Kdo se směje naposled Jaromíra Soukupa

 FOTO: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

Vojtěch Kristen

17. 09. 2020 • 19:05
GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Šašek, blázen, egomaniak… Jaromír Soukup dostal v posledních letech takových nálepek nepočítaně. Některé z nich určitě právem. Jak ale popisuje jeho klíčový bývalý spolupracovník Daniel Köppl v rozhovoru pro DVTV, skutečná osobnost ředitele Barrandova je jiná. Racionálnější. Vypočítavější. A pragmatická.

Týden, Aréna nebo Duel Jaromíra Soukupa. Televize Barrandov a její pořady se okolo ničeho jiného než kolem svého šéfa netočí – k upřímnému pobavení, ale také pohoršení znatelné části společnosti. Ta excentrickému mediálnímu podnikateli ještě donedávna lála za jeho servilitu vůči Hradu a za protežování populistických hlasů; na druhé straně se pak škodolibě bavila jeho stylem moderování. Jenže, co když to vlastně celé byla jedna velká show, kterou mnozí „nepobrali“?

Tak to alespoň líčí klíčový muž za oponou televize Barrandov, mnohaletý spolupracovník Jaromíra Soukupa – nyní na odchodu – Daniel Köppl. Podle něj byl program stanice, podlézání prezidentovi a permanentně otevřené dveře pro Tomia Okamuru jen maskou s cílem zaujmout diváky. Šlo prý jednoduše o show. Až současná Soukupova poloha, kdy se vymezuje vůči Hradu nebo třeba proti autoritářství, to je prý – říká Köppl – autentický Soukup. „My jsme se potřebovali vymezit. Tehdy když jsme začílali, tu bylo 95 % médií, které zastávaly jeden a ten samý názor,“ rekapituluje v rozhovoru pro televizi DVTV. „Na druhé straně tu ale byly desítky procent voličů, pro které tu televize nebyla.“

Ať už dnes skutečně vidíme Soukupa bez marketingového závoje, nebo ne, rozhovor Martina Veselovského s Danielem Köpplem by si někteří mediální manažeři měli povinně pouštět před spaním. Ukazuje, jak přemýšlet mimo zajeté koleje a jak média posouvat (přičemž to samozřejmě nemusí být zrovna směrem, který si zvolil Soukup). Podobně, jako to třeba kdysi udělal Roger Ailes, zakladatel Fox News. Ten svůj projekt nestavěl jako další ABC, CNN a NBC, jako další televizi pro demokraty, kterými byl trh přesycen. Místo toho šel s kůží na trh. Zrealizoval nové a kontroverzní nápady a šel si tvrdě za svým. Podobně, jako to, jak na začátky vzpomíná Köppl, bylo i na Barrandově. „Když jsme začínali, měli jsme dvě cesty. Buď přímo konkurovat ČT24, nebo si najít jiný pól a ten vytěžit na maximum. Šli jsme tou druhou cestou. Bylo to racionální rozhodnutí jak se vymezit; a pokud bojujete o své místo na trhu, byla by chyba pohrdnout jakoukoliv částí cílové skupiny, která vám může přinést sledovanost,“ říká v DVTV Köppl. 

Z několika uskutečněných pokusů je zřejmé, že hádat se o diváka s veřejnoprávním zpravodajským kanálem je předem prohraný boj. Česká televize má větší personální zázemí, zkušenosti, know how a především rozpočet, což je naopak něco, co Soukupovi v posledních letech dělalo nejednu starost. Najít si volnou část publika a na ni cílit je ale každopádně jediná možnost, jak na relativně malém českém trhu uspět. Soukup zkrátka vsadil na určitý styl. „Když se podíváme na čísla sledovanosti, fungovalo to výborně,“ tvrdí nyní Köppl. „A sledovanost, to je to, co se na konci dne počítá.“

SDÍLET