Buranství a spory v Radě ČTK. Její zasedání byl absurdistán korunovaný hádkou a natruc-odchody

Vojtěch Kristen

25. 02. 2020 • 12:30

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Absurdistán lemovaný debatou o „zákazu kolektivního čůrání“ a neomluvenými natruc-odchody. Tak vypadalo únorové zasedání Rady ČTK. Namísto práce dohledového orgánu se dvouhodinová diskuse zvrhla do vzájemných osobních invektiv, překřikování a osočování. Zřetelněji než dříve se během těch 120 minut ukázaly ideové i mezilidské příkopy mezi radními Pavlem Foltánem a Petrem Žantovským (oba nominanti hnutí ANO) na jedné straně a zbylými pěti členy rady na straně druhé.

Bylo to minové pole křiku, nařčení a zbytečných technických připomínek. A nakonec velké finále, které evokovalo spíše panelákové kulisy zasedání společenství vlastníků, kdy po dvou hodinách radní Foltán doslova utekl; arogantně, bez vysvětlení, bez omluvy, pronásledován nezodpovězenými otázkami radní Angeliky Bazalové. „Jednání, jaké tady nepamatuji,“ hodnotila to po skončení schůze bezradně exposlankyně a místopředsedkyně Rady Jaroslava Wenigerová. 

Na únorovém zasedání Rada sice chtěla schvalovat etický kodex či upravit jednací řád, střízlivé, věcné a racionální diskuse se ale ani jeden z těchto bodů nedočkal. Hned u etického kodexu se totiž oba tábory pohádaly o podružnosti a jednání o dokumentu odložili. Druhý ze zmíněných bodů pak předseda Rady David Soukup raději rovnou posunul na březnové zasedání.

Dospělou diskusi o etickém kodexu – jehož idea se zrodila na minulých zasedáních a který má mimo jiné i jasně popsat možný střet zájmů radních – nejčastěji napadal technickými připomínkami, protinávrhy a právnickým poučováním Pavel Foltán za podpory Petra Žantovského. Nepochopitelné bylo třeba Foltánovo lpění na vypracování důvodové zprávy ke kodexu i k jeho jednotlivým bodům nebo jeho náznaky, že snad může jít o snahu o revizi zákona o ČTK. Žantovský pak sekundoval glosami o „návratu do 50. let“ ve chvíli, kdy přišel na řadu bod kodexu o neúplatnosti radních. 

Přitom to paradoxně byli právě pouze Žantovský s Foltánem, kteří svými návrhy nijak nepřispěli do předcházejícího neformálního připomínkového řízení ke kodexu – pravda, poněkud krátkého – a své poznámky si nechali až na samotné jednání Rady. Ta se pak zvrhla, jak popisuji výše.

„Nějaké kolektivní čůrání, to se tady nikdy nevedlo…“

Ještě předtím došlo k jednomu z mnoha nepochopitelných momentů, kdy předseda David Soukup chtěl pokračovat v práci na kodexu pomocí sdíleného dokumentu na cloudu Googlu, kde by každý z radních mohl zapisovat své návrhy a připomínky. U Foltána s Žantovským se ale nesetkal s pochopením. „Já nejsem povinný používat žádnou technologii, kterou mi Rada nezaplatí,“ konstatoval Žantovský, zatímco Foltán vypadal, že jenom těžko zpracovává, že namísto proplacení nákladů na internet jej předseda Soukup odkázal na otevřenou wi-fi v budově ČTK, případně v nedalekém Starbucks. 

Jako by se jen účelově hledaly problémy a Rada – zástupce veřejnosti dohlížející nad ČTK – kromě termínů dalších zasedání nedohodla zhola nic. Přitom některé připomínky Foltána s Žantovským byly objektivně relevantní a mohly fungování Rady v důsledku prospět; ovšem forma, jakou je oba artikulovali, návrhy do jisté míry devalvovala. Na to, že se orgán schází jen dvanáctkrát do roka na dvě hodiny, jde o poměrně nesmyslné plýtvání času.

Ty dvě hodiny nakonec vygradovaly v otevřenou hádku Angeliky Bazalové s Pavlem Foltánem, kdy nominantka Pirátů „interpelovala“ Foltána kvůli jeho nedávnému proslovu před poslanci, kde se ucházel o zvolení do Rady České televize. Foltán odmítal na otázky odpovídat, míra jeho džentlemanství padla kamsi k absolutní nule a pak bez omluvy odešel. „Klidně si mě zažalujte,“ utrousil ještě předtím směrem k Bazalové. 

Atmosféra únorové Rady bohužel trochu připomínala obecnější náladu v české společnosti. Dvě názorová křídla se odmítají bavit i přes společný zájem a nastavují si nohu namísto toho, aby se snažily o společnou diskusi. Ta neochota k ústupku, snaha druhou stranu nachytat na švestkách… Je na místě přiznat, že i Petr Žantovský měl v průběhu zasedání momenty, kdy se vypjaté emoce snažil klidnit, jenomže to se nakonec stejně nepodařilo a Rada se poměrně zřetelně rozešla dvěma opačnými směry, což má samozřejmě přesah do nadcházejících měsíců. 

Je fungování Rady v ohrožení? Není. „Mainstreamové“ křídlo si svými pěti hlasy dokáže prohlasovat jakýkoliv návrh včetně případného odvolání ředitele. Pondělní zasedání nicméně ukázalo na podstatnou věc. Totiž, že zbylí dva radní – Foltán a Žantovský – dokáží bez problému komplikovat ostatním jednání svými obstrukcemi a přehnaným formalismem. A tyto komplikace mohou být dohnané až do míry, že se na zasedání Rady, tedy na těch vzácných dvou hodinách jednou měsíčně, neprojedná zhola nic. 

Únorové zasedání ale na druhou stranu přineslo taky jedno zjevné ponaučení. Tedy že někteří členové Rady etický kompas – ať už ve formě kodexu nebo jiné aplikované normy – potřebují skutečně jako sůl.

SDÍLET