KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Česko se nadále řítí do energetické cenové krize. Některým spotřebitelům ceny prudce vzrostly už letos, u ostatních k tomu má dojít v roce příštím. Hlavní příčiny oscilují mezi problémem dodávek plynu a důsledky politiky Evropské komise: emisními povolenkami počínaje a Green Dealem konče. Zamysleme se proto nad možným řešením v kontextu toho, s čím do hry vstupuje nová Fialova vláda.
Podle končícího ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vzrostou v tuzemsku příští rok ceny elektřiny o 30 až 50 procent. Ceny plynu mají dokonce skočit vzhůru o 50 až 70 procent. První šok Česko zažilo již letos po pádu firmy Bohemia Energy, v jehož důsledku klientům stouply ceny mnohonásobně. Důsledky jsou těžce inflační: „energetická nákaza“ bude vzlínat ekonomikou, zvýší náklady firem i ceny produktů pro spotřebitele.
Připomeňme, že Babišova vláda srazila 21% sazbu DPH u energií na nulu s platností pro listopad a prosinec. Požadovala, aby daň zůstala nulová i v roce 2022, unijním pravidlům navzdory. Nastupující vláda však tento postup odmítá. Premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že snižování DPH by pomohlo i těm, kdo pomoc nepotřebují. Přesněji řečeno, „těm, kterých se tento problém vůbec netýká, protože mají třeba fixní ceny“. Vhodnější krátkodobou cestou „z energetické chudoby“ má podle Fialy být „adresná pomoc přes příspěvek na bydlení nebo jiný typ sociálních dávek“. Budiž poznamenáno, že varianta dočasného zrušení DPH má svá úskalí: po návratu k normálu (tedy po obnovení 21% sazby) elektřina automaticky podraží. Což není něco, po čem by toužil kterýkoliv politik sedící ve vládním křesle.
V kontextu toho, že energie mají v Česku podstatně podražit všem spotřebitelům a že na vině je z významné části politika vlád, respektive Evropské komise, dá se namítat, že selektivní sociální pomoc vybraným obyvatelům je diskutabilní mechanismus. Je těžké objektivně stanovit, kdo je či není chudý a kudy přesně vede ona dělící linie „sociální potřebnosti“. Je stát opravdu tak moudrý, aby dokázal spravedlivě posoudit, komu je potřeba zdražení energií kompenzovat a komu nikoliv? Je možné za bohaté považovat ty, kteří museli řešit své bydlení nákupem předraženého bytu a doživotně se zatížili obrovskou hypotékou? Jsou na tom lépe než ti, kdo vydělávají méně, ale za svůj byt či dům nemuseli dát ani korunu? Těžko.
Rozšiřování okruhu příjemců sociálních dávek, potažmo objemu takto vyplácených peněz navíc není dobrou vizitkou rozvoje České republiky po téměř 18 letech členství v Evropské unii. Právě naopak. Je ostudou politiků (nevztahuje se zatím na kabinet Petra Fialy), pokud část obyvatel je schopna si doma rozsvítit či zatopit jen díky blahosklonné dobrotě vlády, která na to lidem – z kapes druhých či na dluh – posílá milodary. Závislost obyvatel na státu se tím prohlubuje, což z jistého pohledu je pro držitele moci kýžený stav.
