Babiš v komunistech ztrácí důležitého spojence. A musí počítat s tlakem Zemana

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Avizované vypovězení tolerance vlády ze strany komunistů je třeba číst jako součást sílícího tlaku, kterému čelí premiér Andrej Babiš. Což ovšem neznamená, že to bude znamenat něco na způsob pádu vlády. V každém případě lze na aktuálním dění ilustrovat složitou a stále izolovanější pozici premiéra. Půl roku před volbami je také jasné, že si jde už každá politická strana po svém, což mimo jiné znamená, že vláda ve sněmovně horko těžko něco důležitého prosadí.

Pojďme se pokusit ve stručnosti popsat, co může znamenat avizované vypovězení tolerance vlády ze strany KSČM. Oficiálně komunisté hovoří o tom, že spolupráce s vládou Andreje Babiše přestala fungovat. Podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa kabinet neplní dohody, na jejichž základě komunisté vládu podporují. Co když je za tím ale něco docela jiného? A co to může pro premiéra znamenat?

Předně: Blíží se sjezd KSČM, a vypovězení tolerance vlády lze číst prostě tak, že Vojtěch Filip nedisponuje ve vedení své strany většinou. Sjezd komunistů se kvůli koronaviru několikrát odkládal, ve straně panuje nervozita, preference má KSČM mizerné, a je tudíž logické, že většina straníků vkládá naděje do nového vedení, od kterého mimo jiné čeká ve vztahu k vládě i Babišovi nový kurs.

Za další: za půl roku jsou volby, vyhlídky komunistů nejsou zrovna ideální, nezbývá jim tudíž nic jiného, než sledovat vlastní zájem. Dohody zkrátka v předvolebním čase přestávají platit, z kooperujících aktérů se stávají konkurenti, každý potřebuje oslovit co nejvíce voličů.

Pak jsou tu ale o něco subtilnější peripetie. Kromě požadavků, které směrem k vládě komunisté formulovali v tolerančním patentu, se hraje také o jiné. Ostatně předseda jejich sněmovního klubu Pavel Kováčik se minulý týden nechal slyšet, že jednou z řady kapek pro konec tolerance bylo rozhodnutí vlády vrátit do rozpočtu armády pět miliard korun.

A nejen to, Andrej Babiš se zdráhá jít komunistům, ale také Hradu, na ruku přinejmenším v dalších dvou věcech. Tou první je ruská vakcína Sputnik V, tou druhou Dukovany. Co když je za jejich manévrem právě toto, a nikoli oficiální verze? A nejen to: co když tím tlak na premiéra v tomto ohledu nekončí, nýbrž se naopak stupňuje?

Pokud vyjdeme z předpokladu, že vedení komunistů svůj krok koordinuje s Hradem, je na místě otázka, co bude následovat. Televize CNN Prima News dnes přišla opět s tím, že Babiš odvolá ministra zdravotnictví Jana Blatného, který se opakovaně nechal slyšet, že sem Sputnik do chvíle, než projde schvalovacím procesem v Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), nepustí. Zeman přitom už v minulosti připustil, že by mohla stačit certifikace našeho Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Jinak řečeno: Babiše manévr komunistů oslabuje ve chvíli, kdy je zjevně pod sílícím tlakem Hradu. Zástupci KSČM se už dokonce nechávají slyšet, že pokud by bylo vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě, zvednou ruku pro její konec. A s plánem vyvolat hlasování o nedůvěře přišel už před několika týdny Tomio Okamura. A opět: nepochybně po konzultaci s Hradem.

Opozice by se sice skoro jistě zdráhala Babišovu vládu sejmout, otázka ale je, jak by se jí takový postup dařil komunikovat. Reálně není v jejím zájmu zbavit Babiše tíhy z vládnutí a uvolnit mu ruce pro kampaň. Zrovna tak nechce pustit do hry prezidenta, Zeman by pádu vlády využil ke jmenování svého loutkového kabinetu, který by bez ohledu na rozložení sil ve sněmovně ochotně prosazoval vše, oč usiluje.

Možná to celé nebude znamenat – aspoň navenek – nic. Tedy až na to, že se Babišův kabinet ocitá definitivně v menšinovém postavení, což nijak neumenší tlak prezidenta na premiéra. Babiš se ale Zemanovi vzepřít nemůže, zoufale ho totiž bude potřebovat po volbách – pokud ještě vůbec kalkuluje se scénářem, že by po nich mohl být opět jmenován premiérem. Nyní musí v každém případě počítat s tím, že jeho vláda ve sněmovně do voleb už nic podstatného neprosadí.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital