Dostál: Kultura odvádění pozornosti. Zemanův letní kapric zaslouží jedině ignorovat | info.cz

Články odjinud

Dostál: Kultura odvádění pozornosti. Zemanův letní kapric zaslouží jedině ignorovat

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Fraška bez děje, kladných hrdinů a hlavně bez konce. Tak se jeví nekonečné tahanice okolo tak banální záležitosti, jakou je výměna ministra kultury. Celé je to absurdní a pitomé: Prezident Miloš Zeman už nebere ohledy na nic a nikoho, premiér Andrej Babiš je ve vztahu k němu vinou trestního stíhání v naprosté defenzivě a postupu sociálních demokratů, kteří střídavě vyhrožují rozličnými ultimáty, aby následně zaveleli k ústupku, nerozumí už ani oni sami. To hlavní je přitom jinde.

Celé to působí jako cvičení v odvádění pozornosti. Obzvláště pokud k tomu připočítáte takové akce, jakou předvedl tento týden Andrej Babiš. Je fascinující, jak se mu daří poutat pozornost vypouštěním syslů, namísto toho, aby řešil koaliční krizi a mimoústavní postup prezidenta. Alespoň že v týdnu přiznal, že hlavním tématem jeho cesty do Ústeckého kraje byla voda, respektive její nedostatek a snaha o její udržení v krajině...

Ale zpět k vládě. Že je česká politika vykloubená, už nepochybuje prakticky nikdo, přesto je potřeba snažit se ji stále dokola postavit z hlavy na nohy. Tak třeba: nenechme se za žádnou cenu opakovaně vtahovat do debaty o tom, zda prezident může blokovat výměnu ministra kultury. Není o čem diskutovat. Je to prostě věcí premiéra a prezidentovi do toho podle Ústavy nic není. Zkrátka má na základě návrhu odvolávat a jmenovat, nikoli zdržovat a ještě si klást požadavky. I když Zeman vytváří zdání, že je to jinak, stále jsme parlamentní, nikoli prezidentská republika. Vláda je odpovědná dolní komoře, ne zvlčilému Hradu.

Dále: pokud tady premiér hlásá, že je z byznysu zvyklý vyjednávat a že výměnu ministra s prezidentem 'vyobchoduje', je třeba narovinu říct, že za celé dva měsíce nevyjednal vůbec nic, nenašel odvahu a pouze kličkuje jako zajíc. Pomyslným vrcholem (možná stále ne posledním) byl středeční úprk Babiše před novináři. Po schůzce v Lánech před ně neměl s čím předstoupit, i když avizoval, že řešení bude na stole. Nakonec ujel zadním vchodem. Zrovna tak trapně působí, pokud dnes opět říká, že je pouhým moderátorem sporu mezi ČSSD a Hradem a že na jeho silné vyjádření k celé věci ještě nenastala pravá chvíle. Babiš se znovu pasuje do role poslíčka namísto suverénního premiéra, kterému jde o jeho vlastní vládu.

Přitom je to prosté: Babišovi hrozí soud kvůli kauze Čapí hnízdo a nelze vyloučit, že se bude muset v celé věci spolehnout na milost prezidenta, tudíž mu jde nyní bezmezně na ruku. Zrovna tak je třeba připomenout, že Antonín Staněk vyhazovem Jiřího Fajta z čela Národní galerie splnil Zemanovo zadání – Fajt totiž před první přímou volbou prezidenta podpořil Karla Schwarzewnberga, což mstivá hlava státu zkrátka neodpouští. Teď už ministr slouží jen jako figura, kterou je možné obětovat. Jen ještě nevíme, co za to Zeman bude od koho chtít. Zrovna tak prostý a malicherný je důvod, kvůli kterému Zeman odmítá Michala Šmardu, tedy kandidáta na místo po Staňkovi. Toho času šlo o spojence Bohuslava Sobotky. A ani to se na Hradě neodpouští.

Celé je to tedy tak, že se tady kvůli vrtochům prezidenta musíme přes dva měsíce zabývat něčím, co by měla být podle Ústavy naprostá formalita. Působí to ze všeho nejvíc jako nepovedený vtip, který má odvést naší pozornost. A pokud zde není síla, která dokáže Zemana ukáznit – což se po celou dobu bohužel potvrzuje –, případně ho zbavit úřadu, měli bychom ho alespoň ignorovat. To by pro něj ostatně byl největší trest.

Čekají nás totiž mnohem bouřlivější týdny. Protože pokud jde o Babiše, chleba se bude lámat možná už na konci prázdnin, kdy bude jasno, zda půjde před soud. Z EU navíc na podzim dorazí finální verze auditů a koalici čeká debata o rozpočtu na příští rok, která pro ni bude mnohem ožehavější než současná epizoda s ministerstvem kultury. Šetřeme proto síly, skutečných důvodů pro pád koalice je před námi ještě dost.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud