Zkolabují exekutoři i soudy a z věřitelů se stanou dlužníci, varuje před změnami šéf exekutorů Plášil

Jan Januš

06. 04. 2020 • 08:30

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo kvůli koronavirové pandemii výrazné změny v exekucích. „Domnívám se, že jsou ušity „horkou jehlou“ a bez dopracování způsobí, že z věřitelů se stanou dlužníci a dojde rovněž k totálnímu kolapsu soudů a exekutorských úřadů. Dosavadním dlužníkům se též podstatně zkomplikuje život,“ říká ale v rozhovoru pro INFO.CZ prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. Navrhované změny jsou součásti takzvaného lex covid, který řeší rovněž pravidla insolvencí, oddlužení či problémy se zmeškanými lhůtami. Návrh bude dnes projednávat Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny a následně rovněž celá sněmovna.

Jak hodnotíte současné záměry ministerstva spravedlnosti na uzákonění nových pravidel pro zastavování exekucí?

Domnívám se, že jsou ušity „horkou jehlou“ a bez dopracování způsobí, že z věřitelů se stanou dlužníci a dojde rovněž k totálnímu kolapsu soudů a exekutorských úřadů. Dosavadním dlužníkům se též podstatně zkomplikuje život.

Znamenalo by to, že by již ty dluhy, u nichž by k zastavení exekuce došlo, nebylo nutné splácet?

To je zajímavá otázka. Pokud by hmotněprávní nárok nebyl promlčen, tak by mohlo být znovu vymáháno zcela určitě. Ústavní soud také dlouhá léta judikuje, že náklady zastavené exekuce je třeba uložit k úhradě dlužníkovi, protože nelze vyloučit, že by v budoucnu dlužník mohl nabýt nějaký majetek. To znamená, že by věřitelé v dalších exekucích nuceně vymáhali na dlužnících i tuto povinnost. To vše se může reálně stát, pokud projde nějaká varianta plošného zastavení exekucí. Naše profesní komora zdůrazňuje potřebu individuálního přístupu v každé jednotlivě vedené exekuci. To mohou posoudit pouze soudní exekutoři, kteří každou jednotlivou exekuci vedou individuálně.

Jak hodnotíte nyní chystané změny týkající se insolvencí a takzvaný lex covid?

Pokud se týká insolvencí, domnívám se, že insolvenční správci, jako ti nejpovolanější  specialisté, podají rovněž vyjádření, které budou nepochybně konzultovat s insolvenčními soudy. Kuloárně mi je známo, že budou mít k navrhované zákonné úpravě  rovněž řadu závažných připomínek.

Zdá se vám vhodné prominutí zmeškaných lhůt?

Prominutí zmeškaných lhůt již upravují  v civilním a exekučním řízení  konkrétní ustanovení občanského soudního řádu. Pokud jsou v této části předkládaného návrhu uvažovány další úlevy, měly by být omezeny pouze na dobu trvání nouzového stavu.

Měli by podle vás být nyní možnosti oddlužení širší, jak se navrhuje?

Asi bych tuto možnost nevylučoval, nicméně je zapotřebí získat seriózní stanovisko insolvenčních soudů a insolvenčních správců.

Jaká opatření či změny legislativy by podle vás byly nyní, vzhledem ke koronavirové pandemii, vhodné a potřebné?​

Problém je třeba řešit komplexně, avšak nikoliv úplně plošně. Postrádáme, že navrhované znění zákona absolutně neřeší desítky tisíc dalších exekucí, které nevedou soudní exekutoři. Mám na mysli výkon rozhodnutí prováděný soudy, daňové exekuce prováděné finančními a celními úřady, správní exekuce prováděné orgány státní správy (např. zdravotními pojišťovnami) a orgány územní samosprávy (obce a města).

Jak vidíte, je zde zjevná disproporce mezi posuzovanými právy a povinnosti účastníků v jednotlivých typech exekucí, přičemž stát se snaží upravit pouze a jedině exekuce vedené podle ustanovení exekučního řádu. Legitimní by bylo upravit všechny exekuce s upřednostněním individuálního přístupu před přístupem plošným.

Jak dopadá současný nouzový stav na výkon exekucí?

Soudní exekutoři sledují současnou vládní i rezortní  zákonodárnou iniciativu velmi pozorně. Pokud zde působí téměř 20 let jako služebníci státu v postavení orgánu veřejné moci, upozorňují, že stát by jim měl odpovídajícím způsobem kompenzovat všechna případně schválená „úlevná opatření“, protože oni je musí zadministrovat. To vše za situace, kdy musí platit mzdy a zákonné odvody svým zaměstnancům a dále všechny režie, představované nájmy, energiemi, kancelářskými potřebami, IT technikou atd. Předpokládám, že stát si nepřeje, aby soudní exekutoři zkrachovali a na úřady práce poslali cca 3 500 zaměstnanců. Vždyť soukromé soudní exekutory má nadpoloviční většina členských států Evropského společenství a takové státy, jako jsou USA, Spojené království, Kanada a další.

Jaká doporučení vydala Exekutorská komora ČR exekutorům vzhledem ke stávající koronavirové pandemii?

Pokud to mohu shrnout, tak se jedná zejména o těchto šest rychlých opatření:

2. Dočasné odložení dražeb movitých věcí.

3. Dočasné zvýšení  finanční   částky,   která   nepodléhá   exekuci  při soupisu movitých  věci  –  navýšení  z  dvojnásobku životního minima na částku vyšší (např.  na trojnásobek životního minima), nejde-li o vymožení výživného nebo jiné přednostní pohledávky.

4. DPH: Podle § 110  zákona  o  o dani z přidané hodnoty   může  vláda, je-li vyhlášen nouzový stav, provést nařízením úpravu sazeb daně nebo přeřazení zboží mezi sazbami daně; popřípadě legislativní cestou.

5. Příslušenství a smluvní pokuty přirostlé v určitém období (tři měsíce) se v exekučním řízení nebudou vymáhat (až na výživné a a jiné přednostní pohledávky).

6. Započítávání na jistinu: Plnění vymožené v určitém období se přednostně bude započítávat na jistinu dluhu, čímž se sníží pro následující období nárůst příslušenství (až se opětovně rozběhne – viz bod 5).

Lex covid a exekuce (některé návrhy ministerstva spravedlnosti):

Zastavování exekucí: Soudní exekutoři budou mít povinnost rozhodnout o zastavení exekuce v případě, že po dobu posledních 3 let nedošlo k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti nebo nebyl-li po tuto dobu zjištěn či zajištěn žádný majetek. Rozhodnutí o zastavení by mohl odvrátit věřitel, který by na výzvu soudního exekutora složil zálohu na náklady exekuce.

Moratorium: Konkrétně návrh zavádí moratorium na provádění některých úkonů exekuce v době nouzového stavu a bezprostředně po něm, a to do 30. června 2020. Do té doby by nebylo fakticky možné provádět dražby nemovitostí sloužících k bydlení a zabavování věcí (mobiliární exekuce). Týkalo by se to i exekucí zahájených před tímto obdobím. Toto omezení by se nevztahovalo na vybrané přednostní pohledávky, např. vymáhání výživného, pohledávek náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví a pohledávek náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

Přednostní započítávání plateb na jistinu: Cílem změny je prevence proti zadlužení spotřebitelů. Navrhovaná změna má dlužníkovi usnadnit splácení dluhu a předcházet situacím, ve kterých není fakticky schopen splatit dluh, protože příslušenství stále narůstá. V souvislosti s „koronavirovou“ situací můžeme očekávat zvýšení zadluženosti lidí, např. v důsledku půjček, které si vezmou kvůli výpadku v příjmech. Návrhem se bude bránit enormně narůstajícímu příslušenství, které zvyšuje celý dluh. Změní se tedy pořadí započítávání jistiny a příslušenství (např. úroku). Stanoví se, že dlužník nejprve plní na jistinu, pak teprve na příslušenství.

Vyloučení daňového bonusu z exekuce: Úprava vyloučí daňový bonus vzešlý z daňového zvýhodnění na vyživované dítě z exekuce. Ten je dnes na základě judikatury plně postižitelný v exekuci. Pomoci to může především rodinám s malými dětmi, které jsou současnou situací mnohdy postiženy tím, že rodič z důvodu péče o dítě nepobírá plnou mzdu, ale pouze ošetřovné, to může být významnou pomocí.

Úprava exekuce odstupného: Změna zohlední smysl odstupného při propuštění z pracovního poměru jako částky, která nahrazuje několik platů. Nebude možné postihnout odstupné jako jednu částku. Dlužníkovi zůstane v takové situaci víc prostředků.

Navýšení limitu u dražeb nemovitostí z 30 000 Kč na 100 000 Kč: Návrh zvyšuje výši jistiny dluhu, při jejímž překročení je možné vydražit nemovitost, kterou dlužník obývá. Pro dluhy menší než 100 tisíc korun (bez příslušenství a nákladů) by nemělo být možné prodat dlužníkovi střechu nad hlavou.

Vstup do oddlužení živnostníkům za stejných podmínek jako ostatním fyzickým osobám: Nesouhlas věřitelů již nebude překážkou vstupu živnostníků do oddlužení. Dnes odůvodněný nesouhlas byť i jednoho věřitele zabrání vstupu živnostníka do oddlužení, což může vést až ke konkursu.

(zdroj Ministerstvo spravedlnosti ČR).

SDÍLET