Barták: Francie a Německo ukázaly cestu, jak ekonomicky pozvednout EU

Karel Barták

19. 05. 2020 • 17:00

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Francie a Německo v pondělí ukázaly rozdělené Evropské unii cestu, jak oživit ekonomiku paralyzovanou dopady pandemie koronaviru. Zhostily se tak své historické odpovědnosti v okamžiku, kdy se celý kontinent propadá do nebezpečné recese a Evropská komise jen obtížně hledá návrh řešení, které by uspokojilo všechny státy. Německo Angely Merkelové souhlasilo s masovým přerozdělováním peněz ve formě grantů a jednoznačně tak dalo najevo odhodlání naplňovat princip solidarity jako základní evropskou hodnotu.  

Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron na souběžných tiskových konferencích navrhli Evropské unii vytvoření fondu vybaveného půl bilionem eur určených primárně jako rozpočtová vzpruha pro země nejtíživěji postižené dopady pandemie. Načasovali iniciativu tak, aby usnadnili Evropské komisi přijít s komplexním ambiciózním návrhem příští týden. Předsedkyně Ursula von der Leyenová ho slíbila lídrům členských zemí původně na polovinu května, ale nedařilo se jí poskládat kompromis, který by překlenul vzdálenost protichůdných postojů.  

Zajisté, nikde není psáno, že se to nyní podaří, ale Německo jasně udalo tón zejména pro další bohaté země v čele s Nizozemskem a Rakouskem, které dosud přímým formám evropské pomoci postiženým ekonomikám vzdorovaly. „Dohoda mezi Německem a Francií neznamená dohodu všech sedmadvaceti členů,“ řekl Macron novinářům. Podotkl ovšem, že pro dohodu všech je předběžný německo-francouzský soulad nezbytný. „Tuto část práce jsme odvedli,“ zdůraznil. Také Merkelová označila dohodu za „náčrt řešení“ a „velmi důležitý krok směrem k návrhu, který uspokojí všech 27 členů EU“.

Podle bruselských zdrojů ovšem uspokojí také domácí německou starost ohledně nedávného verdiktu ústavního soudu v Karlsruhe, který upřel Evropské centrální bance pravomoc nakupovat státní dluhopisy členských zemí a suplovat tak neexistující rozpočtovou politiku v rámci eurozóny. Jako alternativa bylo tedy nastoleno spíše politicko-ekonomické než finančně-měnové řešení. Stanovisko německého soudu tak vlastně paradoxně prospívá prohlubování evropské integrace.

Co přesně Macron a Merkelová navrhují? Evropská unie by si na mezinárodních trzích vypůjčila 500 miliard eur, které by rozdělila mezi členské státy podle klíče zohledňujícího především ekonomické dopady koronakrize. Distribuce by se dělala prostřednictvím běžných rozpočtových mechanismů provozovaných Evropskou komisí. Fond obnovy se stal vlastně mimořádným navýšením příštího sedmiletého rozpočtu EU na léta 2021-27, který by tak stoupl ze zhruba jednoho na jeden a půl bilionu eur, tedy bratru necelých 13 bilionů korun.

Za půjčku by ručily všechny členské státy v souladu se smlouvou EU, která stanoví strop pro národní odvody do rozpočtu EU na dvě procenta hrubého národního důchodu, přičemž normální příspěvek se pohybuje zhruba kolem jednoho procenta. Z tohoto rozdílu, plus případně nových vlastních příjmových zdrojů, jako je třeba zdanění mezinárodních digitálních společností, by se půjčky jednoho dne splácely, zase podle toho, kolik ta která země do rozpočtu odvádí. Merkelová upozornila, že by šlo o výhodné dlouhodobé úvěry, jejichž splácení bude rozloženo v čase.

Německo a Francie chtějí napravit slabiny EU

Merkelová a Macron se v pondělí také pozastavovali nad tím, jak chabě byla Evropská unie schopna v prvních dnech pandemii čelit. Navrhli, aby se více zabývala nejen koordinací zdravotnictví, ale také aby přehodnotila politiku hospodářské soutěže a kontrolu státní pomoci a umožnila tak snazší vznik a rozvoj velkých evropských firem, „evropských šampiónů“ schopných konkurovat zejména americkým a čínským nadnárodním společnostem. Nastartovali tak debatu o budoucnosti Evropské unie, která bude ve světle lekcí z pandemie mnohem zajímavější, než se původně myslelo. Merkelová dokonce připustila, že posílení EU může vyžadovat i změnu základních smluv, protože EU se musí dál vyvíjet směrem k „podstatně těsnější spolupráci“.

Plánovaná konference o budoucnosti EU, která měla začít v květnu, bude kvůli pandemii probíhat jinak, než byl původní záměr, oznámila Merkelová, protože bude třeba se vážně zabývat odhalenými nedostatky a jejich odstraňováním. „Národní stát nemá žádnou budoucnost,“ uvedla kancléřka. Udala tak tón také v této čistě politické oblasti. Příští dny ukážou, nakolik budou její přesvědčení sdílet ostatní evropští premiéři a prezidenti.

SDÍLET