Íránský jaderný program pokračuje dál i přes atentát na jeho šéfa. Země ale nebude chtít ohrozit možná jednání s Bidenem

KOMENTÁŘ ERIKA SIEGLA | Atentát na šéfa íránského vojenského jaderného programu Mohsena Fahrizadeho zásadně neovlivní jeho pokračování, stejně jako zabití generála Sulejmaního nezastavilo zahraniční operace íránských revolučních gard. S jistotou však prohloubí pnutí v rámci Íránu, jak se pomstít za útoky Izraele a nakolik ustupovat nové americké administrativě v jednáních o obnovení jaderné dohody. 

Další z izraelských „likvidačních“ akcí v Íránu byla dle íránských Revolučních gard provedena robotem na dálku. Tato verze událostí je jistě pohodlnější vysvětlení jejich selhání ochránit ostře hlídaného Mohsena Fahrizadeho, jehož izraelský premiér označil za „otce vojenského jaderného programu“. Dle původní verze útok provedli „teroristé“ neboli agenti ve speciální zpravodajské operaci. 

Írán do svého jaderného programu investoval příliš mnoho prostředků a úsilí, aby jej mohlo zastavit odstranění jedné či vícero klíčových osob. Připomeňme, že jej zahájil už íránský šáh v 70. letech, také s vydatnou pomocí amerických a německých technologií a firem. A že jadernou zbraní disponuje nejen Izrael ale například i sousední Pákistán, země s podstatně menším vědeckým potenciálem.

Může tedy íránský vojenský jaderný program ještě něco skutečně zastavit? Optimisté stále spatřují rozdíl mezi íránským silovými složkami a takzvanými hardlinery na jedné straně a umírněnými pragmatiky jako současný prezident Ruhání na straně druhé. A právě mezi jejich kandidáty, které prolustruje Rada dohlížitelů, se chystá další ze střetů – červnové prezidentské volby. Ty sice íránský vládní systém zásadně nezmění, nově však upraví rovnováhu moci mezi dvěma hlavními tábory establishmentu.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital