Dnes je to šest let, co zemřel dramatik, disident a první polistopadový prezident naší země Václav Havel. Politický reportér INFO.CZ Vratislav Dostál k uctění jeho památky vybral a přepsal několik pasáží z jeho díla. Připomeňte si jednu z nejvýznačnějších osobností druhé poloviny 20. století nejen u nás.
Identita lidských vztahů je základním měřítkem identity člověka. Konkrétněji řečeno: existuje-li aspoň jediný člověk, který se na mě může v něčem – v jakémkoli smyslu – spolehnout, znamená to, že je ve mně pořád ještě něco trvalého, nějaká kontinuita, že jsem tedy stále ještě nějak identický sám se sebou, že tedy někým jsem, že vůbec jsem. Nemůže-li se naopak na mne spolehnout nikdo a v ničem, nevytvářím-li tedy žádný vztah schopný odolávat náhodě proměňujících se okolností (a z nich odvozovaného okamžitého účelu), znamená to, že nelze už nijak identifikovat ani mne, protože mne neurčuje už žádná zvenčí zjistitelná konstanta, která by mne dělala mnou jako něčím tak či onak odlišným od čehokoli jiného: nejsem nikým, nejsem.
(Václav Havel: Komentář ke hře Spiklenci, Spisy 4, str. 33-34)
