne ho neléčit, protože nevíte, co ten nádor udělá do budoucna. A nechat ho pouze sledovat, to podle mě není možné,“ vysvětluje Váša.

Výjimkou jsou podle něj případ, kdy se nádor objeví u žen kolem 70 let, u kterých už organizmus a buňky nejsou moc aktivní. Pak může lékař sáhnout po šetrnější hormonální léčbě, a pokud nejsou zasažené uzliny, může se vynechat i chemoterapie. Třetím případem je odmítnutí léčby ze strany pacientky. „Lékař jí ale musí vše důkladně vysvětlit a pacientka musí přijmout tu míru rizika,“ dodává.

Nová studie tak opět rozdmýchala debatu, zda je screening prsu potřebný nebo jestli není dokonce škodlivý. Mezi jeho zastánce patří například Americká univerzita radiologie, která přiznává, že jsou některé ženy na základě screeningu skutečně léčeny zbytečně. Zároveň ale tvrdí, že se problém netýká takového počtu pacientek, jak uvádí nová studie z Dánska. „Články jako je tento, nejsou příliš užitečné,“ tvrdí předsedkyně univerzity Debra Monticciolová pro CNN.

Tábor zastánců screeningu zastupuje i primář ústeckého Mamocentra. Opírá se přitom o tvrdá data, která potvrzují, že mamografický screening významně přispěl ke snížení počtu úmrtí v důsledku rakoviny prsu. „Od počátku screeningu v roce 2002 se jasně prokázalo, že funguje. Zatímco výskyt nových případů rakoviny prsu stále stoupá, úmrtnost naopak klesá,“ vysvětluje Váša.

Kritici této metody ale tvrdí, že by ženy neměly slýchat pouze o výhodách mamografie, ale také o problémech, které s tím souvisejí. Jak totiž tvrdí Fran Visco z americké Národní koalice proti rakovině prsu, screening může být škodlivý a může mít vliv na vznik jiného nádoru.

V Česku je rakovina prsu nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorem žen. Podle statistik lékaři každý rok odhalí šest a půl tisíce nových případů rakoviny prsu, přičemž na následky zemře dva tisíce pacientek. Nejčastěji se rakovina týká žen ve věku 40 let a víc, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Počet úmrtí od 90. let klesá, což lékaři připisují právě screeningu.  

pro CNN.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1