Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu? | info.cz

Články odjinud

Babiš a spol. útočí na soukromé vlastnictví. Narazí po poslanecké noci u Ústavního soudu?

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Nenechme se zmást neustálými tiskovými konferencemi vlády ani přes noc jednajícími poslanci, premiér Andrej Babiš (ANO) nemá se svými kontroverzními návrhy na změny zákonů stále vyhráno. Příspěvek živnostníkům ve výši 25 tisíc korun, zákaz výpovědí z nájmů či výrazná omezení výkonu exekucí a insolvencí pořád neplatí. I když je v posledních hodinách potvrdila poslanecká sněmovna, nyní přijde ke slovu senát. Zatímco „pětadvacítku“ stihne horní komora nejspíše ještě dnes, k mnoha dalším právním předpisům se dostane až po Velikonocích. Pokud dá změnám nakonec zelenou, což nelze předjímat automaticky, a svůj podpis připojí rovněž prezident, vláda stále ještě nebude mít vyhráno. I když předpisy začnou platit, některé z nich může během několika týdnů či měsíců zrušit Ústavní soud. Na něm bude záležet, jak budeme v České republice do budoucna chápat ochranu vlastnictví. Což je dobře, jde o zcela zásadní věc.

Největší vášně a kontroverze budí dva předpisy z ministerských dílen, které v posledních hodinách schválila poslanecká sněmovna: Majitelé bytů nesmí v příštích měsících vypovědět nájemníky, kteří nezvládnou za bydlení platit. A exekuce se budou minimálně do letních prázdnin konat ve značně omezeném režimu.

Podle mnohých jsou tyto změny nespravedlivé. Myslí si, že vláda touto cestou přenáší zodpovědnost i náklady na stranu vlastníků a věřitelů, aniž by jim cokoliv kompenzovala. Glosovat se to dá jednoduše: Premiér Andrej Babiš a jeho věrní ministři a poslanci se rozhodli sáhnout do soukromého vlastnictví, které je v České republice pod dlouhodobou ústavní ochranou.

Vraťme se k tomu, k jakým změnám v exekucích Česká republika v noci vlastně nakročila, právě u nich je totiž nyní situace značně nepřehledná. „Zrušením hranice 30 procent u starých oddlužení věřitelé zcela nečekaně ztratí jistotu, že se v budoucnu dočkají splacení dluhu v takové míře, s níž doposud právem počítali. Opatření by se nicméně mělo týkat pouze osob, které se skutečně dostaly do problémů kvůli pandemii, a z tohoto pohledu ho lze v rámci možností považovat za relativně přijatelné,“ hodnotí změny prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk. „K pozastavení výkonu mobiliárních exekucí a dražeb exekutoři sami dobrovolně přistoupili již před několika týdny, což bylo určitě správné. Schválená legislativní úprava je v tomto směru prakticky již pouhým potvrzením aktuálního stavu,“ dodává.

Problém má ale s dalšími poslanci odsouhlasenými pravidly: „S čím naopak z pohledu věřitelů nelze souhlasit, je zvýšení minimální hodnoty dluhu, pro který by v budoucnu bylo možné exekučně vydražit dlužníkovu nemovitost, ze stávajících 30 tisíc na 100 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, by tak věřitelé ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů. Za nevhodné považujeme také omezení možnosti srážek z dlužníkova účtu, a to tím spíše, že dané omezení by mělo platit nikoliv po dobu nouzového stavu, ale až do konce roku.“

Schválený návrh sice nakonec není tak široký, jak se z původních prohlášení zdálo, nebudou se například zastavovat déle se táhnoucí exekuce, ale stejně je značně problematický. „Změny na ochranu dlužníků, které dnes schválila poslanecká sněmovna, nejsou pro věřitele příznivé, neboť omezují vymahatelnost jejich práv,“ hodnotí je Staněk, i když dodává, že „s přihlédnutím k aktuální situaci a k ostatním návrhům, které byly původně zvažovány, je však možné větší část z nich vnímat jako určitý akceptovatelný kompromis“.

Pravdou je, že ministerské nápady, reagující na koronavirovou pandemii, značně posouvají hranice právního státu z míst, kde jsme je po dlouhá léta drželi. Znovu ale zdůrazněme, že v tuto chvíli jde o neschválené právní předpisy a teprve v příštích dnech uvidíme, jak se k nim postaví senátoři a jak oni budou v nynějších složitých časech chápat spravedlnost a ústavně zaručenou ochranu vlastnictví. Senát ale může sněmovna následně přehlasovat.

Už z citovaných slov Pavla Staňka, mimochodem také bývalého náměstka na ministerstvu spravedlnosti, je ale jasné, že na nyní schvalovaná pravidla zkrátka existuje více odborných názorů. A tak ta pravidla s největší pravděpodobností v dohledné době poměří Ústavní soud. A až na něm záleží, jak budeme v příštích letech chápat onu větu z článku 11 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod: „Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud