Dostál: Hamáček dostal všechno. A zavelel k jednotě a obratu k tradičnímu voliči | info.cz

Články odjinud

Dostál: Hamáček dostal všechno. A zavelel k jednotě a obratu k tradičnímu voliči

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Základní dojem z prvního dne sjezdu ČSSD je dvojí: strana bude odteď aspoň navenek jednotná, zároveň podstoupí obrat k tradičnímu či konzervativnímu levicovému voliči, tedy především k penzistům a lidem práce. Přinejmenším implicitně tento manévr počítá s rezignací na progresivní levicová témata. Podle toho také vypadají priority předsedy ČSSD Jana Hamáčka, pokud jde o vládní agendu. Zjevné také je, že si vedení sociálních demokratů osvojuje o poznání vstřícnější postoj k prezidentovi. Což lze říct i obráceně. Zeman jako by naznačoval, že jsou jeho oponenti uvnitř strany na hlavu poraženi.

Jan Hamáček obdržel silný mandát, svůj hlas při volbě předsedy mu dalo přes šestaosmdesát procent delegátů sjezdu. Neměl protikandidáta. Další vítězství si připsal při schvalování nové verze stanov. Ode dneška tak bude rozhodování strany – alespoň si to Hamáček slibuje – podstatně akceschopnější a pružnější. A také centralizovanější. A pokud mu delegáti navolí také předsednictvo podle jeho představ, musí počítat s tím, že od teď je budoucnost a směřování strany výhradně na jeho bedrech. Jinak řečeno: po dnešku jdou všechny klady i zápory, výhry i prohry, pouze a jen za Hamáčkem a jeho vedením.

Má veškerou moc i odpovědnost. A pokud bude mít ve vedení Janu Maláčovou a Tomáše Petříčka, což je s ohledem na dosavadní průběh sjezdu pravděpodobné, dostane od delegátů vše, co požadoval. Oni od něj budou na oplátku požadovat výsledky, a to nejpozději v krajských volbách v roce 2020. Teď ho tedy čeká boj o voliče, a nutno říct, že to bude především střet s Andrejem Babišem, tedy s koaličním partnerem. Což není nikdy zrovna jednoduchá pozice. Třeba Bohuslav Sobotka o tom ví své. Na rozdíl od něj se ale umírněný Hamáček rozhodl neexperimentovat.

Jak pravil Miloš Zeman, je tady 4,5 milionu zaměstnanců a 2,5 milionu penzistů. A Hamáčkova – pokud možno sjednocená a s prezidentem usmířená – ČSSD podstoupí obrat právě k nim. Je v tom kus realismu i omezené politické imaginace. Progresivní témata, jako jsou práva rozličných nejen sexuálních menšin, ochrana přírody nebo vyrovnané zastoupení žen v politice, půjdou na nějaký čas stranou. Těžko říct, zda si alespoň některá z nich časem osvojí třeba Jana Maláčová, pravděpodobnější je spíše scénář, že i ona vrhne maximum možné energie na agendu tradiční sociální politiky.

Svým způsobem je alespoň pozitivní, že tento obrat sociálních demokratů k tradiční levicové politice bude reprezentovat právě ona, a nikoli třeba Jaroslav Foldyna. Přesto sjezd do velké míry ukázal, že to nebude mít nové vedení jednoduché. A vůbec nejde pouze o to, že je prakticky nemožné před nemalou skupinou voličů obhájit vládní angažmá s trestně stíhaným oligarchou v čele. Psali jsme o tom už v týdnu, přímo v sále mne na to upozornil politický komentátor Bohumil Pečinka. Ze sjezdové atmosféry bylo cítit, že si ČSSD zvyká na pozici malé strany a jen těžko bude hledat recept, jak se vrátit k číslům, na která byla v minulosti zvyklá.

Možná to ani v čase expandujících protestních a populistických stran nebude už objektivně možné. Moudřejší ale budeme až za čas. Zrovna tak totiž platí, že se ČSSD ve své historii vypořádala i se složitějšími výzvami, než je Babiš. Mimo jiné přežila slučovací sjezd s KSČ z června 1948 a čtyřicetiletou existenci v exilu. Buď jak buď, podle Hamáčka je předpokladem opětovného růstu ČSSD nutnost hájit především sociální práva lidí. Být tedy – navzdory ubývající práci – jako v minulosti hlavně stranou práce. Teprve budoucnost ukáže, zda to není v 21. století přece jen málo.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud