KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Česko stihla koronavirová krize a někteří opoziční lídři i komentátoři si řekli, že právě teď přišel nejvhodnější čas na začátek konce premiéra Andreje Babiše. A že nejlepším lékem na jednu krizi je nejspíš další krize. Zatímco šéf ODS Petr Fiala zavelel k hlasování o nedůvěře vládě, šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek rovnou žádá předčasné volby. Šéfredaktor serveru Echo24 Dalibor Balšínek pro změnu přišel s nápadem „krizové vlády“.
Řekněme, že Kalouska už nudí přítomnost jeho partaje ve sněmovně. Podle setrvalého trendu volebních preferencí totiž hrozí právě TOP 09, že ji voliči ze sněmovny v příštích volbách vyvedou. Místo Babiše by tak předčasné volby mohly ukončit TOP 09, protože ta mimo sněmovnu samostatně de facto neexistuje. Zajímavý je ovšem i Balšínkův nápad na „krizovou vládu“, jež by podle něj měla zemi dočasně řídit, protože Babiš selhal „jako manažer“ a „státní aparát nepřipravil na návrat viru“, jak píše na Echo24.
Ano, Babiš možná selhal a Česko zaspalo s protiepidemickými opatřeními, za což se ostatně sám premiér omluvil. Selhal ovšem zhruba stejně jako většina nejen evropských lídrů, kteří se teď lidem omlouvají podobně jako on a jejichž země nás začínají v šíření viru dohánět. Podle Balšínka nicméně prý „zaznívají silné hlasy, které volají po tom, aby paralyzovanou zemi začal krizově řídit někdo jiný. Nemluví se o úřednické vládě, ale o krizovém kabinetu se širší politickou podporou“.
Těžko říct, kde Bašínek své silné hlasy slyší. Každopádně víme dvě věci: i „krizová vláda“ je de facto úřednickou vládou. I ty vždy vznikají v různých krizích, i když si ze všeho nejradši říkají vlády odborníků, protože lidé prostě mají odborníky radši než politiky. A zadruhé je vzhledem k naší zkušenosti „krizová vláda“ nejlepší cestou k politické krizi, již teď úplně nepotřebujeme. A zvlášť nyní, kdy ve sněmovně sedí deset partají, které jsou s výjimkou ANO buď menší, anebo pidistrany v kómatu. A to radši nepočítám odpadlíky.
Všechny tyto partaje by samozřejmě krizovou vládu logicky pojaly jako předvolební kampaň. A ta politiky vždy zbavuje i zbytků příčetnosti, jak víme. Zapomeňme teď na první úřednickou vládu exguvernéra ČNB Josefa Tošovského, ta totiž půlrok vládla v romantických devadesátých letech. Spíš si připomeňme úřednické vlády Jana Fischera a Jiřího Rusnoka: první vládla rok poté, co bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek zjara 2009 náhodou shodil vládu premiéra ODS Mirka Topolánka; druhá nastoupila v létě 2013 po policejním zásahu na Úřadu vlády.
V obou případech sice už nešlo o romantické časy, kdy politici v televizi filozofují, i tehdy to ale byla na jakékoli „krizové vlády“ snazší doba. Politice ještě dominovaly ODS s ČSSD a úřednická vláda taky neměla za hlavní cíl odstavit bez voleb od moci jednoho politika, s nímž si opozice neví rady ve volbách. Přesto se obě vlády ukázaly jako skutečně „krizové“: ta Fischerova záhy propadla populismu stran, jemuž vždy nejvíc přeje, když je za něj oficiálně zodpovědný někdo jiný; Rusnokův kabinet byla parta kamarádů prezidenta Miloše Zemana, jimž šlo hlavně o to uspět v následujících sněmovních volbách.
Ano, přinejmenším v tom Rusnokova vláda „uspěla“, voliči totiž „zemanovce“ do sněmovny stejně radši nepustili. Jinak to ale byla podobná „krize“ jako Fischerova vláda, ostatně Fischer v ní pro změnu dělal ministra financí. Hlavní rozdíl byl asi v tom, že zatímco Fischerova vláda státu pouštěla žilou hlavně rozpočtově, ta Rusnokova – vládnoucí mimochodem bez důvěry sněmovny – se do státu pustila především personálně. Nikdo si nemohl být jistý vůbec ničím, jak už to v krizích bývá. I proto teď určitě není čas na žádnou krizovou vládu.
„Na čínském viru se zatím politicky vydělat moc nedá, ale předelegovat odpovědnost a s ní spojená nepopulární opatření, která jsou v kritických časech nevyhnutelná, na vládu odborníků s podporou napříč politickým spektrem by současným lídrům stran vyhovovat mohlo,“ píše Balšínek. Tak zaprvé: na koronaviru se politicky vydělat dá, jak ukázalo jarní a letní posílení ANO i permanentní snaha opozice nepromarnit ani tuhle krizi. A zadruhé: právě v krizích mají vládnout politici a ně nějací odborníci. Jen politici jsou totiž přímo zodpovědní voličům.