Finská trafika pro Adama Vojtěcha je poslední ukázkou arogance moci

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Vláda Andreje Babiše v posledních měsících před volbami už úplně rezignovala na to, aby předstírala, že jsme v pandemii #VšichniSpolu a že #SpolečněToZvládneme. Přidělení finské velvyslanecké trafiky neúspěšnému ex-ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi je prozatím poslední ukázkou arogance moci. 

Je nepřiznaným tajemstvím, že úřednická sféra je něco jako paralelní realita. S pracovními návyky, které za úředním stolem získáte, většinou v soukromém sektoru příliš nepochodíte; čest výjimkám! Politické trafiky jsou z tohoto pohledu zrovna tak iracionální – odporují jednoduchému tržnímu světonázoru, který je vlastní většině lidí: totiž že důležité posty by se měly obsazovat tím nejlepším kandidátem a ne někým, koho potřebujete uklidit nebo odměnit. A že takový přístup v praxi úplně nefunguje, ještě neznamená, že bychom se o něj neměli snažit – a pomalu se posouvat směrem na Západ. Finský příběh Adama Vojtěcha je ale ještě o něco absurdnější.

Co se týče zvládání covidové epidemie, ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi se nepovedla většina věcí. Namátkou: nedokázal zajistit ochranné prostředky pro zdravotníky, podcenil příchod druhé vlny, podcenil přípravu strategie očkování a jeho komunikace byla zcela chaotická. Těžko říct, do jaké míry mohl něco skutečně změnit – stoje po boku premiéra a svého celoživotního zaměstnavatele Andreje Babiše, pro kterého jsou průzkumy veřejného mínění politickým imperativem. Dynamiku jejich vztahu jsme ostatně poměrně často pozorovali v přímém přenosu: „Nebuďte slušnej, řekněte jméno!“ Vojtěchovi dost možná takové momenty nebyly extra příjemné, ovšem nikoliv natolik, aby se z Babišova gravitačního pole dokázal sám vymanit. 

Zodpovědnost za současný stav Česka, které patří ve zvládání covidu k nejhorším zemím na světě, tak jde jednoznačně i za Adamem Vojtěchem. Ministr nezvládnul svou roli; to není nic strašného, selhat může každý – a většinou to ani není ostuda. Odměňovat ale takové selhání politickou trafikou je naprosto arogantní a zcela nepřístojné. Zvlášť v situaci, kdy v souvislosti s tímto selháním stále umírají lidé. 

Diplomatické kamarádšofty jsou navíc i jedním z dílů mozaiky, proč státní sféra v řadě případů nedokáže přitáhnout schopné lidi – opět čest výjimkám – a proč stát není vůči soukromému sektoru konkurenceschopný. Motivace profesionálních kariérních diplomatů musela kvůli navržení Adama Vojtěcha na diplomatický post projít další velkou zkouškou.

Zcela samostatnou kapitolou finského příběhu Adama Vojtěcha je navržení přímo Andrejem Babišem. Pochopitelné, ale pokrytecké a arogantní. Ten samý Babiš se totiž ještě před rokem holedbal, že nikomu nedává trafiky, že není jako tradiční demokratické strany; volební kampaň minulých voleb ostatně vystavěl v podobném duchu. A ejhle. Po exministru Stropnickém, který je aktuálně velvyslancem v Izraeli, si pro politickou trafiku jde další Babišův exministr. Pokud se nestane zázrak, bude Adam Vojtěch prosazovat české zájmy ve Finsku. To je paradoxní o to více, že je podle mnoha lidí nedokázal důvěryhodně prosazovat ani z Prahy. 

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital