Články odjinud

Babišova záložní většina a nesesaditelná vláda: ČSSD hraje truchlivou roli. Komentář V. Dostála

Babišova záložní většina a nesesaditelná vláda: ČSSD hraje truchlivou roli. Komentář V. Dostála

Premiér Andrej Babiš ustupuje sociálním demokratům. Dohodu o vládě chce mít hotovou do sjezdu ČSSD. Stávající vláda v demisi schválila slevy na jízdném pro studenty a důchodce a s kompromisem přišla i v otázce nemocenské. Hnutí ANO si tak předchází sociální demokraty, zásadní neshody panují snad už jen v otázce daní. Tak nějak vypadají v těchto dnech titulky všech novin. A vskutku, menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD s tichou podporou KSČM se jeví jako hotová věc. To hlavní ale není v daních, nemocenské, důchodech nebo slevách na jízdném. Předseda hnutí ANO totiž sociální demokraty vábí především kvůli hlasování o důvěře. Ihned poté bude moct všechny v těchto hodinách kvapně formulované dohody pohodlně ignorovat. V záloze má totiž ještě jednu většinu.

Pozice Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v příští – byť menšinové – vládě bude doslova luxusní. Vláda je kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru. A hnutí ANO bude disponovat nejen většinou ministrů, ale především bude mít k dispozici dvě většiny v dolní komoře: oficiální (ANO-ČSSD-KSČM) a skrytou (ANO-SPD-KSČM).

Tato základní konstelace neznamená nic menšího, než že Babiš může až do voleb prosadit téměř vše, co se mu zamane (ano, v Senátu ještě pořád součástí žádné většiny není). Nic na tom nezmění volání sociálních demokratů po pojistce, která má předejít situacím, kdy je bude Babiš obcházet.

Zkrátka: předseda hnutí ANO se teď může navenek tvářit, že sestavuje standardní koalici s tradiční demokratickou formací, která je sice skrytě podporována komunisty, ale jak jsme tady napsali už dříve, předseda hnutí ANO v tomto punktu pouze dotahuje, co se jeho předchůdcům nepodařilo.

Nejen proto je nové a určující pro budoucí vývoj české politiky něco jiného, totiž že Babiš své zájmy může – a zcela jistě také bude – v rozličných situacích prosazovat pomocí osvědčené, avšak nepřiznané aliance, jejíž součástí nejsou jen komunisté, nýbrž především Okamura.

Sociální demokraté tak nyní hrají truchlivou úlohu ve hře Andreje Babiše, který se potřebuje vyhnout kritice, že by se k moci dostal díky podpoře politických stran situovaných na pravém a levém okraji české politiky. Především Okamurovu SPD by mu v Evropské unii mohli předhazovat donekonečna.

Realistický scénář přitom je, že se premiér nebude v domácích kulisách nijak žinýrovat a sociální demokraté budou permanentně pod obrovským tlakem: pokud tyto návrhy neschválíte s námi, prohlasujeme si je s komunisty a Okamurou, bude jim říkat premiér.

Je tudíž s podivem, že se do takto riskantního podniku pouštějí. Získat nemohou prakticky nic, obzvlášť pokud zohledníme kondici, ve které se jejich strana po loňských podzimních sněmovních volbách nachází. Zaujmout v dané chvíli kritickou pozici k Babišovi by bylo nejen sympaticky principiální, nýbrž možná především nezbytnou podmínkou, jak zůstat i v budoucnu relevantní silou české politiky. Jinak řečeno: nelze se ubránit dojmu, že sociální demokraté lezou Babišovi do vládního chomoutu především proto, aby z toho ještě naposledy něco vytřískali. A s perspektivní budoucností strany už nepočítají.

Možná jsme ale příliš příkří a Jan Hamáček s Jiřím Zimolou nakonec s Babišem uhrají podstatně příznivější výsledek než jejich předchůdci Bohuslav Sobotka s Milanem Chovancem. Manévrovací prostor k tomu budou mít ale nesrovnatelně užší. V minulé vládě mohla ČSSD s lidovci hnutí ANO kdykoli přehlasovat, nyní tomu bude přesně obráceně. A úplně si představujeme, kterak se někdy za rok postaví Hamáček se Zimolou na zadní a začnou Babišovi vyhrožovat vypovězením koaliční smlouvy a rezignací sociálně demokratických ministrů.

Jak v takové situaci asi tak zareaguje premiér? Pošle ČSSD k čertu, vládu doplní svými lidmi a pojede se dál. V zádech bude mít totiž jistotu 115 hlasů, kterými disponuje společně s KSČM a SPD. Aktuální mediální přetahovaná o zavedení progresivního zdanění, debata o karenční době, zemědělské nebo zdravotnické politice, o slevách na jízdném pro penzisty a studenty, případně neshody ohledně služebního zákona či rozdělení ministerstev, je tak ze všeho nejvíc prachobyčejné odvádění pozornosti od toho hlavního.

Sociální demokraté se rozhodli ignorovat předvolební slib, že nebudou ve vládě s trestně stíhaným politikem a postupně si osvojují nedůstojnou roli strany, která Babišovi pomůže legitimizovat režim, jehož základní charakteristikou nebude vyvažování zájmů mnoha aktérů a rovnováha založená na permanentním hledání brzd a protiváh, nýbrž systém, který podřizuje veřejný zájem státu partikulárnímu zájmu jedné politické strany a na ní napojené podnikatelské struktuře jejího předsedy.

 

Články odjinud