Články odjinud

Vědci sestavili jídelníček budoucnosti. Prakticky bez masa

Vědci sestavili jídelníček budoucnosti. Prakticky bez masa

Jedno kuřecí prso týdně, k tomu maximálně dvě vejce. S takovou radiální úpravou jídelníčku musejí už v brzké budoucnosti počítat lidé, pokud prý chtějí na zeměkouli zabránit humanitární a ekologické katastrofě. Tvrdí to nová studie mezinárodního týmu vědců, zveřejněná v renomovaném vědeckém časopise „The Lancet.“

Vědci ze 16 zemí, včetně těch největších kapacit ve svých oborech, představili výpočty a scénáře udržitelné budoucnosti světa, v němž nejen přibývá lidí, ale zároveň roste jejich průměrná spotřeba. V roce 2050 by už měla mít zeměkoule 10 miliard obyvatel, což vyvolává nejrůznější katastrofické prognózy. Je vůbec možné, aby planeta uživila takové množství lidí za předpokladu, že se bude zvyšovat i jejich životní úroveň?

„Ano, je to možné. Ovšem pouze tehdy, pokud radiálně změníme naše stravovací návky a způsob globální produkce potravin,“ odpovídají vědci ve studii. Radiální úprava lidského jídelníčku je totiž podle nich pro udržitelnost života na zeměkouli ještě mnohem důležitější než třeba omezení rozvoje automobilismu či produkce plastů. „Jsem v katastrofální situaci. Tak jako se radikálně změnily způsob a složení výživy ve 20. století, musí se radikálně změnit i ve století jedenadvacátém,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie, profesor Tim Lang z Londýnské univerzity. Kromě něj se na studii podíleli vědci, působící mimo jiné na univerzitách v Oxfordu nebo Harvardu.

Do roku 2050 se bude muset podle nich zvýšit produkce potravin o 50 až 70 %, přičemž už dnes slouží k potravinové výrobě 40 % pevniny. Aby se teoreticky všichni i za 30 let najedli a napili, nebude možné dlouhodobě udržet celosvětově stravovací návyky, obvyklé dnes v nejvyspělejších zemích světa. „Globální spotřeba ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin se musí zdvojnásobit a spotřeba červeného masa a cukru naopak poklesnout na polovinu,“ uvedl Walter Willett z Harvardské univerzity.

Tato změna jídelníčku je nutná nejen kvůli naplnění potřeb rostoucí světové populace, ale i z jiných důvodů. Produkce masa, zejména chov dobytka, totiž zároveň významnou měrou přispívá k emisím skleníkových plynů. Washingtonský institut pro zemědělství a obchodní politiku (IATP) dospěl nedávno k závěru, že pět největších producentů masa a mléka na světě produkuje více emisí než hlavní ropné společnosti. Pokud by „masný a mléčný“ průmysl rostl současným tempem, bude v roce 2050 zodpovědný za 80 % produkce skleníkových plynů.

Aby se, s nadsázkou řečeno, „člověk najedl a zeměkoule zůstala celá“, musí se složení stravy člověka radiálně změnit, a to zejména v nejbohatších státech, mezi které patří i Česko. Podle studie musejí Severoameričané jako největší milovníci masa počítat se snížením své masové spotřeby o 80 %, V Evropě by stačilo omezit tuto spotřebu o 77 %. Celkově doporučují odborníci ve studii denní spotřebu na jednoho člověka ve výši 2500 kalorií, z toho by ale mělo být maximálně 14 gramů červeného masa a 29 gramů drůbeže. Nebo jinými slovy: v normě je jeden hamburger či jedno kuřecí prso týdně, nic víc. V Česku pro srovnání lidé v průměru snědí za rok 80 kilogramů masa, což představuje asi 200 gramů denně.

V takzvaném jídelníčku „planetárního zdraví“ , o němž se píše ve studii, by ale měla v budoucnu většina bílkovin ve stravě člověka pocházet z luštěnin a ořechů. „Povoleno „ by bylo také 250 gramů mléčných výrobců na den, představujících zhruba sklenici mléka, a maximálně jedno až dvě vejce týdně. K tomu ale vědci doporučují sníst každý den zhruba půl kila ovoce a zeleniny.

Omezení masa a mléčných výrobků přitom podle vědců nemusí být pozitivní jen pro planetu a klima, ale také pro člověka samotného. Studie uvádí, že navrhovaná změna jídelníčku může na světě ročně zachránit až 11 milionů lidí, kteří dnes podlehnou nemocem, způsobeným nezdravou a příliš tučnou stravou. Nezdravé stravování má údajně na svědomí více životů než nechráněný sex, drogy a alkohol dohromady. Celkem 2 miliardy lidí na světě mají nadváhou, z toho 650 milionů je obézních. Naproti tomu ale 3 miliardy lidí trpí podvýživou.

Studie doporučuje přitom nejen změnu jídelníčku, ale i změnu zemědělského hospodaření a produkce potravin. Zemědělství se podle nich musí více zaměřit na „zdravé“ potraviny a méně na nadprodukci všeho, co jsou lidé schopní sníst. Vědci zároveň varují před ničením půdního fondu a plýtváním s vodou.

„Ano, námi navrhované změny jsou radikální. Ale pokud k nim nepřistoupíme, zdědí naši potomci zničenou planetu, na které trpí velká část obyvatel podvýživou a různými chorobami,“ píše se ve studii.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud