KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Co předvádí premiér kolem jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby, to je utrpení. Odhlédněme od toho, zda jsme, nebo nejsme Babišovými sympatizanty a zda považujeme, nebo nepovažujeme Koudelku za dobrého šéfa tajné služby. Způsob, jakým se předseda vlády snaží vykroutit ze zodpovědnosti, není jen špatný, je prostě trapný a nehodný hlavy exekutivy parlamentní republiky.
O podivném lavírování Andreje Babiše při rozhodování o řediteli BIS jsme psali několikrát, naposledy v pondělí. O jednom aspektu jsme se však dosud nezmínili, či jsme ho neřekli na plná ústa. Tyhle tanečky potvrzují, proč se majitel Agrofertu nikdy neměl stát předsedou vlády. Nemá k tomu základní předpoklad, nikdy se totiž nesžil s tím, že zastupuje zájmy státu, nikoli pouze své vlastní. I ve Strakově akademii zůstal v podstatě hokynářem. Rozhodný je pouze, když mu kyne nějaký zisk, jinak projevuje ignoranci a alibismus.
Že premiér přišel jako politický amatér a dodnes mnoha státním agendám nerozumí, to by ještě nebyla taková tragédie, kdyby o ně alespoň projevoval zájem. On však dává najevo, že ho hromada věcí nebaví, nečte ani vládní materiály. To v citlivé věci řízení tajných služeb hrozí národní katastrofou. Naštěstí si Michal Koudelka, vybraný ještě Bohuslavem Sobotkou, uměl k Andreji Babišovi najít cestu. Kdo ví, co přesně se během té cesty do CIA stalo, ale jisté je, že se z ní předseda vlády vrátil jako někdo jiný.
Pravdou je, že šéf kabinetu se ředitele BIS několikrát výrazně zastal proti útokům prezidenta a také ho opakovaně (a marně) navrhuje Miloši Zemanovi na povýšení do generálské hodnosti. Hlavně se však ve vztahu ke spojencům či k Rusku řídil radami BIS, nikoli Hradu, což se projevilo například v kauze novičok. Jenomže když na něj hlava státu opravdu silně „zaklekla“, tato zdánlivá zásadovost je fuč. Ve hře je evidentně Zemanova podpora při povolebním vyjednávání, která je pro oslabeného předsedu ANO klíčová.
