Dilema odpovědnosti. Byl ban za zveřejnění fotky Churchilla skutečně jen editorská chyba? | info.cz

Články odjinud

Dilema odpovědnosti. Byl ban za zveřejnění fotky Churchilla skutečně jen editorská chyba?

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Mark Zuckerberg s Jackem Dorseym jsou novodobými kronikáři. Na své sociální sítě, Facebook s Twitterem, zapisují den po dni miliardy fragmentů, společenských milníků i naprosto bezvýznamných nahodilostí. Jak se ale pod tlakem aktuálních sociálních svárů stále více ukazuje, obě platformy se zásadně liší v tom, jaký odkaz chtějí pro budoucí generace uchovávat. 

Rozkol mezi Twitterem a Facebookem o „přístup k pravdě“ blatantně ukazuje například to, jak obě sítě přistupují k politickým kampaním před podzimními prezidentskými volbami ve Spojených státech. Zatímco Facebook dává zřetelně najevo, že si nechce hrát na arbitra pravdy a nebude reklamy politických kandidátů „fact-checkovat“, Twitter raději politickou reklamu zakazuje. S nadsázkou řečeno, pokud se chcete nechat zvolit nejmocnějším prezidentem planety pomocí reklamy plné lží, můžete – ale jen na Facebooku. 

V posledních týdnech se pak názorové příkopy mezi oběma platformami dále zvětšují. Na konci května Twitter doplnil dva tweety Donalda Trumpa upozorněním na zavádějící či nepravdivý obsah a hned byl oheň na střeše. Nepředvídatelný a náladový prezident zuřil a obratem podepsal exekutivní příkaz, kterým snižuje právní ochranu sociálních médií. Trochu paradoxně, byl to totiž právě i Twitter, co Trumpovi během první volební kampaně umetlo cestu do Oválné pracovny, když se tehdejší realitní magnát mohl obracet na své potenciální voliče napřímo. 

Kompletní rozchod mezi přístupem Facebooku a Twitteru k realitě završují aktuální události – smrt George Floyda, vzestup hnutí Black Lives Matter a na něj napojených názorových proudů. A také aktuální přehodnocování významu historických osobností. Pozoruhodný tak je například dvojí metr, který Facebook uplatňuje vůči příspěvkům Donalda Trumpa a jednoho dalšího facebookového účtu, který Trumpovy statusy slovo od slova kopíruje. Zatímco příspěvky skutečného prezidenta editoři platformy ponechávají bez povšimnutí, účtu, který prezidenta kopíroval, byly příspěvky smazány – porušují prý zásady komunity. Celá sledovaná epizoda nicméně končí tím, že se Facebook omluvil – stala se prý editorská chyba.

Jenže právě „editorská chyba“ jako by v posledních týdnech byla obzvlášť mocným zaklínadlem. Stejná „chyba“ nastala i v případě zablokování uživatelů Facebooku, kteří sdíleli článek deníku Guardian s fotografií původních obyvatel Austrálie – v řetězech. A stejná „chyba“ se stala o víkendu i v Česku – když několik uživatelů Facebooku na síť nahrálo historickou fotografii Winstona Churchilla, jak pálí ze samopalu. Reakce sociální sítě přišla obratem: zablokování na 30 dní. Až po pár dnech opět přišlo obligátní sypání si popela na hlavu – stala se editorská chyba. Pokud někdy budou historici zkoumat rok 2020 pomocí kronik Twitteru a Facebooku, mohou se před nimi objevit dva zcela rozdílné světy. 

Na Západě se už léta mluví o tom, jak moc a vliv sociálních sítí alespoň částečně zkrotit, jak zařídit, aby byly odpovědné. Sociálně, finančně, společensky. Tato debata zatím vyústila v gentlemanskou dohodu o samoregulaci – platformy budou bojovat proti těm nejnegativnějším společenským jevům a na oplátku je politici regulatorně „nezakleknou“. Jenže jedním z důsledků této samoregulace je i současný stav, který ukazuje na její limity. Tedy že – alespoň ty pragmatické – sociální sítě jdou na ruku politikům, kteří o nich rozhodují. Že začínají mizet historické fotografie ve víře, že tak zmizí i tíha svědomí s nimi spojená, která by mohla být ještě větší zátěží pro zisky akcionářů. 

Jenže Facebook a spol. by přesto neměly podlehnout opojení mocí, vlivem a penězi, o nichž si mnohé suverénní státy mohou nechat jenom zdát. Společenský sentiment je totiž vrtkavá proměnná, jak se ostatně v historii přesvědčily celé rody a monarchie. A pokud si sociální sítě namísto pasivního pozorovatele budou dělat až příliš velké ambice na interpretaci historie i současnosti, mohou to být příště ony, čí symboly budou padat k zemi. 

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud