Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova záložní většina a nesesaditelná vláda: ČSSD hraje truchlivou roli. Komentář V. Dostála

Babišova záložní většina a nesesaditelná vláda: ČSSD hraje truchlivou roli. Komentář V. Dostála

Premiér Andrej Babiš ustupuje sociálním demokratům. Dohodu o vládě chce mít hotovou do sjezdu ČSSD. Stávající vláda v demisi schválila slevy na jízdném pro studenty a důchodce a s kompromisem přišla i v otázce nemocenské. Hnutí ANO si tak předchází sociální demokraty, zásadní neshody panují snad už jen v otázce daní. Tak nějak vypadají v těchto dnech titulky všech novin. A vskutku, menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD s tichou podporou KSČM se jeví jako hotová věc. To hlavní ale není v daních, nemocenské, důchodech nebo slevách na jízdném. Předseda hnutí ANO totiž sociální demokraty vábí především kvůli hlasování o důvěře. Ihned poté bude moct všechny v těchto hodinách kvapně formulované dohody pohodlně ignorovat. V záloze má totiž ještě jednu většinu.

Pozice Andreje Babiše a jeho hnutí ANO v příští – byť menšinové – vládě bude doslova luxusní. Vláda je kolektivní orgán, který rozhoduje ve sboru. A hnutí ANO bude disponovat nejen většinou ministrů, ale především bude mít k dispozici dvě většiny v dolní komoře: oficiální (ANO-ČSSD-KSČM) a skrytou (ANO-SPD-KSČM).

Tato základní konstelace neznamená nic menšího, než že Babiš může až do voleb prosadit téměř vše, co se mu zamane (ano, v Senátu ještě pořád součástí žádné většiny není). Nic na tom nezmění volání sociálních demokratů po pojistce, která má předejít situacím, kdy je bude Babiš obcházet.

Zkrátka: předseda hnutí ANO se teď může navenek tvářit, že sestavuje standardní koalici s tradiční demokratickou formací, která je sice skrytě podporována komunisty, ale jak jsme tady napsali už dříve, předseda hnutí ANO v tomto punktu pouze dotahuje, co se jeho předchůdcům nepodařilo.

Nejen proto je nové a určující pro budoucí vývoj české politiky něco jiného, totiž že Babiš své zájmy může – a zcela jistě také bude – v rozličných situacích prosazovat pomocí osvědčené, avšak nepřiznané aliance, jejíž součástí nejsou jen komunisté, nýbrž především Okamura.

Sociální demokraté tak nyní hrají truchlivou úlohu ve hře Andreje Babiše, který se potřebuje vyhnout kritice, že by se k moci dostal díky podpoře politických stran situovaných na pravém a levém okraji české politiky. Především Okamurovu SPD by mu v Evropské unii mohli předhazovat donekonečna.

Realistický scénář přitom je, že se premiér nebude v domácích kulisách nijak žinýrovat a sociální demokraté budou permanentně pod obrovským tlakem: pokud tyto návrhy neschválíte s námi, prohlasujeme si je s komunisty a Okamurou, bude jim říkat premiér.

Je tudíž s podivem, že se do takto riskantního podniku pouštějí. Získat nemohou prakticky nic, obzvlášť pokud zohledníme kondici, ve které se jejich strana po loňských podzimních sněmovních volbách nachází. Zaujmout v dané chvíli kritickou pozici k Babišovi by bylo nejen sympaticky principiální, nýbrž možná především nezbytnou podmínkou, jak zůstat i v budoucnu relevantní silou české politiky. Jinak řečeno: nelze se ubránit dojmu, že sociální demokraté lezou Babišovi do vládního chomoutu především proto, aby z toho ještě naposledy něco vytřískali. A s perspektivní budoucností strany už nepočítají.

Možná jsme ale příliš příkří a Jan Hamáček s Jiřím Zimolou nakonec s Babišem uhrají podstatně příznivější výsledek než jejich předchůdci Bohuslav Sobotka s Milanem Chovancem. Manévrovací prostor k tomu budou mít ale nesrovnatelně užší. V minulé vládě mohla ČSSD s lidovci hnutí ANO kdykoli přehlasovat, nyní tomu bude přesně obráceně. A úplně si představujeme, kterak se někdy za rok postaví Hamáček se Zimolou na zadní a začnou Babišovi vyhrožovat vypovězením koaliční smlouvy a rezignací sociálně demokratických ministrů.

Jak v takové situaci asi tak zareaguje premiér? Pošle ČSSD k čertu, vládu doplní svými lidmi a pojede se dál. V zádech bude mít totiž jistotu 115 hlasů, kterými disponuje společně s KSČM a SPD. Aktuální mediální přetahovaná o zavedení progresivního zdanění, debata o karenční době, zemědělské nebo zdravotnické politice, o slevách na jízdném pro penzisty a studenty, případně neshody ohledně služebního zákona či rozdělení ministerstev, je tak ze všeho nejvíc prachobyčejné odvádění pozornosti od toho hlavního.

Sociální demokraté se rozhodli ignorovat předvolební slib, že nebudou ve vládě s trestně stíhaným politikem a postupně si osvojují nedůstojnou roli strany, která Babišovi pomůže legitimizovat režim, jehož základní charakteristikou nebude vyvažování zájmů mnoha aktérů a rovnováha založená na permanentním hledání brzd a protiváh, nýbrž systém, který podřizuje veřejný zájem státu partikulárnímu zájmu jedné politické strany a na ní napojené podnikatelské struktuře jejího předsedy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1